Rusko jaderné zbraně nevyrábí, ale modernizuje. O změně doktríny se hovoří už měsíce, říká analytička
Armáda může použít jaderné zbraně v případě jaderného útoku nebo útoku konvenčními zbraněmi, který ohrožuje existenci ruského státu. Tak zní dosavadní ruská jaderná doktrína, která má však podle náměstka ministra zahraničí Sergeje Rjabkova doznat změn. „Během studené války Rusko vyrábělo a hromadilo velké množství jaderných zbraní. Ten arzenál je tedy obrovský,“ uvádí v rozhovoru pro iROZHLAS.cz analytička z Vysoké školy CEVRO Martina Heranová.
Rusko v posledních týdnech a měsících eskaluje rétoriku ohledně své jaderné doktríny. Ministr zahraničí Sergej Lavrov dokonce varoval před třetí světovou válkou. Jaký to má význam?
Z Ruska dlouhodobě slýcháme rétoriku, která má Západ zastrašovat. Vždy, když se diskutuje o dodávkách nových typů zbraní či techniky Ukrajině, přijdou od Rusů výhrůžky.
Zahráváte si s ohněm, vzkázal Lavrov Západu. USA varoval, že 3. světová válka by se neomezila na Evropu
Číst článek
V posledních dvou letech hrozil 3. světovou válkou především bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv. Ten zmiňoval i použití ruských jaderných zbraní proti členským státům NATO a za cíle si vybíral konkrétní hlavní města evropských států.
Výhrůžky tedy pro Rusko nejsou nic nového a Lavrov je pouze zopakoval kvůli diskuzi o tom, že by Ukrajina mohla používat rakety dlouhého doletu s konvenčními hlavicemi proti cílům na území Ruska. Podotýkám, že se nejedná o jaderné zbraně.
Ukrajina může rakety dlouhého doletu používat pouze nad svým územím a územím, které okupuje Rusko. Severoatlantickou alianci Ukrajina žádá, aby je mohla používat i proti strategickým, vojenským a infrastrukturním cílům, které jsou vzdálené i několik tisíc kilometrů na ruském území.
Ukrajina potřebuje reagovat na tlak, který je na ni vyvíjen. Rusko si vybírá civilní cíle a způsobuje obrovské lidské ztráty.
Moskva považuje tuto diskuzi za velký problém, protože to pro ni bude nevýhodné. Bude opět tlačena Západem. Snaží se vyhrožovat, aby k rozhodnutí ve prospěch Ukrajiny nedošlo.
Jde Rusku o reálnou snahu o změnu jaderné doktríny, nebo právě jen o zastrašování Západu a Ukrajiny?
O tom, že Rusko změní svou jadernou doktrínu, se hovoří už několik měsíců. Netýká se to tedy pouze debaty ohledně umožnění Ukrajině odpalovat západní zbraně dlouhého doletu směrem do Ruska.
Rusko chystá aktualizaci jaderné doktríny. Lavrov Západ již dříve varoval před 3. světovou válkou
Číst článek
V loňském roce Rusko rozmístilo jaderné zbraně na území Běloruska. Byl to velmi významný krok, který přiblížil jaderné zbraně k teritoriu Severoatlantické aliance, která na to musela reagovat. V tomto kontextu probíhají od začátku letošního roku diskuse ohledně přehodnocování jaderné doktríny i na půdě NATO.
NATO diskutuje o tom, že by bylo vhodné rozmístit na území členských států další jaderné zbraně, popřípadě zvýšit jejich pohotovost. Moskva odpověděla tím, že pokud Aliance přehodnocuje své kroky v oblasti jaderných zbraní, tak Rusko rovněž.
Polsko bylo zároveň první stát, který se na jaře letošního roku otevřeně přihlásil o hoštění jaderných zbraní Severoatlantické aliance na svém území. Důvodem bylo nejen umístění ruských jaderných zbraní do Běloruska, ale i do Kaliningradské oblasti, která s Polskem přímo sousedí.
Směřuje rétorická propaganda i dovnitř do Ruska, nebo se týká čistě západního publika?
Má to dvě dimenze. První dimenze je zastrašení Západu tak, aby nadále nepomáhal Ukrajině.
Druhá dimenze je namíření propagandistické kampaně vůči vlastním občanům. Ruský režim se snaží ukázat, že se nezalekne, že má jaderné zbraně a nebojí se je použít. Rusko se snaží udržet podporu veřejnosti pro vedení války, takže to má propagandistický rozměr i ve vztahu k vlastnímu obyvatelstvu.
Praktický úhel pohledu
Co by změna doktríny znamenala z praktického hlediska? Jaké konkrétní kroky chce Rusko v rámci této změny podniknout?
Nejdříve je důležité říct, co současná jaderná doktrína obsahuje. Je to soubor podmínek, za jakých by bylo Rusko připraveno použít jaderné zbraně proti protivníkovi. První bod je, že pokud protivník proti Rusku použije jaderné zbraně, Rusko odpoví těmi svými.
