‚Exportér roku, který nezná ztráty.‘ Kvůli nesplacení dluhopisů je v insolvenci, po majiteli pátrá policie
Strojírenská firma B&Bartoni čelí insolvenčnímu návrhu. Ten na společnost podali investoři, kteří před lety nakoupili korporátní dluhopisy za 20 milionů korun, jež ale firma v termínu nesplatila. Po bývalém majiteli firmy B&Bartoni Tomáši Bartoňovi navíc pátrá policie. Podle informací Radiožurnálu je nyní v Brazílii. Podle analytiků bude případů takzvaných toxických dluhopisů dále přibývat a lidé by si tak měli investice důkladně hlídat.
Ještě donedávna byla mladoboleslavská strojírenská firma B&Bartoni podnikatele Tomáše Bartoně synonymem úspěchu. Pravidelně končila podle účetních závěrek v zisku a své výrobky vyvážela do celého světa.
Škoda přes miliardu a 564 podvedených. Policie stíhá tři muže z firmy Cryfin za investice s kryptoměnami
Číst článek
V roce 2016 společnost získala ocenění od agentury Czech Trade pod záštitou ministerstva průmyslu za export na území jihovýchodní Asie. Firma se v médiích prezentovala jako „exportér, který nezná ztráty“.
Renomé firmy bylo natolik dobré, že když v roce 2018 vydala korporátní dluhopisy, které jí měly pomoci v růstu, investoři většinou neváhali a nadšeně kupovali. „B&Bartoni byl jeden z dluhopisů, které vypadaly naprosto báječně. Procházel jsem si firmu, byla velmi úspěšná, měla za sebou šestnáct let historie," vysvětlil tehdejší optimismus jeden z drobných investorů Karel Švanda pro Radiožurnál. Navíc, za dluhopisy tehdy ručil svým majetkem majitel firmy Bartoň.
B&Bartoni takto upsala dluhopisy za 20 milionů korun a řadu měsíců vše klapalo. „Dostávali jsme různé zprávy, emitent s námi komunikoval. Docházelo k výplatě kuponů, paradoxně došlo k navýšení výnosu z kuponu," popisuje Švanda.
Obraz úspěšné firmy se začal sypat na podzim minulého roku, kdy měla Bartoňova společnost vyplatit jistiny dluhopisů. Žádné peníze totiž lidem nepřišly. A situace se nelepšila. „Mělo dojít ke schůzi věřitelů, to se ale nestalo. Na konci května jsme dostali informaci, že firma měla být údajně nepřátelsky převzata,“ vypráví Švanda.
Navíc o pár dní později provedli detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu rozsáhlou razii, po které obvinili z dotačních podvodů 13 lidí a tři firmy a to včetně podnikatele Tomáše Bartoně. Po něm navíc policie vyhlásila pátrání.
Operace Bořek
Že se případ týká Bartoně, potvrdily Radiožurnálu dva zdroje obeznámené s Bartoňovým podnikáním. Policie dala případu krycí jméno Bořek. Mluvčí centrály Jaroslav Ibehej ale nemohl konkrétní jména komentovat. „K identitě fyzických osob se náš útvar nevyjadřuje,“ reagoval pro Radiožurnál.
Popsal nicméně, čeho se případ Bořek týká. „Obviněné osoby se trestné činnosti měly dopustit tím, že nejméně od roku 2017 neoprávněně čerpaly či se pokusily neoprávněně čerpat pro společnost hlavního obviněného, dotace poskytované ministerstvem průmyslu a obchodu financované ze strukturálních fondů Evropské unie,“ uvedl Ibehej.
„Čerpání dotací se mělo týkat nákupu výrobních strojů, kdy tyto nákupy měly být buď fingované či stroje měly být nakoupené jako ‚bazarové‘ a vykazovány jako nové,“ popsal mechanismus.
Policie dokonce 19 těchto CNC strojů zajistila jako důkaz. Celkem se takto podle detektivů obvinění dostali, nebo se pokusili dostat, k 90 milionům korun z dotačních peněz. „Jedna fyzická osoba je stíhána vazebně. V případě pravomocného rozsudku hrozí obviněným tresty odnětí svobody až na 10 let,“ podotkl mluvčí.
Zajištěná vila
Policie v rámci případu zajistila také několik nemovitostí, hotovost či luxusní hodinky za celkem 30 milionů korun. O tom, že se případ týká Bartoně a s ním spojených společností, svědčí i informace, které Radiožurnál k případu získal v uplynulých dnech.
Bartoň v Česku figuruje podle obchodního rejstříku ve třiceti firmách. Ty oficiálně sídlí na adrese v rodinném domě v Doubravičce na Mladoboleslavsku. Když se ale reportéři Radiožurnálu na konci července na místo vydali, zastihli v domě pouze mladou ženu, která jim řekla, že se tam před nedávnem nastěhovala a dům jí pronajímá Bartoňova sestra. Kolem vchodových dveří nicméně stále visí plakety informující o tom, jaké nejrůznější dotace z evropských fondů firma B&Bartoni v průběhu let čerpala.
Obviněná firma ‚podnikatele roku‘ vrátila dotaci 46 milionů. Žalobce rozšířil stíhání na další společnosti
Číst článek
Jak navíc Radiožurnál zjistil z katastru nemovitostí, zmíněný dům spolu s ještě další nemovitostí v Doubravičce a několika místními pozemky zajistila na konci června Národní centrála proti organizovanému zločinu v „případu obviněného Tomáše Bartoně, který je stíhán pro spáchání pokračujícího zvlášť závažného zločinu dotační podvod…“ Zajištěná je i luxusní vila v Mladé Boleslavi, v níž Bartoň donedávna bydlel.
Brazilský majitel
Reportéři Radiožurnálu se Bartoně snažili zastihnout jak v Doubravičce, tak ve vile v Mladé Boleslavi, ale neúspěšně. Podle jednoho ze zdrojů Radiožurnálu podnikatel již nějaký čas pobývá v Brazílii. Reportéři se snažili alespoň získat vyjádření někoho z vedení firem z holdingu B&Bartoni. Výroba do nedávna probíhala v malém areálu v Bratonicích na Mladoboleslavsku. Tam již nikdo k zastižení není.
Radiožurnál totiž zjistil, že některé firmy z holdingu B&Bartoni se přesunuly do nedalekých Dobrovic. Konkrétně zde podle cedulí na brance sídlí trojice firem, které mají B&Bartoni ve svém názvu.
Místní areál je však veřejnosti nepřístupný. Na vstupu do areálu je uvedeno číslo. Po zavolání dorazila k bráně žena, která řekla, že se nikdo z vedení firem nebude chtít k případu vyjadřovat, protože s ním nemá nic společného.
Jak však vyplývá z obchodního rejstříku, všechny tři firmy uvedené u vchodu jsou součástí holdingu B&Bartoni. Jeho jediným akcionářem byl až do druhé půlky července Bartoň. Před dvěma týdny ho vystřídala společnost MS ADMINISTRACAO DE PARTICIPACOES LTDA založená letos v dubnu v Brazílii.
Majitel z východu
Není to přitom první vstup zahraniční firmy do některé z Bartoňových společností. V květnu vystřídala Bartoně jako jediného společníka ve firmě B&Bartoni spol slovenská společnost W.I.CH. system, která ji následně přejmenovala na RD SR.
Časově to odpovídá době, kdy vedení B&Bartoni investorům po nevyplacení jistin z dluhopisů tvrdilo, že došlo k nepřátelskému převzetí firmy. Radiožurnál zaslal dotazy k současné situaci i na email uvedený na webu firmy W.I.CH. system, ale ani po několika dnech nikdo nereagoval.
Nespokojení investoři nakonec podali na konci července na RD SR insolvenční návrh. Podle právničky Magdy Vašinkové z advokátní kanceláře Tomáš Rašovský, která věřitele zastupuje, navíc budou na firmu a Bartoně podávat trestní oznámení kvůli podvodu s dluhopisy.
„Domníváme se, že už od počátku byl záměr prostředky, které byly prostřednictvím dluhopisů vybrány, použít k jinému účelu, než jak bylo prezentováno,“ uvedla Vašinková pro Radiožurnál. A zvláštní jsou podle právničky i květnové změny v personáliích firmy. „To jednání není v pořádku. Spíše je záměr ty věřitele poškodit,“ poznamenala.
‚Drahá seznamka‘
Jeden z investorů Karel Švanda, který organizuje věřitele ke společnému postupu, zmiňuje, že do B&Bartoni vložil jen nižší tisíce a jde mu v tomto případě o něco jiného, než se jen dostat zpátky k penězům. „Já už jsem své peníze odepsal, ale jde mi o snahu kultivovat ten trh s korporátními dluhopisy,“ vysvětluje.
On sám začal do firemních dluhopisů investovat v roce 2017. „Přišlo mi to jako zajímavý způsob investování a zároveň jako zajímavý způsob financování pro ty firmy,“ vysvětluje.
