Černé duše a zakázka pro ředitelova syna. Jak se podle policie ohýbaly zakázky v olomouckém muzeu
- Radiožurnál získal policejní dokumenty, které popisují „ohýbání“ zakázek ve Vlastivědném muzeu v Olomouci.
- Policie v případu obvinila tři muže – bývalého ředitele muzea Břetislava Holáska, jeho dlouholetého známého a někdejšího olomouckého radního Miroslava Petříka a také podnikatele Jiřího Křeháčka, jehož společnost pro muzeum měla vybírat dodavatele.
- Podle policie muži zařídili, aby zakázku na natočení propagačních spotů muzea získal nastrčený výherce. Na další projekt financovaný z evropských peněz zase najímali lidi, kteří dostávali zaplaceno, ačkoliv nevykonávali žádnou práci.
- Exředitel Holásek Radiožurnálu řekl, že se v současné době k případu vyjadřovat nemůže. Případ nechtěl komentovat ani podnikatel Křeháček. Bývalý radní Petřík na dotazy nereagoval.
Břetislav Holásek patřil déle než dekádu mezi významné zákulisní hráče olomoucké komunální politiky, dlouhodobě měl blízko především k ČSSD, vyjít uměl i se členy dalších partají.
0:26
Policie stíhá tři lidi za dotační podvod ve Vlastivědném muzeu v Olomouci
Číst článek
V roce 2010 stanul někdejší úspěšný podnikatel v čele Vlastivědného muzea v Olomouci spadajícího pod Olomoucký kraj. Právě na akcích pořádaných muzeem se mu dařilo propojovat důležité lidi ve městě.
Holáskovým velmi dobrým přítelem a spojencem byl sociální demokrat Miroslav Petřík – dlouholetý ředitel olomouckých Technických služeb, mezi lety 2014 a 2018 také olomoucký radní a mimo jiné další šedá eminence místní politiky. V roce 2018 Petřík ze dne na den zmizel a bylo po něm vyhlášeno pátrání. Police ho nakonec po pár dnech našla v rakouském penzionu. Své zmizení vysvětloval osobními problémy.
V důsledku této epizody ale Petřík přišel o všechny své funkce. O několik měsíců později si Holásek přivádí Petříka právě do Vlastivědného muzea. Pomáhat mu má s přípravou zakázky za 66 milionů korun na digitalizaci muzejních sbírek.
Letos v květnu oba muže spolu s kroměřížským podnikatelem Josefem Křeháčkem obvinili detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) z „ohýbání“ veřejných zakázek a dotačních podvodů právě v souvislosti s projektem digitalizace sbírek.
Potvrzují to dokumenty, které Radiožurnál nyní k případu získal. Redakce už dříve upozornila na to, že trojici mužů policie letos v květnu zajistila nemovitosti. Trojice podle policie způsobila škodu za 14 milionů korun.
Nastrčená postava
Dokumenty, které Radiožurnál prostudoval, popisují, z čeho přesně detektivové muže viní. Část případu se týká zakázky na natočení několika vzdělávacích spotů o olomoucké historii. Vypsalo ji muzeum pod vedením Holáska na konci roku 2020.
Nejvýhodnější nabídku podal Jakub Šťastný, a to 885 tisíc. Jak ale vyplývá ze zjištění detektivů, celý tendr od počátku režíroval Holásek s Petříkem tak, aby dopadl přesně podle jejich představ – tedy aby vyhrál právě Šťastný.
Další případ evropského žalobce. Viní jednatele dvou firem ze zneužití jedenáctimilionové dotace
Číst článek
Šťastný byl přitom podle detektivů pouze nastrčená postava. Reálně se o zakázku staral Holáskův syn Radan. Ani jeden z Holásků se k případu Radiožurnálu nechtěl vyjádřit. Břetislav Holásek skončil v čele muzea v roce 2021 nedlouho poté, co v něm detektivové provedli v souvislosti s případem razii.
„Já se k tomu vyjadřovat nemůžu, je to probíhající živá kauza. Je to nepříjemné, byl jsem ředitelem v té době, nedá se nic dělat. Nemohu k tomu teď víc říct,“ řekl Radiožurnálu. Na dotazy ohledně role jeho syna v celé kauze pak reagoval krátce. „Ne, syna se to netýká vůbec, to tam bylo okrajově,“ tvrdí.
Podobně se vyjádřil i jeho syn Radan. „Já se strašně omlouvám, ale já k tomu nemůžu teď nic říct. To vyšetřuje policie a já jsem podepsal mlčenlivost. Ani bych vám k tomu neměl co říct, protože v tom vůbec nijak nefiguruju,“ řekl Radiožurnálu Radan Holásek, který v případu skutečně obviněn nebyl.
Z policejních dokumentů ale vyplývá, že detektivové měli dění v muzeu bedlivě pod dohledem. Skupině průběžně odposlouchávali mobily a „uši“ nainstalovali také do Holáskovy ředitelské kanceláře. Mohli proto zachytit, jak ředitel Holásek o synově roli v případu mluví: „...to musela být fatální chyba, že to nějak máte, my jsme si to pohlídali třeba u těch filmů, že jsem to nepsal na firmu syna, ale napsal jsem to prostě na úplně...“
Dotační podvod a škoda 45 milionů? Evropský žalobce obvinil firmu olomouckého ‚podnikatele roku‘
Číst článek
A detektivové zachytili i další Holáskovu větu: „Ano, mezi čtyřmi očima, ano ten Kuba Šťastný je tam jenom prostě nastrčenej, aby tam prostě někdo figuroval…“
Ze závěrů vyšetřování je možné vyčíst, že zakázku skutečně měli lidé kolem Holáska v režii od začátku do konce. Kompletní materiály k zakázce Šťastnému, i druhé firmě, která se podle policie přihlásila pouze jako „křoví“, podle detektivů připravoval přímo obviněný Petřík. Svědčí o tom mimo jiné dokumenty k tendru, které u Petříka našli policisté při následných domovních prohlídkách.
Radiožurnál se pokoušel Petříka zastihnout opakovaně doma, ale neúspěšně. Na žádost o vyjádření zaslané do e-mailové schránky a přes sociální síť LinkedIn, prostřednictvím které Petřík s reportérem v minulosti komunikoval, ani po několika dnech nereagoval.
Černé duše
Protikorupční detektivové při vyšetřování dění ve Vlastivědném muzeu narazili ještě na další podivné a z jejich pohledu nezákonné praktiky. Týkají se najímání lidí do vzdělávacích projektů placených z evropských peněz.
Z policejního vyšetřování vyplývá, že obviněný podnikatel Křeháček spolu s Holáskem a Petříkem zaměstnali ve vzdělávacím projektu 14 lidí, kteří sice pobírali peníze, ale reálně nevykonávali žádnou práci. Jedním z nich byl podle detektivů například Martin Nevyjel, někdejší šéfredaktor Olomouckého deníku a následně manažer na různých pozicích v rámci mediální skupiny Vltava Labe Media.
Korupční kauza Vidkun: soud znovu uznal vinnými Kadlece, Kyselého i Rozbořila. Zpřísnil jim tresty
Číst článek
Detektivové uvádějí, že Nevyjel byl v projektu zaměstnaný jako jazykový korektor a měl mít na starosti editace textů v rámci projektu. Když po něm ale policisté požadovali předložení výstupů této práce, nebyl schopen je doložit.
„Ano, nebyl jsem je schopen nějak doložit,“ řekl teď i Radiožurnálu. Zároveň ale tvrdí, že zadanou editorskou práci pro muzeum vykonával. „Dělali jsme spolu na nějakém časáku. Dělal jsem skladbu magazínu a podobné věci. Byla to moje soukromá věc, o kterou mě pan ředitel poprosil,“ řekl Nevyjel.
Policie popisuje i případ jiného muže, který dostával peníze z muzea i přesto, že nevykonával žádnou práci. Muž se proto rozhodl z projektu odstoupit a peníze muzeu vrátit. Nutno dodat, že policie nikoho ze 14 „černých duší“ v případu neobvinila.
Na počátku byl úplatek
Z dokumentů, které má Radiožurnál k dispozici, lze i vyčíst, proč se protikorupční detektivové na dění ve Vlastivědném muzeu zaměřili. Na počátku kauzy byla totiž žádost o úplatek 750 tisíc korun. O peníze si měl podle policie říct Křeháček jednateli jedné z firem, které měly pro muzeum pracovat na digitalizaci sbírek.
Policie popsala, že peníze na úplatek měly pocházet z rozpočtu zakázky a firma je následně měla vytáhnout pomocí fiktivních faktur vystavených pro jinou společnost za administrativní zajištění zakázky, kontrolu rozpočtu a harmonogramu.
Radiožurnál se snažil získat také reakci obviněného Křeháčka, který se o zakázku pro muzeum staral. V kanceláři jeho firmy KM Admin jej ale nezastihl. Křeháček pak nereagoval ani na telefonáty nebo SMS. Nakonec odpověděl na dotazy zaslané e-mailem: „Nezlobte se, ale k předmětné věci se nebudu vyjadřovat.“
