Hrozící nedostatek energií se stává nejčastěji skloňovaným tématem v debatách mezi ekonomy, politiky i běžnými občany na celém kontinentu. Čechům vadí především ceny energií, které tu vyrostly rychleji než jinde, proto také dobrovolně mrznou, aby ušetřili.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Holub: Než přijde blackout

Zatím u nás nedošlo na obavy, které jsou v základech celého problému – že totiž elektřina, případně plyn prostě nebudou.

Řadu lidí může překvapit, jak se vlastně Francouzi do svých potíží dostali, hlavně že nemají žádnou souvislost s dopady ruské agrese na Ukrajině. Francie ruský plyn nepotřebuje, protože vyrábí 70 procent elektřiny v atomových elektrárnách. Většina byla ovšem postavena už dávno, proto bylo nutné zrevidovat jejich stav.

Zjistilo se, že celá řada elektráren podlehla korozi, dalším to hrozí, proto vláda nařídila opravy. Podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung tak bylo odstaveno z provozu 16 reaktorů. Obnovit provoz všech se ovšem do konce roku nepodaří.

V létě část spotřeby ještě pokryly sluneční elektrárny, v těchto dnech však Francie závisí na cizině, která jí poskytuje napětí přes 10 gigawattů a tím pokrývá sedminu spotřeby elektřiny. Je to i důvod, proč má Česko zapojeno o tři gigawatty, tedy o třetinu víc, než samo spotřebuje.

Dokud svítí slunce a fouká vítr

Stačí vysvětlit, proč Francouzi zanedbali investice do jaderných, případně jiných elektráren využitelných v zimě. Důvod je nasnadě. Všechny evropské země si uvědomily, že fosilní zdroje pomalu docházejí, proto investují do vlastních, takřka výlučně obnovitelných zdrojů.

To vypadá dobře do chvíle, dokud svítí slunce a fouká vítr. Pak se ukáže, že jsou ještě potřeba záložní zdroje, které využívají jinak zapovězená fosilní paliva a v lepším případě atom.

Ovšem dosavadní tah na ekologickou branku dokázal zajistit, aby byla sluneční a větrná elektřina o dost levnější než například elektřina z uhlí, zatížená mimořádnými odvody, případně z atomu.

Možná to je správně, jisté však je, že v této situaci se návratnost klasických elektráren snižuje a nikdo, ani samotné národní státy, do záložních zdrojů neinvestují. Ty staré pomalu rezavějí stejně jako atomové elektrárny ve Francii.

Kdo se bojí, že také v českých zásuvkách vyschne proud, se může vlády zeptat, kdo dnes v tuzemsku investuje do nových spolehlivých zdrojů a jestli z toho může mít při současné energetické politice vůbec profit.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy.

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít