Jako naopak méně akutní téma vnímají podle socioložky Paulíny Tabery Češi třeba školství, fungování úřadů nebo nezaměstnanost. Za úplně nejméně důležité poté považují žít podle náboženských zásad.
„Z jedné evropské armády nám přišla poptávka řádově desetkrát vyšší, než je naše roční produkce,“ říká generální ředitel pardubického výrobce výbušnin firmy Explosia Kamil Dudek.
Jean-Marc Jancovici se ve své osvětové práci věnuje především vlivu energetické produkce na klima. V knižním Světě bez konce spojil síly s komiksovým kreslířem Christophem Blainem.
Zkapalněný zemní plyn částečně zachraňoval Evropu, když se rychle odstřihávala od závislosti na Rusku. Na americkém kontinentu proto znovu ožívá dříve skomírající plánování nových terminálů.
Jakkoli energetické firmy tvrdí, že dodávají elektřinu za významně nižší cenu, odpovídají uvedené tarify tzv. cenovému stropu, který stanovila vláda na dodávku energií domácnostem od ledna 2023.
Hrdějovická keramička u Českých Budějovic se nachází v nepříjemné finanční situaci. Kvůli drahým energiím a nedostatku zakázek propustí na konci dubna všechny zaměstnance.
Nové technologie, konec jaderné energie v Německu i válka na Ukrajině výrazně ovlivnily obraz české energetiky. Česká energetika se transformuje a musí se připravit na odklon uhlí.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) tento týden uvedl, že výběr peněz bude nižší, než se čekalo, současně by ale podle něj měly být nižší výdaje na kompenzace vysokých cen energií.
„Za 10 let bude velmi rozšířená výroba vodíku z vody. Evropa ho bude spotřebovávat 20 milionů tun, což nahradí třetinu ruského zemního plynu,“ věří prezident Evropského vodíkového výzkumu Luigi Crema.
Moldavsko je vklíněné mezi Ukrajinu a Rumunsko. Od začátku války na Ukrajině se dostalo pod enormní tlak zesílený obavami, že by Rusko mohlo rozšířit invazi i na moldavské území.
Server televize CNN uvedl, že výpadek postihl téměř celou zemi a je nejhorší od ledna 2021, kdy se do tmy na několik hodin ponořilo skoro 90 procent země.
Značná část společnosti by měla zchudnout, ale přitom nechudne. Takový rozpor lze vysvětlit jenom tím, že vládní podpora pro domácnosti je dost velká, aby nebezpečí odvrátila.
23:20
Praha||Tomáš Pancíř, mfk|Ekonomika|Život k nezaplacení
Jak je to se státní podporou na zateplení a nájemním bydlením? I roce 2023 pokračuje společný projekt Českého rozhlasu a agentury PAQ Research Život k nezaplacení.
Česku se podařilo udržet jednotu EU v podpoře Ukrajiny. Předsednictví také úspěšně dojednávalo kroky v řešení energetické krize. Komunikace evropských témat na domácí půdě se ale vládě nedařila.
Až nastanou mrazy a zvýší spotřebu elektřiny, bude nutné čas od času na dvě hodiny odpojit od sítě celé regiony. S takovým varováním předstoupila francouzská vláda před obyvatelstvo.
Státní fond životního prostředí za letošní rok eviduje do konce září 35 621 žádostí o příspěvek na domácí elektrárny. To je proti celému loňskému roku nárůst o 300 procent.
Jak se staví památkáři k instalaci fotovoltaiky na památkově chráněné stavby? Nejsou ochránci kulturního dědictví příliš rigidní? O tom mluví generální ředitelka Národního památkového ústavu.
Zajíček vyzdvihuje české předsednictví za to, že pokaždé, když Evropská komise přišla s konkrétním návrhem, podařilo se nám ho na unijní úrovni schválit nikoli v řádu měsíců, ale týdnů a dnů.
I když většina lidí považuje pomoc vlády za nedostatečnou, téměř polovina – konkrétně 48 procent dotázaných – odmítá další pomoc na úkor vyššího zadlužení státu.
„Vedli jsme svatý boj s CO², nedívali jsme se nalevo napravo. A úplně jsme zapomněli, že je třeba brát v potaz, že to taky musí někdo zrealizovat,“ vysvětluje premiérův poradce.
Podle předběžných informací, které Český rozhlas získal, se unijní země na summitu pravděpodobně shodnou na společných nákupech plynu pro doplnění zásobníků, až budou po zimě prázdné.
Poslanci rozhodli o dalším navýšení schodku na letošní rok, který má pomoci bojovat s vysokými cenami energií. Jak by ale vlastně měl vypadat optimální český státní rozpočet?
Na summitu se neoficiálních jednání účastnili také zástupci znepřátelených zemí Arménie a Ázerbájdžánu. Za přispění dalších státníků se dohodli, že v Bruselu spolu opět zasednou k jednacímu stolu.