Lidé, kteří si osvojí AI jako nástroj, budou profesně úspěšnější. Rozhodnutí je na každém z nás, říká vědec
Umělá inteligence se stala součástí života mnoha z nás. Jak pokračuje její vývoj? Jaké jsou přínosy a rizika nové technologie? A proč je v Česku AI strašákem? „Umělá inteligence se u nás prezentuje jako něco, co nás připraví o práci, v Americe je to naopak,“ řekl matematik a vědec Filip Dvořák, někdejší výzkumník Stanfordské univerzity, který se výzkumu umělé inteligence věnuje již šestnáct let, v rozhovoru pro Český rozhlas Dvojka.
„Veřejné vnímání umělé inteligence v Česku je bohužel do značné míry ovlivněno negativní medializací, kdy se umělá inteligence prezentuje jako strašák, který nás může připravit o práci. V Americe je tomu naopak. Umělá inteligence je vnímána jako nástroj, který by všichni měli ovládnout co nejrychleji, aby se posunuli dál ve své profesi,“ popisuje vědec Filip Dvořák.
Host: matematik, vědec a expert na umělou inteligenci Filip Dvořák. Moderuje Zita Senková
Podle něj si mnozí neuvědomují, že umělá inteligence je obecně nástroj, který pomůže společnost transformovat tím, že do ní přidá novou hodnotu.
„Tato transformace samozřejmě povede k zániku některých pracovních míst, ale i ke vzniku nových. Tak to bylo s každou technologii, kterou jsme historicky považovali za revoluční. Od průmyslové revoluce přes elektrotechniku, která začala automatizovat, přes internetové technologie, které demokratizovaly přístup k informacím. Toho, že by dopad umělé inteligence představoval pro lidstvo hrozbu, se tedy neobávám.“
Obavy živočišného druhu
Přesto mýty kolem umělé inteligence ve společnosti rezonují, což je pro lidstvo podle Dvořáka přirozené. „Vždycky jsme jako civilizace uvažovali o strojích, které budou samy myslet. Ve spoustě literárních a filmových předloh jsou představy o velmi agresivní umělé inteligenci, která převezme kontrolu nad světem,“ popisuje.
23:23
AI v zemědělství? Fyzikálně-kybernetické systémy mohou být pro zemědělce přínosem, říká odborník
Číst článek
„Jde o naprosto přirozené obavy živočišného druhu, který se bojí, že bude nahrazen něčím dalším. Současné typy umělé inteligence, které tvoříme, ale takovou hrozbu nepředstavují,“ uklidňuje.
Lidé by tak měli být podle vědce naladěni spíše pozitivně, protože umělá inteligence bude nahrazovat tu práci, která byla nudná a nepříliš naplňující. „Lepší automatizace umožní lidem být efektivnější, což znamená, že jeden člověk toho zvládne více, než bylo historicky v jeho kapacitě. Poměr je těžko odhadnutelný. Bude se to lišit podle různých oblastí, přičemž dojde k tomu, že oblasti, které byly dosud nedostatečně saturované co do lidské kapacity, najednou kapacitu budou mít.“
Důsledkem automatizace, která zjednoduší a zkrátí práci, tak může být i více času na interakci s ostatními lidmi a tvorbu mezilidských vztahů. Jinde nám ale umělá inteligence naopak čas sebere.
„Umělá inteligence je totiž obrovské množství technologií. Třeba od toho, jak nám na Instagramu nebo na Facebooku nabízí feed událostí, že připoutává naši pozornost, maximalizuje naši interakci, čímž nám naopak ubírá čas, který bychom jinak trávili s přáteli,“ vysvětluje vědec.
24:07
Vyhledávání není dokonalé, umělá inteligence by mohla lépe pochopit uživatele, věří novinář Koubský
Číst článek
Fér prostředí
Jednou z velkých obav, kterou vyslovil Mezinárodní měnový fond, je, že umělá inteligence zhorší celkovou nerovnost.
„Jedna z hypotéz, kterou považuji za poměrně racionální, je, že ti, kdo se budou věnovat umělé inteligenci a osvojí si tento nástroj jako pomocníka, budou ve společnosti profesionálně úspěšnější než ti, kteří si ho neosvojí. A toto samozřejmě může vytvořit další rozpínání nůžek. Na druhé straně je to naprosto fér prostředí, kde existuje obrovské množství školení, jak si osvojit umělou inteligenci jako nástroj, jak s ním pracovat, jak může pomáhat. A je na každém, jestli se rozhodne tento nástroj používat, nebo ne,“ uzavírá Filip Dvořák.
