Opět přejdeme na letní čas
V neděli dvě hodiny po půlnoci se změní zimní čas na letní. V praxi to znamená, že se ve dvě hodiny ráno ručičky hodinek posunou o 60 minut dopředu. Mnohým lidem způsobuje změna zimního času na letní zdravotní i psychické problémy, jiným nevadí.
Hodinové ručičky se posunují v celé Evropské unii i v dalších zemích. Češi se s letním časem setkali poprvé za první světové války. Mezi válkami se od něj upustilo, ale vrátil se v roce 1940. V roce 1949 ho tehdejší československá vláda zrušila a obnovila o 30 let později. Před dvanácti lety Česko přešlo na sedmiměsíční letní čas, a srovnalo tak krok s EU.
Část lidí má se změnou času tradičně problém - každý z nás má totiž svoje vrozené biologické hodiny, které souvisí s ranním světlem. Nyní však budeme opět vstávat do tmy. Odborník na poruchy spánku doktor David Kemlink tvrdí, že je možné se na změnu času připravit. "Je důležité se například ráno vystavovat dostatku světla, které je zakladním synchronizátorem našich vnitřních hodin. V některých zemích, ale ne u nás, je dostupný melatonin spánkový hormon jako potravinový doplněk, který je potom zase vhodný ve večerních hodinách, abychom mohli být schopni dříve usnout, ale v Čechách není tento přípravek registrován."
Podle mluvčího ČEZu Ladislava Kříže mělo zavádění letního času význam na spotřebu elektřiny jen zpočátku. Ale po roce 1989 se začal rozdíl mezi letní a zimní spotřebou energie vyrovnávat. "Tím postupně začal i mizet efekt letního času na úsporu elektřiny. Takže v tuto chvíli se většina odborníků kloní k tomu, že vliv je téměř nulový, naprosto zanedbatelný, pokud vůbec nějaký je."
Před pětatřiceti lety měl o hodinu delší letní den smysl. Lidé začínali svítit později, a ušetřilo se. Jenomže dnes už máme v domácnostech řadu spotřebičů, které potřebují proud stále, a tak už je z hlediska spotřeby elektřiny celkem jedno, kdy zapadá slunce.
