Válka byla centrem pražského summitu. Členství Ukrajiny v NATO ale není na pořadu dne, říká analytik
Na prvním summitu Evropského politického společenství se sešli státníci ze zemí EU, ale i z řad žadatelů o vstup a dalších evropských států. Celkem se tak sešli zástupci 44 zemí. Tématem byla energetická krize, vysoká inflace či evropská bezpečnost. Projednávala se také další pomoc Ukrajině. Rusko ani Bělorusko nebylo kvůli současnému stavu na seznamu pozvaných. Druhý den se na Hradě odehrává neformální schůzka Evropské rady.
Jediným současným výsledkem je zájem zemí na pokračování summitů v budoucnu. Příští rok by se měl konat v Moldavsku, poté jsou na řadě Španělsko a Británie. Evropské politické společenství nijak nesouvisí s Evropskou unií, prosadil se tedy formát, kde se budou na hostitelství střídat unijní a neunijní země.
Na summitu se neoficiálních jednání účastnili také zástupci znepřátelených zemí Arménie a Ázerbájdžánu. Za přispění dalších státníků se dohodli, že v Bruselu spolu opět zasednou k jednacímu stolu.
Podmínkou konání dalších summitů bude existence vhodných témat.
„Pojítkem byla ruská válka na Ukrajině, energetické problémy, problémy evropských ekonomik s vysokými cenami nebo migrace,“ popsal z jízdárny Pražského hradu Filip Nerad, analytik Českého rozhlasu.
Pomoc Ukrajině
Server Politico tvrdí, že přímá pomoc Ukrajině zaostává za sliby. Na nedostatečnou pomoc poukazuje i samotná Ukrajina a USA.
„Ruská válka proti Ukrajině a její následky byly v centru dění. Jedna z pracovních skupin se věnovala přímo tomu, jak vrátit do Evropy mír. To je agenda, o které mluvil následně i Volodymyr Zelenskyj,“ popisuje Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky.
Státy, které se běžně neschází, spolu byly celý den, vidí přínos prvního celoevropského summitu Fiala
Číst článek
Ukrajinský prezident ve svém projevu mimo jiné žádal o poskytnutí bezpečnostních záruk.
„O této věci se diskutuje, přesto přetrvává velká míra skepse. Ta nejsilnější forma záruky by vycházela z budoucího členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci,“ rozebírá Havlíček. „Členství však není v současné chvíli na pořadu dne.“
„Pozice EU je velmi slabá. Pozice jednotlivých členských států je o něco silnější, ale přesto poměrně ambivalentní,“ rozebírá Havlíček míru pomoci Ukrajině. Například francouzská pomoc ukrajinské armádě je údajně výrazně menší než ta německá.
„Emmanuel Macron se včera vyjadřoval, že podporuje Ukrajinu v celé řadě oblastí, včetně humanitární podpory a tak dále. Jednotlivé státy, ale i novináři připomínali francouzskému prezidentovi, že podpora není taková, jaká by mohla být,“ dodává.
Neformální schůzka Evropské rady
Během pátku hostí Hrad další summit, tentokrát schůzku Evropské rady. Tématem by mělo být zvládnutí vysokých cen plynu, jelikož v EU na toto téma stále nepanuje jednotný názor.
Turecko u jednoho stolu s Arménií a Ázerbájdžánem. Na summitu v Praze se setkaly země v konfliktu
Číst článek
Po skončení čtvrtečního jednání ale premiér Fiala sdělil, že summit je neformální, a dohodu v této otázce tedy očekávat nelze.
Patnáct evropských států v současnosti požaduje, aby Evropská komise navrhla plošné zastropování cen.
„Jde o tu teď možná nejvíce diskutovanou variantu, aby se zastropovaly ceny veškerého dováženého zemního plynu do států EU,” komentuje Ondřej Houska, redaktor Hospodářských novin. „Je to velmi rozporné opatření.“
Některým státům, například Česku či Německu, se však tento požadavek nelíbí. „Část unie se obává, aby to neodradilo vývozce zkapalněného plynu jako Norsko, Spojené státy a další, aby tzv. LNG plyn do Evropské unie dodávali,“ uzavírá Nerad.
V pořadu Téma dne se také dozvíte, proč měla Velká Británie ze summitu obavy a jaké si proto vynutila změny či jakým způsobem by mohlo proběhnout zastropování ceny plynu a jaký vliv má jeho cena na trh s elektřinou. Provází Martina Mašková.
