Křetínský vrací úder Síkelovi: Česko jste poškodil koupí plynovodů o 20 miliard
Mezi ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou (za STAN) a miliardářem podnikajícím v energetice Danielem Křetínským sílí spor kvůli nákupu firmy NET4GAS. Transakci v minulých týdnech, kdy vláda o koupi firmy spravující klíčové plynárenské potrubí pro dovoz a tranzit plynu v Česku rozhodla, silně kritizoval deník Blesk z vydavatelství CNC vlastněné právě Danielem Křetínským.
Jeho holding EPH měl přitom o plynárenskou firmu také zájem, stát ho ale údajně při jednání s akcionáři NET4GAS „přeplatil“. Transakci jako zbytečnou a nevýhodnou pro stát kritizoval také deník E15 ze skupiny Czech News Center, ale i zpravodajské servery Echo24 nebo Newstream, které Křetínskému nepatří. Blesk nicméně transakci v negativním smyslu věnoval několik titulních stran.
Do Net4Gasu pošle ČEPS na začátku roku 2,9 miliardy. Jeho hodnotu určily EY, Citigroup a Grant Thornton
Číst článek
Síkela na to reagoval v České televizi minulý víkend, kdy se nad kritickými titulky Blesku v souvislosti s Křetínským pozastavil. A nyní se do miliardáře pustil i ve vlivném deníku Financial Times.
Ministr listu sdělil, že považuje za zvláštní, že Křetínského bulvární deník Blesk přišel se sérií článků kritizujících vládní převzetí firmy NET4GAS a že útoky na jeho osobu ze strany novin vlastněných Křetínským by měly vzbudit pochybnosti ohledně toho, jak miliardář využívá svá mediální aktiva v zahraničí. Křetínský vlastní noviny hlavně ve Francii.
Křetinský zásahy odmítá
Mluvčí Křetínského Daniel Častvaj na to reagoval v tiskové zprávě, kde nejprve odmítl zneužívání Blesku ve prospěch byznysových zájmů skupiny EPH.
„Striktně a jednoznačně odmítáme jakékoliv zasahování do editoriální politiky našich médiích. Témata z pozice akcionářů neurčujeme, ani je nehodláme potlačovat, i když se nás mohou přímo či nepřímo dotýkat. Vyjadřujeme současně podivení nad tím, že zatímco standardní vlády své investory v zahraničí podporují, ministr Síkela naopak EPH na mezinárodním poli napadá,“ sdělil Častvaj.
Celá situace pak podle mluvčího skupinu donutila, aby se vyjádřila i k celé transakci. Doposud to oficiálně Daniel Křetínský ani nikdo další z jeho manažerů neudělal. Poprvé ve zprávě pro média také Častvaj uvedl, že skutečně EPH bývalým akcionářům NET4GAS dala nabídku odkupu firmy.
Kdy a za jakých podmínek to bylo, ale není jasné, stát měl prostřednictvím své firmy ČEPS na jednání s akcionáři exkluzivitu od léta do konce září. A právě 30. září smlouvu na koupi NET4GAS ČEPS podepsal.
Nákup společnosti NET4GAS je hazardem pro stát, investice se nevrátí, řekl Havlíček
Číst článek
Cena za společnost je tři miliardy korun s možným doplatkem dvě miliardy příští rok podle ekonomické výkonnosti.
V dalších měsících pak ČEPS ještě musí do NET4GAS dle převzatého závazku od původních akcionářů vrátit dividendu ve výši 2,9 miliard korun. Tu akcionáři, což byly půl na půl německý fond Allianz a kanadský OMERS, získali formou zálohy. Dividendu ale pak NET4GAS nevyplatil a zálohu měli tedy akcionáři vrátit.
Podle EPH stát tedy dohromady firmu přeplatil, a to hlavně z důvodu, že má závazky téměř 34 miliard korun. Kvůli výpadku tranzitu ruského plynu z východu na západ pro ruskou státní firmu Gazprom Export přitom firma přišla o drtivou většinu svých příjmů.
Gazprom navíc i porušil smlouvu, protože za objednanou kapacitu v potrubí měl platit šest miliard korun ročně, i když plyn nepoteče. Od prosince 2022 ale NET4GASu nezaplatil ani korunu. Firma proto podala arbitrážní žalobu.
Nevýhodná transakce?
