Hrozí nám jaderná válka? Experti mluví o nebezpečí srovnatelném s kubánskou krizí z 60. let
Ruský prezident Vladimir Putin přikázal začátkem letošního května armádě otestovat použití taktických jaderných zbraní – jako odvetu za slova západních politiků nabízejících Kyjevu navýšení zbrojní pomoci a vyslání zahraničních vojáků na Ukrajinu. „Když se podíváme na to, co říká Putin, tak jsou to rozhodně jaderné hrozby, ale jsou umírněnější proti tomu, co zaznívá od jiných lidí v Rusku,“ podotýká expert Jan Ludvík v podcastu Na Východ!.
„Samozřejmě Vladimir Putin možná nechává říkat ty nepříjemnější věci další čelní představitele režimu, ale ti pořád nejsou tak radikální. To, co prohlašuje ministr zahraničí Lavrov nebo bývalý ministr obrany Šojgu, je většinou víceméně konzistentní s tím, co je napsáno ve vojenské doktríně Ruské federace,“ vysvětluje Jan Ludvík z Katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Tato doktrína specifikuje, za jakých podmínek budou aktivovány jaderné zbraně. Například pokud někdo použije jaderné hlavice a další zbraně hromadného ničení proti Rusku nebo pokud bude ohrožena samotná existence státu.
Problémem je, že nikdo neví, kde leží pro Rusko ona příslovečná červená linie, po jejímž překročení už se cítí existenčně ohroženo. Jsou to dodávky určitých typů zbraní ukrajinským vojákům? Obrana Ukrajiny v momentě, kdy se snaží zneškodnit ruské střely už v místě jejich odpalu, tj. na ruském území? Nebo něco jiného?
A hlavně, jak tuto hranici zjistíme? ptá se Pazderka. „Logika plošné agrese na Ukrajinu taky racionálně nedávala moc smysl, ale došlo k ní. My jsme teď vlastně v takové té pomyslné místnosti s bláznem, který má v rukou něco velmi nebezpečného a pořád hledáme, kde ta linie leží.“
Co říkají televizní debaty a estrády
Druhá rovina jaderných výhrůžek zaznívá pravidelně v ruské televizi. Tento sestřih ukazuje, že se z harašení atomovými bombami pomalu stal mediální kolorit. Máme se ho bát?
Podle Ludvíka takto v televizních debatách vystupují bývalé osobnosti veřejného života, z nichž se mezitím stali mediální baviči. „Mluví o hrozně závažném tématu, ale nemusíme je brát tak úplně vážně. Když se podíváme na západní diskusi a vybereme z ní ty nejextrémnější hlasy, že chceme třeba zničit Rusko a vymazat ho ze světa – takové lidi bychom tady taky našli,“ připomíná.
Rusové získali ‚klíč k Bachmutu‘. Vojáci postoupili u města na Donbase, píše ukrajinský web
Číst článek
Soukup se s otázkou, zda nám hrozí jaderná válka, setkává často na debatách s posluchači a diváky. Zálibu Rusů v jaderných zbraních vysvětluje i jako jeden ze zdrojů národního sebevědomí.
„Vždycky si vzpomenu na 90. léta, kdy ruská ekonomika kolabovala, armáda byla téměř nefunkční a vlastně jediné, co bylo jakžtakž dobře financované, byly strategické jaderné síly pro Rusko. Ty jaderné zbraně jsou skutečně absolutně klíčovou záležitostí nejen vojensky, ale vlastně pro ten pocit hrdosti. Ve smyslu ‚ano, pořád jsme světová velmoc, protože máme jaderný arzenál‘,“ vysvětluje Soukup.
Z jakých dat vycházejí odborníci na jaderné zbraně a jadernou „diplomacii“? Jaký vliv má Čína na současnou atomovou rétoriku Ruska? A co zbylo z jaderného arzenálu, který v Sovětském svazu měla na svém území Ukrajina, ale na základě Budapešťského memoranda se ho vzdala ve prospěch Ruska – výměnou za svoji suverenitu a bezpečnost? Poslechněte si v audiu podcastu Na Východ!
