Publicista Jetmar: AI se rozvíjí rychleji než sociální sítě, proto i její regulace musí být rychlejší
Umělá inteligence (AI) proniká do našich životů. Zatím nejpopulárnější chatbot s názvem ChatGPT využívající velké jazykové modely za pouhé dva měsíce získal na 100 milionů uživatelů – pro srovnání sociální síť Facebook této hranice dosáhla po čtyřech letech a instagram po dvou. „Vlna zájmu byla obrovská, ale zkušenost s umělou inteligencí ještě zdaleka není tak rozšířená,“ uvádí v podcastu Chyba systému publicista Jakub Jetmar.
Opírá se o výzkum Reuters Institute, podle kterého zhruba polovina lidí o umělé inteligenci vůbec neslyšela nebo se s ní setkala jen velmi málo. Podobně je tomu i v případě českých firem, podle květnového průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR nevyužívá AI více než polovina z nich.
Typickým příkladem oblasti, v níž by umělá inteligence mohla být daleko více implementována, je podle Jetmara například péče o zákazníky.
„Když přijdeme na web banky, velmi těžko se dostaneme k nějakému telefonnímu číslu, mnohem spíš tam bude nějaký chatbot, případně infolinka namluvená robotem. A není to ono klasické ‚Chcete-li toto, zmáčkněte osmičku‘. Chatboti dokážou komunikovat čím dál lépe, slyší, co člověk říká, přeloží si to a odpovídají. Často to ale může vést k frustrujícím zákaznickým zážitkům,“ připouští.
Umělá inteligence vytvoří obrovské množství hodnoty, říká matematik Dvořák
Číst článek
Komentátor David Klimeš k tomu podotýká, že české firmy sice zatím umělou inteligenci příliš nevyužívají, řada z nich už ale zkoumá, které repetitivní činnosti by mohla nahradit. Vedle zákaznické podpory to mohou být například finanční služby, současně ovšem banky musí zvažovat, do jaké míry mohou automatizovat schvalování hypoték či půjček.
„Roky jsme si říkali, že všechno je kreativní, tak teď se teprve ukáže, co je kreativnější. A k tomu nás donutí AI,“ poznamenává s tím, že například v případě politiků přestává kreativita spočívat ve schopnosti napsat dobrý politický projev, ale spíše ve výběru správného zabarvení slov a poznání své cílové voličské skupiny.
O co jde AI?
Novinářka Apolena Rychlíková nechala ChatGPT zpracovat projev Andreje Babiše (ANO), který by mohl pronést, pokud by se stal prezidentem. „Výsledkem byl generický text, který ani nemá smysl citovat. Tak jsem poprosila o prezidentský projev Petra Pavla a on mi napsal, že se omlouvá, ale že Pavel je fiktivní postava,“ popisuje.
Meta chce využít data uživatelů k tréninku AI. V EU ale musela prodloužit lhůtu k vyslovení nesouhlasu
Číst článek
„Když jsem mu vysvětlila, že fiktivní není, tak se omluvil a napsal úplně stejný projev jako Babišovi. Přivedlo mě to k myšlence, že i tohle je vlastně podoba politiky, se kterou se budeme setkávat. To, co bude jednotlivé hráče odlišovat, bude třeba jen to, jakým způsobem to odperformují,“ dodává.
Jetmar zdůrazňuje společenskou odpovědnost provozovatelů nástrojů umělé inteligence, a to i ve světle zkušeností se sociálními sítěmi, které podle původních optimistických vizí měly přinést kvalitnější demokracii, postupně ale začaly být vnímané spíše jako něco, co demokracii ohrožuje. „Začaly preferovat profit před sociální odpovědností a v rámci svých algoritmů upřednostnily polarizující příspěvky,“ připomíná.
Analytik: Facebook už nedominuje sociálním sítím. Pozornost stále více získává formát krátkého videa
Číst článek
Díky společenské poptávce pak sice postupně došlo k regulaci, která měla zajistit transparentnější fungování, trvalo to ale 15–20 let. „Toto kolečko si musíme odbýt rychleji, protože i nástup AI je rychlejší, než tomu bylo v případě sociálních sítí. Jejich provozovatelům šlo o to, aby tam lidé trávili co nejvíc času. Tady to není úplně zřejmé, je ale třeba myslet na veřejný zájem a vynucovat ho,“ uzavírá.
Politický podcast Chyba systému najdete na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Poslechnout si ho můžete i v audiu v úvodu článku.