NET4GAS tak má na účtech jen nerozdělený zisk z loňska sedm miliard korun a očekávaný hrubý zisk před odpisy a daněmi (EBITDA) bude mít zřejmě jen 1,5 miliardy korun. Čistý dluh firmy je tak podle Častvaje 27 miliard korun a z něj bylo třeba odepsat „cca 17 miliard dluhu“.
„Tomu zcela odpovídala cena dluhopisů společnosti na veřejném trhu, které se obchodovaly s velkým diskontem proti nominální hodnotě,“ uvedl Častvaj.
ČEPS koupil firmu NET4Gas. Za plynovody zaplatí i penězi, co mu zbyly z dotací
Číst článek
„Tím, že ČEPS převezme 100% ve firmě NET4GAS a bude tak tento dluh konsolidovat, byla zmařena možnost odpisu 17 miliard dluhu a současně došlo ke zbytečnému výdaji kupní ceny, která včetně převzetí závazku vrátit do firmy zálohu na dividendu činí 6-9 miliard korun. Proti tržní transakci tak stát vydá navíc přibližně 23-27 miliard korun (kupní cena plus faktické zmaření odpisu dluhu). To je přibližně hodnota, o kterou stát přeplatil nabídku EPH,“ popsal Křetínského mluvčí.
Podle něj je tedy objektivní pravdou, že se „ministr Síkela zasadil o zrealizování zásadně nevýhodné transakce, která ve svém důsledku způsobí českým občanům a podnikům škodu přes 20 miliard korun“. NET4GAS se stát rozhodl získat proto, že jde o kritickou infrastrukturu v energetice.
Nenahraditelná společnost
„Za společnost NET4GAS není náhrada, jestliže chceme do České republiky dovážet plyn a zajistit energetickou bezpečnost naší země. To je důvod, proč jsme se k této transakci rozhodli,“ řekl ministr.
Odmítl, že by cena byla nevýhodná. „Koupili jsme ji zhruba za polovinu, než je stanovená hodnota jejího vlastního jmění,“ uvedl ministr v ČT.
Posudky na hodnotu firmy včetně započítání dluhů pro stát udělaly tři mezinárodní společnosti, a to EY, Citigroup a Grant Thornton. Obsah posudků vláda nezveřejnila. K úvěrům NET4GAS Síkela řekl, že chce jednat s věřiteli o restrukturalizaci dluhů.
Křetínského holding EPH měl o tuzemského správce plynovodů zřejmě zájem proto, že jeho odnož EP Infrastructure v oboru podniká. Vlastní totiž 49 % akcií v obdobné plynárenské firmě Eustream na Slovensku.
Většinových 51 % v ní patří firmě SPP, kterou vlastní ze 100 % slovenský stát. Obě struktury tranzitních plynovodů jsou propojeny a majetkové propojení firem by tak mělo strategický smysl.
Zadlužený plynárenský kolos Net4Gas v rukou státu? Je víc důvodů pro než proti
Číst článek
Častvaj zároveň upozornil, že dluh společnost NET4GAS bude muset být řešen buď nejméně 17 miliardovou dotací ze státních zdrojů nebo „navýšením přepravních tarifů, které se okamžitě promítne do koncové ceny plynu“.
O přepravních tarifech na příští rok, které jsou součástí regulované složky ceny plynu pro spotřebitele, začal NET4GAS jednat nyní v říjnu. Firma už dříve avizovala, že by jí regulátor měl uznat vyšší náklady na dovoz plynu kvůli výpadku příjmů za tranzit, aby jí zachoval dříve odsouhlasené potřebné výnosy.
Podle informací Českého rozhlasu by se podle propočtů plynárenské firmy mohlo jednat o zvýšení poplatku za přepravu asi o 400 korun za rok, a to pro průměrnou domácnost se spotřebou kolem osm megawatthodin za rok. Celkem taková domácnost zaplatí ročně za plyn kolem 30 tisíc korun. ČEPS do schválení transakce příslušnými úřady nechce okolnosti nákupu komentovat.
Síkela už dříve upozornil, že firma může během příštího roku získat nový tranzit plynu ze západu na východ přes naše území a tím si zvýšit příjmy. Další výnosy může mít díky výše uvedenému zvýšení poplatku regulátorem.
Podle informací ze zdrojů blízkých transakci by tak ČEPS měl doplnit do firmy nad rámec dividendy na splácení dluhů řádově jednotky, nikoliv desítky miliard korun. ČEPS má do budoucna také možnost financovat některé transakce půjčkou od ministerstva financí až do výše 15 miliard korun.
