AI v zemědělství? Fyzikálně-kybernetické systémy mohou být pro zemědělce přínosem, říká odborník

Tisíce návštěvníků dorazily do Českých Budějovic na 50. ročník mezinárodního agrosalonu Země živitelka. Svého robota na výstavě představuje i Petr Bartoš, děkan Fakulty zemědělské a technologické Jihočeské univerzity. Budou mít zemědělci kvůli AI systémům méně práce? „Systémy, které se vyvíjejí, naopak řeší to, že zaměstnanců, kteří chtějí v zemědělství pracovat, není dostatek,“ přibližuje pro Radiožurnál Bartoš.

Host Radiožurnálu České Budějovice Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sklizeň obilí

Fyzikálně-kybernetické systémy mohou být pro zemědělce přínosem, říká odborník Petr Bartoš (ilustrační foto) | Zdroj: Shutterstock

Pokud chceme pochopit, jakým výzkumem se na vaší fakultě zabýváte, měli bychom na to jít od lesa, tedy třeba od Farmy u lesa. Na čem s ní spolupracujete?
Je to podnik, který s námi spolupracuje na vývoji neuronové sítě, umělé inteligence, softwaru, který nám pomůže sledovat kuřata, která rostou v halách, a dokáže nám získávat charakteristiku, například jak rychle kuřata rostou, v jakém jsou zdravotním stavu, jestli tam jsou případně uhynulé kusy a tak dál.

Přehrát

00:00 / 00:00

„Je to vývoj, který nezadržíme. Neznamená to, že nahradí člověka, fyzikálně-kybernetické systémy naopak řeší to, že zaměstnanců v zemědělství není dostatek,“ vysvětluje Petr Bartoš

Farma u lesa nám vedle konzultací a věcí, které jsou s výzkumy spojeny, poskytuje prostor na to, abychom tam mohli umístit kamery, získat data, která potřebujeme, získat různé senzory. Je to pro nás zdroj informací, se kterými dále pracujeme při trénování neuronové sítě.

Vy trénujete neuronové sítě pro rozpoznávání kuřat. K čemu je to dobré pro farmáře?
Výsledný produkt, pokud všechno dobře dopadne, bude zařízení, technologie, která bude instalovatelná ve stájích podle toho, kdo si ji bude ochoten zakoupit a využít. Vyvíjíme produkt, který bude v budoucnu nabízen zemědělcům, chovatelům kuřat.

Jak se to odrazí na kvalitě kuřat?
Pomůže to chovatelům. Doposavad řada věcí třeba z časových důvodů není realizovatelná nebo chybí pracovní kapacita. Podniky si stěžují na to, že nemají pracovní sílu.

4:25

Méně práce, víc času a prostoru pro zvířata. Chytrý kravín je řešení, které si pochvalují farmáři i dobytek

Číst článek

Takže tyto věci díky umělé inteligenci je možné zautomatizovat a může to zemědělcům pomoci. Zadruhé jim to poskytuje data, podle kterých oni mohou dále rozhodovat, jestli volí dobrou technologii, a tak dál.

Farmáři jsou z vašich výzkumů nadšení?
Jak kteří. Někteří jsou konzervativní, někteří jsou tomu naopak velice otevření a snaží se výzkum podporovat. Pro mě osobně je to běh na dlouhou trať a vývoj, který nezadržíme.

Tyto technologie nějakým způsobem do zemědělství určitě proniknou a budou každodenní součástí toho života. Neznamená to, že nahradí člověka. Bude pořád potřeba, aby člověk svoji práci vykonával, ale posouvají činnost lidí, kteří v zemědělství pracují, na úplně jinou úroveň.

Mozek a nervy

Když jsme mluvili o tom, jestli zemědělci mají zájem o takové inovace, jako třeba zkoumá vaše univerzita, vy a vaše týmy, obávají se taky toho, co už jste naznačoval, že nebude pro zemědělce tolik práce?
Občas zaznamenávám tyto připomínky, ale nemyslím si, že tomu tak bude. Systémy, které se vyvíjejí, naopak řeší to, že zaměstnanců, kteří chtějí v zemědělství pracovat, není dostatek.

3:31

Na farmě v Brně pomáhá robot-agronom. Kontroluje rajčata, rozeznává choroby a sleduje úrodu

Číst článek

Zemědělci potřebují nahradit pracovní sílu, která jim v zemědělství chybí. Takže ta automatizace, ty fyzikálně-kybernetické systémy, v podstatě roboty, které mohou pomoci, mohou být pro zemědělce přínosem a do jisté míry spásou.

Můžete ty fyzikálně-kybernetické systémy nějak přiblížit?
Ukázal bych to na člověku. Chceme uchopit například jablko, máme hmat, který nám umožní vnímat, že držíme jablko v ruce, důležitý je mozek a nervy. Nervy přenesou informaci, mozek ji zpracuje a do svalů vyšle informaci o tom, že se sval má stáhnout a má třeba jablko zvednout.

Fyzikálně-kybernetické systémy využívají fyziky a kybernetiky k tomu, aby simulovaly tento systém. Tzn. máme robotickou ruku – nějaké železo s písty například, která nahrazuje ruku, máme neuronovou síň, což je náhrada lidského mozku, a potom tam musí být komunikace mezi systémy. Takže fyzikálně-kybernetické systémy se inspirují v činnosti lidského těla a my se je snažíme co nejvíce napodobit, aby mohly přímo zastávat práci lidí.

Co je to Smart Farming a precizní zemědělství? Jak se proměnilo studium na Fakultě zemědělské a technologické Jihočeské univerzity? A může dojít k tomu, že dojička bude pracovat na home office? Poslechněte si celý rozhovor.

Jan Pokorný, vma Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme