Odstranit stovky černých staveb u nádrží Nové Mlýny? Prakticky nemožné, míní ombudsman
Stovky nepovolených staveb u Novomlýnských nádrží v Jihomoravském kraji patrně zůstanou stát ještě mnoho let. Jak ukázalo šetření ombudsmana Stanislava Křečka, jejich odstranění je prakticky nevymahatelné. Stavební úřady na to nemají dost lidí a řízení se může vléct roky.
„Nové Mlýny jsou příkladem toho, že se v České republice často vyplatí porušovat zákon, protože vymahatelnost práva je velmi obtížná,“ říká v souvislosti s nepovolenými stavbami u Novomlýnských nádrží ombudsman Stanislav Křeček. „Přestože zde dochází k masivnímu poškození životního prostředí, tak není žádný právní prostředek, který by to mohl zastavit.“
700 chat a přístřešků je u Novomlýnských nádrží nelegálně a kolonii se nedaří úřadům odstranit. Podle ombudsmana je to další případ, kdy se vyplatí porušovat zákon, protože vymahatelnost práva je velmi obtížná
Pracovníci kanceláře veřejného ochránce práv v kauze vedli dvě šetření. Obě se týkala souboru zhruba sedmi set staveb v obci Přítluky na Břeclavsku.
Takto tamní kolonii chat a přístavků popisuje nezávislá starostka Světlana Kršková: „Jsou to vlastně i ploty, pergoly – i proto je to číslo černých staveb tak velké. Velice nás to trápí, protože je to nevzhledné, nereprezentativní a hlavně nebezpečné. Z hlediska životního prostředí je to život ohrožující. Je to hlavně znečištění odpadních vod, neskutečné tuny komunálního odpadu, co se tady dají najít po katastru,“ stěžuje si Kršková.
Ohrožení životního prostředí
Podle Křečka břeclavský odbor životního prostředí v případě Přítluk rezignoval na svou kontrolní povinnost. Zveřejnění případu a informování nadřízeného krajského úřadu je vlastně formou sankce. „Tyto stavby ohrožují životní prostředí už tak masivně, že to ohrožujete samotné Nové Mlýny,“ tvrdí ombudsman.
FOTOPŘÍBĚH: Černé stavby, nebo útočiště pro trampy? Na Kokořínsku plánují bourat další tábořiště
Číst článek
Městský úřad v Břeclavi se ale se závěry šetření neztotožňuje. Mluvčí radnice David Mahovský připomněl, že tato komplikovaná kauza se táhne už několik let.
„Kontrola ze strany břeclavského úřadu z hlediska užívání zemědělského půdního fondu a vodního hospodářství byla provedena 27. června 2024 a proběhla na šesti pozemcích jednoho vlastníka. Kontrolní zjištění se v současné době vyhodnocuje,“ uvedl Mahovský. V minulosti se kontrola uskutečnila v roce 2017.
Podle vyjádření břeclavského městského úřadu tuto kauzu oddělení životního prostředí není schopno dořešit.
„Provedení kontrol a případné zahájení přestupkového řízení není nástrojem k odstranění, případné legalizaci staveb. Je otázkou, zda uložení pokuty je dostatečným nástrojem, který odradí v dané lokalitě nezákonně umisťovat další stavby a objekty,“ říká Mahovský.
Pokuta pro břeclavský úřad?
Ombudsman ale také břeclavský úřad zkritizoval za to, že u vlastníků nepovolených staveb nekontroluje, jestli mají souhlas s užíváním zemědělské půdy k jiným účelům. I za to by jim mohl dát pokutu.
Co se týče činnosti stavebního úřadu v Podivíně, kam Přítluky spadají, Křeček naopak ocenil, že se jeho pracovníci snaží s problémem vypořádat, i když je to nad jejich možnosti. Referent úřadu Miroslav Světnica potvrdil, že zatím vydali rozhodnutí o odstranění asi 60 staveb: „Vlastník staveb se odvolal, je to v odvolacím řízení na krajském úřadě.“
Navýšit počet pracovníků stavebního úřadu podle ministerstva pro místní rozvoj není možné. Resort ale po intervenci ombudsmana začal připravovat program, který by poskytl úředníkům z Podivína poradenství v této kauze.
Také jihomoravský krajský úřad v návaznosti na šetření ombudsmana rozhodl, že pověří okolní stavební úřady projednáváním stavebních přestupků v této části Přítluk. Stavební úřad v Podivíně se tak bude moct soustředit právě na řízení o odstranění staveb.