V portfoliu se mu ale v průběhu let takzvaných „toxických dluhopisů“ objevilo více. A není sám. „Jeden kolega, který investoval stovky tisíc v různých projektech, mi říkal, že to považuje za takovou drahou byznysovou seznamku,“ říká Švanda odlehčeně s odkazem na to, jak se v případě problematických firem setkávají na straně věřitelů nejrůznější druhy lidí, kteří kvůli snaze o získání peněz zpátky musí často intenzivně spolupracovat.
Krachoval každý desátý
Případ nesplacených dluhopisů firmy B&Bartoni skutečně není na českém trhu úplně ojedinělý. Radiožurnál například nedávno popsal případ společnosti Explor Capital. Ta vydala dluhopisy za 171 milionů korun, které měly pomoci financovat vybudování jeseteří farmy v Rusku.
Tento projekt, a ani další, které se snažil majitel firmy Martin Černoušek za peníze investorů nastartovat, ale nevyšly. Explor Capital skončil v konkurzu se závazky za téměř čtvrt miliardy.
Podle Jana Lálky z forenzní agentury Surveiligance, která se podobnými případy zabývá, sledujeme důsledek investičního boomu do korporátních dluhopisů z období mezi lety 2018 a 2022. Ročně podle něj byly emitovány dluhopisy za 40 miliard korun se splatností tři až pět let.
„Drobní investoři neměli s dluhopisy žádné zkušenosti a zjevně je velká část z nich považuje za bezpečnou investici,“ říká Lálka. „Kvalita dluhopisů a jejich emitentů však byla velmi různorodá a těch nekvalitních či vyloženě podvodných bylo minimálně několik desítek,“ podotýká.
Prohrané soudy a vratka 2,6 milionu. Agrofert neuspěl ve sporech o dotace pro malé a střední firmy
Číst článek
Podle Lálky lze očekávat, že podobných případů emitentů, kteří nedokáží splácet své závazky a skončí v insolvenci, bude dál přibývat. „Situace se podle získaných dat nelepší, očekáváme další významné pády velkých emitentů. Konkrétně ze všech emitentů, kteří vydali dluhopis mezi lety 2013 a 2022, skončil dosud v insolvenci zhruba každý desátý,“ popisuje Lálka.
Mezi nejzásadnější případy z poslední doby patří aktuálně kauza Premiot Group, ze „starších“ pádů je to potom například skupina C2H Michala Mičky nebo skupina Helske. Ve všech případech se jedná o sumy okolo jedné miliardy korun. Lálka ale upozorňuje, že problematické případy se častěji objevují u firem, které emitovaly dluhopisy za spíše nižší desítky milionů.
„Podle naší publikace za rok 2022, ve které jsme analyzovali trh rizikových dluhopisů, jejich insolvence a podvody emitentů, vyplývá, že obecně jsou rizikovější tzv. podlimitní dluhopisy, tedy ty s celkovým objemem pod 25 milionů korun. Často se jedná o společnosti bez jakékoli historie, nereálného byznysplánu a s nulovým zajištěním,“ charakterizuje Lálka.
Jednat včas
Mezi věřiteli či poškozenými, pokud se do věci vloží policie, přitom podle dlouhodobého sledování Radiožurnálu z dalších podobných případů, bývá široké spektrum lidí. Od advokátů, lékařů či byznysmenů, kteří se snažili rozptýlit portfolia, až po seniory, kteří do projektů vložili často nemalou část celoživotních úspor, aby je zhodnotili. Získat přitom zpátky své peníze v případu podobných toxických dluhopisů není podle Lálky v Česku jednoduché.
„Je třeba si uvědomit, že pokud emitent skončí v úpadku, běžný nezajištěný věřitel bude mít zpětnou návratnost své pohledávky ve výši pouze několika procent, což je tristní stav. Vidíme to v mnoha případech emitentů, kteří skončili v úpadku s obrovskými dluhy, ale bez reálného majetku, který byl často vyveden ze společnosti podvodem,“ říká.
Důležité je podle Lálky zejména jednat včas a při prvních problémech se splácením úroků nebo jistiny konzultovat celou situaci s právníkem a přistoupit k potřebným krokům. „Samozřejmě také záleží na situaci konkrétní společnosti. Obecně lze ale říci, že v rámci insolvenčního řízení v České republice se u nezajištěných věřitelů pohybuje návratnost pohledávek pod pět procent. Dluhopisoví úpadci nejsou v tomto případě výjimkou,“ vysvětluje.
