„Ceny, které byly hrozně vysoké, byly taženy nejen drahým plynem, ale bohužel i faktem, který nastal ve stejné době, tedy že téměř polovina francouzské jaderné flotily byla mimo provoz,“ říká Gavor.
Cenový strop by se měl automaticky aktivovat v případě, že cena plynu na klíčovém virtuálním trhu Title Transfer Facility (TTF) tři dny v řadě překročí 180 eur (4360 korun ) za megawatthodinu (MWh).
Firmy budou v příštím roce platit stejné ceny, jaké už vláda dříve nastavila pro ostatní odběratele. Zastropování bude platit do 80 procent nejvyšší měsíční spotřeby z posledních pěti let.
Podle předběžných informací, které Český rozhlas získal, se unijní země na summitu pravděpodobně shodnou na společných nákupech plynu pro doplnění zásobníků, až budou po zimě prázdné.
Maximální prodejní cena elektřiny pro výrobce z jiných zdrojů, než je plyn, na 180 eur (4410 Kč) za megawatthodinu. To je limit, který podle členských států zaručuje pokrytí výrobních nákladů i zisk.
Malé a střední firmy připojené na vysoké a velmi vysoké napětí budou mít cenový strop stanovený na 80 procentech nejvyšší spotřeby za posledních pět let.
Maximálně 6 korun za kilowatthodinu elektřiny. Tolik by měly letos a příští rok platit domácnosti, ale i malé podniky. S jakými dalšími opatřeními kvůli energetické krizi politici tento týden přišli?
„Určitě to k nějakému šetření povede, ale nevíme, jestli to bude dostatečné,“ poznamenává ekonom Filip Pertold s tím, že dopady na sociální vrstvy obyvatelstva budou různé.
„Chápeme, že vláda se snaží lidem v současné těžké situaci pomoct. ČEZ chce být součástí tohoto řešení a jsme připraveni vyvinout maximální úsilí,“ řekl Gazdík.
Vláda by měla podle Ivana Pilipa mluvit o konkrétních modelech či číslech, aby lidé před topnou sezónou nepropadali panice. Jaký nástroj je podle něj a Petra Zahradníka nejklíčovější?
Evropská komise by v příštím týdnu měla připravit podrobnosti plánu, podle něhož budou firmy vyrábějící elektřinu z levnějších zdrojů než z plynu přispívat ohroženým domácnostem.
Efektivní by podle Míla bylo zastropování cen plynu používaného pro výrobu elektrické energie. „Mohli bychom to velmi rychle pocítit na našich zálohách,“ říká.
Maďarské čerpací stanice musí paliva prodávat za státem určenou cenu 480 forintů, tedy asi 30 korun za litr. Vláda Viktora Orbána minulý týden oznámila, že opatření prodlužuje až do začátku července.
Prudké zdražování po vypuknutí konfliktu na Ukrajině se v posledních dnech projevilo zejména v cenách pohonných hmot. Průměrné ceny se už ve čtvrtek poprvé dostaly nad 40 korun a dál stoupají.