Druhým bodem je záležitost týkající se dalších zbraní hromadného ničení. Pokud by někdo proti Rusku použil i jiné zbraně hromadného ničení, nejen ty jaderné, opět by riskoval, že Rusko odpoví jadernými zbraněmi.
Velmi diskutabilním a třetím bodem doktríny je, že si Rusko vyhrazuje právo použít jaderné zbraně i v případě útoku konvenčními zbraněmi, pokud by tento útok ohrozil samotnou existenci ruského státu.
Hrozí nám jaderná válka? Experti mluví o nebezpečí srovnatelném s kubánskou krizí z 60. let
Číst článek
Význam třetího bodu byl diskutován už od počátku jeho zahrnutí. Jeho formulace je velice vágní a může být ruským režimem použit flexibilně. K implikaci tohoto práva však nedošlo v případě probíhající ukrajinské invaze do ruské Kurské oblasti, jehož velkou část momentálně Ukrajinci okupují. Moskva ho tedy nejspíš vnímá jinak, než se Západ obával.
Na veřejnost zatím neproniklo příliš informací o tom, co by Rusko do své jaderné doktríny mohlo přidat. Přidá tam zbraně dlouhého doletu s konvenčními, které by Rusko mohly ohrožovat? Je to velice spekulativní.
Jaký je aktuální stav ruského jaderného arzenálu? Je teď jaderné zbrojení vůbec v ruských možnostech?
Množství jaderných raket, kterými Rusko disponuje, je v podstatě dědictvím studené války a soupeření se Spojenými státy. Během studené války obě supervelmoci vyráběly a hromadily velké množství jaderných zbraní a jejich nosičů, primárně raket. Ten arzenál je tedy obrovský.
Druhá věc je, v jakém stavu se momentálně ten arzenál nachází. Část tvoří tisíce raket z dob Sovětského svazu, které jsou uloženy ve skladech. Tyto rakety pravděpodobně nejsou použitelné v blízké budoucnosti a nevíme, v jakém stavu se nacházejí.
V případě aktivních hlavic, které jsou připraveny k odpálení, se můžeme řídit odzbrojovacími smlouvami. Ty byly uzavírány mezi Sovětským svazem a Spojenými státy od 70. let a postupně velikost jaderného arzenálu omezovaly.
Ze všech odzbrojovacích smluv je v současnosti platná už jen jedna – Nová smlouva START. Prezidenti Barack Obama a Dmitrij Medveděv ji uzavřeli roku 2010 v Praze a týká se omezení počtu strategických jaderných zbraní obou stran na 1550 hlavic. To je tedy číslo, ze kterého můžeme vycházet.
Rusko s KLDR si slíbily vojenskou pomoc ve válce. ‚Autoritářské mocnosti se sbližují,‘ řekl Stoltenberg
Číst článek
Smlouva START byla uzavřena na deset let a následně prodloužena na dalších pět let, takže její platnost trvá do roku 2026. Přestože Rusko v loňském roce pozastavilo svou účast na této smlouvě, vyslalo Spojeným státům signál, že bude stanovené limity dodržovat.
Následují rakety krátkého a středního doletu, které pro evropské státy Severoatlantické aliance představují největší hrozbu. Tyhle rakety byly zakázány a zlikvidovány smlouvou mezi Spojenými státy a Sovětským svazem v roce 1987. Zmíněná smlouva však není nadále v platnosti, protože Rusko začalo od roku 2014 rakety krátkého a středního doletu znovu vyvíjet a modernizovat, a to i přes jejich zákaz.
Pravděpodobnější je modernizace jaderných zbraní, než navyšování jejich počtu. Letos se objevily informace o tom, že Rusko začalo vyvíjet jadernou zbraň, kterou chce umístit do kosmického prostoru. Jde o zbraň, která má cílit na satelity oběžné dráhy. Vzhledem k problémům, kterými Rusko prochází, to vyvolalo značné překvapení.
‚Nebezpečné spojenectví‘
Rusko stále posiluje své vazby na Severní Koreu, která kvůli svému jadernému programu čelí sankcím Rady bezpečnosti OSN. Můžou se nějak úpravy ruské jaderné doktríny odrazit na jejich kooperaci? Popřípadě na kooperaci s Čínou či Íránem?
Všechny zmíněné země, se kterými Rusko spolupracuje, jsou v podstatě jadernými velmocemi. Severní Korea je jadernou velmocí od roku 2006, Čína již od 60. let. U Íránu je jen otázkou času, než ho jadernou velmocí potvrdí. Vidíme tedy, jak nebezpečné tohle spojenectví je.
Nemyslím si ale, že by změna ruské jaderné doktríny ovlivnila jaderné doktríny těchto zemí. Všichni víme, že je severokorejský režim značně nevyzpytatelný a problematický. Jejich spolupráci to však pravděpodobně neovlivní. Ostatně když Severokorejci vyvinuli vlastní jadernou zbraň, nebylo to za pomoci Ruska, ale Pákistánu.