Neumíme si představit, jak bychom to dělali, reagují zdravotníci na návrh pracovní karantény
Vláda ve středu projedná zavedení pracovní karantény pro určité profese. Jejich nástin představil ministr vnitra – jsou mezi nimi zdravotníci, pracovníci v sociálních službách, hasiči nebo energetici. Zástupci, které oslovil server iROZHLAS.cz, se proti opatření vymezují a upozorňují na jeho potenciální nebezpečí. Advokát nicméně uvedl, že člověk nemůže být postihován za jednání, které je explicitně povoleno nebo nařízeno vládou.
Pracovní karanténa se určitě má týkat pracovníků ve zdravotnictví a v sociálních službách, uvedl v pondělí na dotaz novinářů ve Fakultní nemocnici Brno ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Zdravotníci, policisté, hasiči či energetici. Rakušan řekl, koho by se mohla týkat pracovní karanténa
Číst článek
O dalších profesích jednal také Ústřední krizový štáb, v jehož čele je ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Ten v pondělí odpoledne na tiskové konferenci sdělil, že bude vládě navrhovat, aby se opatření týkalo také energetiků, pracovníků dopravy nebo policistů a hasičů.
Vláda návrh projedná ve středu. „Ústřední krizový štáb navrhuje nějaký postup, stejně jako rada covidových ministrů. Jediný, kdo přijímá opatření, která platí, je vláda,“ zdůraznil Rakušan.
„Upřímně jsem trochu překvapená, že by se to mělo týkat i sester ve službách, protože si to neumím moc představit, jak bychom to realizovali,“ komentovala návrhy ministrů Martina Šochmanová z Asociace zdravotních sester.
To samé si myslí také epidemiolog Petr Smejkal. „Že budou v práci zůstávat nakažení zdravotníci, to se dá asi praktikovat v covidáriích, ale nedovedu si představit, že by chodili mezi pacienty třeba u nás v IKEM,“ uvedl již dříve pro iROZHLAS.cz.
Jak vyplývá z vyjádření, které serveru iROZHLAS.cz poskytla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče, zatím to s nimi ministři neprodiskutovali. Schůzku mají domluvenou na pátek.
„Z hlediska současné situace na jedné straně chápu obavy, ale pokud by k něčemu obdobnému mělo dojít, tak jedině za přesně vyspecifikovaných podmínek a v případě, že nebude jiná cesta, jiné zbytí,“ uvedla Dagmar Žitníková.
Antigenní testy jsou účinné i na variantu omikron. Musí být ale kvalitní, shodují se odborníci
Číst článek
Oponuje nicméně tím, že zdravotnická a sociální zařízení zvládla fungovat i v době, kdy byla pandemie v Česku nejsilnější. „Zatím se zdravotní a sociální služby udržely v chodu i přes extrémně mimořádné situace. Je to samozřejmě i o tom, že řada zařízení si nastavila vlastní režim systémových opatření – třeba byli rozděleni do pracovních skupin a střídali se na směny. Tím se zamezilo případným rizikovým kontaktům,“ vysvětlila.
Pozitivní záchyty ve svých řadách zdravotníci měli, podle Šochmanové však vždy v rámci bezpečnosti opouštěli pracoviště: „Pochopitelně se stává, že sestry jsou pozitivně testovány a nemusí mít žádné příznaky, ale v takovém případě vždy odcházely domů do karantény a nastupovaly na neschopenku.“
Platnost?
Šéf resortu vnitra Rakušan přiznal, že aktuální epidemická situace zavedení pracovní karantény nevyžaduje. Složky kritické infrastruktury mají do budoucna o nemocnosti pravidelně informovat.
„Hasiči a policisté a další prvky kritické infrastruktury nám budou od zhruba deseti procent nemocnosti svých příslušníků pravidelně referovat o tom, jak nárůst ve složkách vypadá. Abychom předtím, než se dostaneme k nějakým 25 procentům, stačili rychle reagovat,“ uvedl v pondělí pro Radiožurnál.
Pokud by zaměstnanci z vybraných profesí v práci vyšel pozitivní antigenní test, mohl by na směnu chodit dál. Ale jen do chvíle, než by měl příznaky covidu nebo by nákazu koronavirem potvrdil PCR test.
„Ale musí se zajistit podmínky s ohledem na to, že ten člověk je potenciálně rizikový,“ dodal Rakušan. Člověk by musel pracovat v izolovaném prostředí s respirátorem, nemohl by trávit čas ve společných prostorech a musel by z práce rovnou domů. Jakmile by se u něj covid prokázal i PCR testem, do práce by už nechodil.
