Čekají nás ještě dvě složité zimy, tu nejtěžší už máme za sebou, uklidňuje speciální vyslanec Bartuška
Putinovo vydírání plynem skončilo, evropská energetická krize ještě ne, tvrdí napohled rozporuplně předpovědi zpravodajských agentur k nadcházející zimě. Před rokem byla situace dramatičtější, ceny plynu atakovaly maxima a byly téměř 340 eur za kWh. Podle zvláštního vyslance pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky nás čekají tři složité zimy. „Tu první, nejtěžší, máme za sebou,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.
Vláda v horečné snaze vyhnout se katastrofě, oznamovala, že má zamluvenou kapacitu na právě otevřeném LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu.
Ceny plynu jsou teď na asi desetině těch loňských, plynové terminály jsou naplněné skoro po okraj a kabinet žhaví další želízka v ohni: třeba spojení s německým terminálem na ostrově Rujána.
Podle zvláštního vyslance pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky nás od začátku války Ruska s Ukrajinou čekají tři složité zimy. „Tu první, nejtěžší, máme za sebou, ale ještě pořád máme dvě před sebou. Může se stát leccos, včetně fyzického útoku na infrastrukturu,“ tvrdí.
„Kdyby se stalo něco podobného jako vyhození do vzduchu plynovodu Nord Stream 1 a 2, tak domluvené dodávky z Nizozemska a Norska samozřejmě stačit nebudou,“ dodává.
Plné zásobníky a aktivnější státy
Na zvládnutí zimy je připravené vše, zásobníky jsou plné. Pokud jde o zajištění bezpečnosti, tak se od loňského podzimu podle Bartušky hodně změnilo a aktivity členských států EU a NATO jsou rozhodně vyšší než před několika lety.
Zástupce Evropské komise označil rakouské peníze za ruský plyn jako krvavé. Vídeň si ho předvolala
Číst článek
V případě katastrofického scénáře může Česko spoléhat i na další zdroje, konkrétně na zálohu v podobě terminálu na německé straně odkud bude moci odebírat plyn koncem tohoto roku.
O stavbě dalšího propojení v podobě Storku II česká vláda s polskou stranou stále jedná.
V blízké době přibude terminál na zkapalněný zemní plyn v Asii, Africe, ve Spojených státech a na dalších místech. „Nastane větší zásobování zemním plynem a bude snazší získat dodávky v okamžiku nějakého výpadku,“ míní Bartuška.
Proruské Rakousko?
Zástupce Evropské komise ve Vídni Martin Sedlmajer prohlásil, že si Rakousko pořád bere 55 procent plynu z Ruska, a označil to za krvavé peníze. Vznikla z toho diplomatická roztržka, kterou museli hasit unijní orgány.
Dodavatelé energií a plynu v září zlevňují až o čtvrtinu. Odběratelům nabízejí i snížení záloh
Číst článek
Důvody jsou podle Zuzany Lizcové z Institutu mezinárodních studií FSV UK celkem čtyři. „Rakousko má dlouhou tradici spolupráce s Ruskem v oblasti energetiky. Bylo úplně první zemí, která začala plyn z Ruska z toho západního okruhu odebírat,“ tvrdí.
„Zároveň jakožto neutrální země nemá z Ruska bezpečnostní obavy. Další důvody spočívají v infrastruktuře a ve smluvním zajištění spolupráce. Plyn teče přes Rakousko, dlouhodobě tranzitní a koncovou zemi ruských dodávek, která si jako vnitrozemní nemůže vybudovat vlastní terminál na LNG. Zároveň má uzavřenou smlouvu s Gazpromem, že bude za ruský plyn platit, ať už ho odebírá, či nikoliv,“ vysvětluje.
Podle výzkumu se téměř 80 procent Rakušanů domnívá, že by se po ukončení války na Ukrajině měly vztahy s Ruskem vrátit do normálních kolejí.
Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Moderuje Tomáš Pavlíček.
