V Česku stále nejsou pro transformaci uhelných tepláren připravené podmínky, říká v rozhovoru v pořadu Peníze a vliv manažer pro strategii holdingu EPH miliardáře Daniela Křetínského Jiří Feist.
V terminálu Stade nedaleko Hamburku bude mít od roku 2027 k dispozici dvě miliardy metrů krychlových plynu ročně, což je více než čtvrtina současné tuzemské spotřeby.
Prognóza INES pracuje se třemi scénáři. První z nich počítá s teplou zimou, jakou Evropa zažila v roce 2020, další naopak s chladnou podle roku 2010, poslední pak bere v úvahu normální teploty.
Transakci v minulých týdnech, kdy vláda o koupi firmy spravující klíčové plynárenské potrubí pro dovoz a tranzit plynu v Česku rozhodla, silně kritizoval deník Blesk, který vydává Křetinského CNC.
Kvůli velkým investicím v minulých letech firmu tíží dlouhodobé půjčky ve výši 33 miliard korun, konkrétně jde o dluhopisy a úvěry s termínem splatnosti mezi lety 2025 a 2028.
Ve hře je opět založení státního obchodníka s plynem, který by mohl pro Česko uzavřít kontrakty na zkapalněný zemní plyn. Českému rozhlasu to potvrdil ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (STAN).
Určitou indicíí k ceně pak může být i dotace, o kterou na koupi zásobníků neúspěšně žádalo před koncem loňského roku ministerstvo průmyslu Evropskou komisi. Tehdy šlo o 7,5 miliardy korun.
Zásobníky mají dohromady kapacitu 2,7 miliardy metrů krychlových a měly by zajistit asi 36 procent roční spotřeby. Cílem nákupu je podle premiéra získat kontrolu nad zacházením s plynem.
Jednou za dvacet let se musí vyčistit každý z obřích zásobníků ropy v Centrálním tankovišti v Nelahozevsi. Cenná surovina tady přitéká jak východním ropovodem Družba, tak západním ropovodem IKL.
Celkově saldo dovozu a vývozu plynu v Česku meziročně kleslo o 23 procent. I přesto jsou tuzemské zásobníky v současné době naplněny z 88 procent, což je více než v předchozích letech.