Proti povinné karanténě se v úterý vyjádřil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pozitivní test a sebemenší příznaky nemoci musí znamenat jeho okamžitý odchod do karantény. Nemocný člověk nemá v práci co dělat,“ napsal na twitteru.
K posledním návrhům z dílny ministerstva zdravotnictví @Ministerstvo zdravotnictví. Je pro nás @ČMKOS nepřijatelné, aby nemocný zaměstnanec chodil dál do práce. Pozitivní test a sebemenší příznaky nemoci musí znamenat jeho okamžitý odchod do karantény. Nemocný člověk nemá v práci co dělat.
12:53 – 11. 01. 2022
Obdobné tendence
Návrh na zavedení pracovní karantény měl připravený již Válkův předchůdce Adam Vojtěch (za ANO). „My jsme se tehdy postavili proti tomu opatření, protože nám bezpečné nepřišlo,“ připomenula Žitníková.
Zdravotnické a sociální odbory už před rokem a půl v návaznosti na Vojtěchův návrh vypracovaly zprávu, kterou má server iROZHLAS.cz k dispozici. Uvádí v ní například důvody, proč byl návrh i v tehdejší podobě neproveditelný.
26:11
Omikron letí tak rychle, že to i se všemi opatřeními budeme mít do měsíce za sebou, věří Konvalinka
Číst článek
„Má-li zdravotník příznaky onemocnění covid-19, je povinen odmítnout práci ve zdravotnickém zařízení a jeho zaměstnavatel toto musí akceptovat. Pokud zaměstnavatel prokazatelně ví o tom, že zdravotník byl pozitivně testován na covid-19, je právní povinností zaměstnavatele další výkon práce zaměstnanci zakázat (neumožnit),“ stojí ve zprávě.
Odbory dále upozorňují, že v případě nenastoupení do karantény se zaměstnanci i zaměstnavatelé vystavují riziku sankcí. Odkazují se přitom na novelizaci zákona z března 2020, kdy vláda přidala na seznam nakažlivých lidských nemocí covid-19. „To znamená, že úmyslné i nedbalostní šíření koronaviru je nově trestným činem. Trestný čin je dokonán již samotným způsobením nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé nemoci u lidí,“ zdůrazňují.
Podle advokáta Petra Šustka z Centra zdravotnického práva Právnické fakulty UK nevznikne v případě pracovní karantény odpovědnost za trestný čin. „V první řadě se zaměstnancům opatřeními stanoví vodítko, co je přiměřená míra epidemiologické opatrnosti a co je již nebezpečně za hranou,“ přiblížil.
„Odborná literatura s odkazem na rozhodovací praxi zdůrazňuje, že ohrožení nakažlivou chorobou musí být samo o sobě bezprostřední a intenzivní,“ pokračoval s tím, že člověk nemůže být postihován za jednání, které je explicitně povoleno nebo nařízeno vládou.
„Přesto situace nebude bez rizik, neboť zaměstnanci budou muset dodržet všechna náležitá opatření, A i drobné selhání již může mít v krajním případě podobu zvýšení nebezpečí rozšíření nemoci. Neočekával bych, že tyto případy budou řešeny prostřednictvím trestního práva,“ dodal.
Nová pravidla
Od příštího týdne, od pondělí 17. ledna, budou mít všichni zaměstnanci povinnost testovat se dvakrát týdně antigenními testy. V případě pozitivity půjdou na pět dní do karantény. Tento režim by měl fungovat dva až tři týdny.
Klíčová doprava
Vláda projednává možnost pracovní karantény i s ohledem na vývoj situace například ve Velké Británii.
Tam se potýkali při vlně varianty omikron s nedostatkem řidičů. Čeští zákonodárci tak zvažují zařadit mezi profese také dopravce. Ti však mají dlouhodobá opatření. Vedení pražského dopravního podniku nyní přemýšlí, jak by byla proveditelná pracovní karanténa.
„Strojvedoucí metra se do styku s cestujícími téměř nedostane, u moderních typů tramvají je řidič také v kabině izolován. U autobusů izolace není taková, je složitější a provozně bychom to museli nějak vymyslet. Už dnes se snažíme o to, aby řidič měl celou svoji směnu jeden autobus,“ vysvětlil pro Radiožurnál ředitel dopravního podniku Petr Witowski.
