Týden v energetice: Šest korun za kilowatthodinu pro domácnosti i nemocnice. Vláda pomůže i firmám
Zastropování cen elektřiny a plynu pro domácnosti, živnostníky a malé podnikatele a taky finanční pomoc těm velkým. To jsou hlavní závěry jednání vlády k energetické krizi v tomto týdnu. Zastropování cen už schválila sněmovna, příští týden má o novele energetického zákona jednat senát, pak ji musí podepsat prezident. Jak vysoké stropy na energie budou, určí následně vláda svým nařízením. Koalice už ale má shodu na konkrétních částkách.
Cenu elektřiny chce vláda pro maloodběratele omezit na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu. To je víc, než byly běžné ceny loni. Podle odhadů vlády ale asi o polovinu méně, než kam by se ceny mohly vyšplhat v příštím roce.
„To je prostě cena, která měla potenciál způsobit reálnou chudobu širokých vrstev obyvatelstva,“ říká vicepremiér Vít Rakušan z hnutí STAN.
„Pokud mám modelovou českou domácnost, ve které se elektřinou i topí, tak při tomto typu zastropování ušetří taková domácnost 111 tisíc korun,“ vysvětluje Rakušan.
Celková cena společně s regulovanou složkou by měla být 7 až 9 korun včetně DPH za kilowatthodinu. Pokud teď lidé mají smlouvy uzavřené na nižší ceny, budou jim platit až do ukončení doby takzvané fixace. Naopak zálohy vyšší, než je cenový strop, dodavatelé domácnostem automaticky sníží. Smlouvy proto teď není potřeba měnit.
Těm domácnostem, kterým končí, doporučuje jednatel společnosti Ušetřeno.cz Petr Hošek, aby porovnávali nabídky cen hlavně pro roky 2024 a 2025.
„Hlavní rada je porovnat si více možností i více dodavatelů, vybrat si vlastní strategii, jestli se chci fixovat na rok, dva, tři. V tuto chvíli doporučujeme fixaci spíše na dva roky. Právě tak, abych rok 2024 měl dobře zasmluvněn. V roce 2023 budeme platit bez ohledu na to, jakou máme aktuálně produkci, všichni to stejné,“ říká Hošek.
Zastropuje se i cena plynu. Podle vládních plánů by neměla přesáhnout tři koruny za kilowatthodinu. Dohromady s dalšími poplatky by tak měl plyn stát méně než 4 koruny. Maximální cena se má týkat i kotelen v bytových domech, plynových tepláren a podniků s odběrem do 630 megawatthodin ročně. Zastropování cen elektřiny a plynu by měli lidé poznat na zálohách v listopadu. Cenové stropy by pak podle vlády měly platit i celý příští rok.
Opozice požaduje snížení
„Pro nás je zásadní, abychom zajistili dostupné a cenově přijatelné energie pro kraje, města a obce a poskytovatele veřejných služeb jako nemocnice, školy, domovy pro seniory. A to za stejných podmínek, jaké jsme nastavili pro domácnosti,“ popisuje ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš z Pirátské strany.
Vládní plán na zastropování cen energií podporují senátoři a souhlasí s ním i prezident Miloš Zeman. Opoziční hnutí ANO a SPD ale požadují, aby byly cenové stropy ještě nižší. Podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka by maximální ceny energií měly být stanoveny pro výrobce, nikoli distributory.
Lepší než zastropovat ceny energií je změnit jejich cenotvorbu. Už nejde o trh, tvrdí bývalý ministr Pilip
Číst článek
„Maximální částky v zastropování navrhujeme na úrovni třech korun za kilowatthodinu u elektřiny. Korunu padesát, respektive 1500 za megawatt hodinu u plynu,“ říká Karel Havlíček.
Na už dřív schváleném úsporném energetickém tarifu vláda v tomto roce nic měnit nechce. Ze záloh na elektřinu by domácnostem měli dodavatelé odečíst v průměru 4000 korun. V příštím roce by ale mohla být další pomoc s cenami energií adresnější.
„To znamená, že v případě potřeby tam, kde by nestačilo opatření cen cenovým stropem, že bychom cenový tarif buď touto formou anebo příspěvkem na bydlení doručili adresněji,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela za hnutí STAN.
Kompenzace pro firmy
O příspěvek na bydlení můžou lidé dál žádat i v tomto roce. Od října by se měl hlavně pro menší domácnosti zvýšit a mělo by na něj dosáhnout víc lidí. S vysokými cenami energií stát pomůže taky firmám s velkým odběrem elektřiny nebo plynu.
Od 1. listopadu budou moct žádat o kompenzace, na které vláda vyčlení 30 miliard korun. Třeba podle Svazu průmyslu a dopravy ale nemusí být pomoc pro mnoho firem dostatečná. Dalších 30 miliard pro malé a střední podniky, které potřebují vysoké nebo velmi vysoké napětí, chce vláda rozdělit na základě evropského nařízení.
„Budou moci podle toho aktuálního návrhu čerpat pomoc až ve výši 80 procent spotřeby za posledních pět let. My toto nařízení budeme v České republice implementovat bezprostředně po předkládaném schválení Radou Evropské unie 30. září,“ plánuje premiér Petr Fiala z ODS.
Sněmovna taky podpořila prodloužení snížené sazby spotřební daně u nafty. Platit tak bude zřejmě i celý příští rok.
