Když ceny plynu zastropuje jen část zemí Evropské unie, nic moc to nezmění, míní europoslanec Pospíšil
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie zahájili summit, na němž budou především hledat shodu ohledně snížení cen energií. Nadpoloviční většina unijních zemí chce zastropovat ceny plynu, který je spalovaný v elektrárnách, zbytek však takové řešení odmítá. Proč jsou státy takto rozdělené? A jaká jsou další témata jednání?
Podle předběžných informací, které Český rozhlas získal, se unijní země pravděpodobně shodnou na společných nákupech plynu pro doplnění zásobníků, až budou po zimě prázdné.
Kromě toho má podporu i návrh nových pravidel pro nouzovou pomoc v dodávkách plynu mezi jednotlivými státy, které k tomu nemají uzavřenou smlouvu. Pozitivní shoda by mohla být i na chystaném doplňkovém ukazateli cen plynu, který by víc odrážel transakce se zkapalněným plynem.
Hlavním důvodem, proč některé evropské státy a Evropská komise odmítají plošný strop na ceny plynu, je možná ztráta dodávek zkapalněného zemního plynu, který by obchodníci mohli v takovém případě přesměrovat za lepšími nabídkami do Asie. Podle komise by lepším řešení bylo vyjednání slev se spřátelenými státy, jako je Polsko nebo Spojené státy, výměnou za dlouhodobé kontrakty.
Česko je pro zastropování
Podle europoslance Jiřího Pospíšila za TOP 09 stojí česká vláda na straně radikálnějších opatření. „Chtěli bychom, aby se opravdu podařilo zastropovat ceny plynu. Důležité pro nás je i oddělení cen plynu od cen elektřiny, protože vysoká cena plynu bohužel globálně dopadá na ceny elektřiny, i když se třeba elektřina vyrábí z vnějšího zdroje typu jádro nebo soláry,“ říká Pospíšil.
Přibývá lidí, kteří se snaží ušetřit za energie. Přesto ale za bydlení platí víc než v létě, ukazují data
Číst článek
Kromě Česka zastropování podporuje zhruba dalších 16 států. Proti je například Německo, Rakousko a Maďarsko. Kompromisem by mohla být dohoda na zastropování pouze některými zeměmi, tedy konkrétně těmi, které s návrhem souhlasí. Podle Pospíšila by však taková možnost neměla dostatečnou váhu.
„Když ceny plynu zastropujete pouze v určité skupině zemí, nemá to globální důsledky. Ve chvíli, kdy by pouze část zemí EU ceny zastropovala, opatření by toho moc nezměnilo,“ vysvětluje Pospíšil.
Část států, které jsou pro zmíněná opatření, totiž podle něj odebírá spíše menší množství suroviny, zatímco největšími odběrateli jsou Němci nebo Nizozemci, kteří naopak vystupují proti.
Dopady sankcí
Dalším tématem evropského summitu mají být i dopady ekonomických sankcí proti Rusku. Ty se nejvíce projevují v cenách energií a s nimi související vysoké inflaci.
„Oba faktory ovlivňují reálné chudnutí obyvatel Evropy. Vysoké ceny energetických surovin mají dopad na energeticky náročný průmysl, zejména tedy chemický, strojírenský a elektronický,“ shrnuje Pavlína Janebová, která je ředitelkou pro výzkum Asociace pro mezinárodní otázky.
„Nevíme, za jaké ceny Maďarsko plyn nakupuje, protože to jeho představitelé tají.“
Pavlína Janebová
Podle ní jsou v tuto chvíli pro evropský kontinent nejzásadnější ekonomické obavy občanů, kteří mají s blížící se zimou starost o zajištění dodávek tepla. Sankce proti Rusku však podle analýz plní svůj účel, tedy poškození ruské ekonomiky v důsledku agrese na Ukrajině.
Nejhlasitějším odpůrcem sankcí vůči Rusku je Maďarsko, které je na ruském plynu a ropě silně závislé. To tvrdí, že ruské suroviny nakupuje za velice výhodné ceny, protože se jeho představitelům podařilo s Ruskem bilaterálně vyjednat odkup plynu za výhodných podmínek.
„Nevíme však, za jaké ceny Maďarsko plyn nakupuje, protože to jeho představitelé tají. Říká se, že to může být i proto, že možná suroviny nenakupují za tak výhodné ceny, jak tvrdí. Kromě toho má Maďarsko velice špatnou bilanci zahraničního obchodu, což vede k oslabení forintu a vysoké inflaci, která v minulém týdnu překročila 20 procent. To se samozřejmě projevuje i na životě běžných občanů, kteří čelí například zdražování potravin,“ dodává Janebová.
Poslechněte si celé Téma dne v audiozáznamu. Moderuje Renata Kropáčková.
