O ruském špionovi na kurzu Univerzity Karlovy věděla BIS i Němcovová. Vedení školy informaci nedostalo
BIS o něm věděla od roku 2022. Organizátorka Letní školy žurnalistiky Žanna Němcovová se pravdu o svém spolupracovníkovi dozvěděla na jaře 2023. Vedení Univerzity Karlovy zjistilo, že na kurzu pořádaném filozofickou fakultou v roce 2018 a 2019 přednášel i ruský špion, až letos v srpnu z médií. Bývalý lektor letní školy Pablo González byl tehdy účastníkem velké výměny vězňů mezi Západem a Ruskem.
Pablo González alias Pavel Rubcov se infiltroval mezi neziskovou organizaci Nadace Borise Němcova, která kurz společně s fakultou pořádala. Díky tomu se podílel i na výběru účastníků, kteří se do Prahy sjeli z celého světa.
Škola se o tom, že na její půdě působil agent ruské vojenské rozvědky GRU, dozvěděla až v srpnu 2024 z médií. Podle mluvčí Univerzity Karlovy Petry Klusákové reagovalo vedení fakulty okamžitě například tím, že případ začalo konzultovat s univerzitní protivlivovou manažerkou.
„Škola se také zaměřila na přípravu další prevence a školení odpovědných osob a přípravu krizových scénářů. Také probíhají interní procesy na vysvětlení situace uvnitř UK a FF UK,“ uvedla mluvčí univerzity Petra Klusáková.
Univerzita Karlova: González je superagent
„Univerzita Karlova opravdu nemá šanci ani prostředky suplovat bezpečnostní složky státu. Tato situace nám ale pomohla a dále pomůže posílit bezpečnost na UK. Lze zmínit, že v této oblasti od roku 2021 univerzita postupně nastavuje maximum možných mechanismů, které jsou pro protivliv potřeba, a to s maximální mírou efektivity. Byla například zřízena pozice manažerky protivlivu a UK se konstantně, dlouhodobě a zodpovědně staví k zajištění bezpečnosti. K tomuto konkrétnímu incidentu je třeba navíc zdůraznit, že agent González jako naprosto profesionální a dobře trénovaný ‚superagent‘, který ‚přesvědčil‘ nejen členky a členy letní školy FF UK, ale také mnoho dalších osob z řady zemí Evropy atp.“
ZDROJ: Mluvčí UK Petra Klusáková
Po šesti letech od chvíle, kdy ruský agent přijel poprvé do Prahy přednášet, nyní vedení školy uvažuje o tom, že by tehdejší účastníky varovala. „V přípravě jsou další kroky ve vyhodnocení události, včetně možného informování účastníků. Z bezpečnostních důvodů ale nemůžeme být více konkrétní,“ popsala mluvčí.
Informace o agentu Gonzálezovi ale prosakovaly mnohem dřív. Lidé z Akademického centra Borise Němcova při filozofické fakultě se o skutečném poslání španělského novináře dozvěděli nejpozději na jaře 2023. Otázka zní, proč o tom školu neinformovali.
González byl 28. února 2022 zadržen v Polsku. V komunitě kolem Nadace Borise Němcova a Letní školy žurnalistiky Borise Němcova se tato informace rozšířila velice rychle.
„Dozvěděl jsem se o tom prakticky hned, jak se to stalo, někdy na konci února 2022. Na telegramu se objevily zprávy, že byl zadržen. Viděl jsem to jméno, které jsem znal, díky tomu jsem to zaznamenal. Ale zároveň se přiznám, že jsem to tehdy vůbec neřešil, protože byl začátek otevřené války proti Ukrajině, takže jsme já a moji známí řešili válku a její dopad, a ne Pabla,“ popsal Radiožurnálu tehdejší student filozofické fakulty, který se jako dobrovolník podílel na organizaci Letní školy Borise Němcova.
V tu chvíli ještě nebylo jasné, co přesně González spáchal. Za Gonzáleze se postupně postavily důvěryhodné organizace, jako Reportéři bez hranic nebo Amnesty International. Netvrdily, že je nevinný, ale požadovaly pro něj spravedlivý proces. Polské úřady totiž Gonzálezovi opakovaně prodlužovaly vazbu – obviněn byl až letos 9. srpna, tedy týden po výměně do Ruska.
Agent Pablo v Praze. Ruský špion z nedávné výměny pronikl mezi akademiky filozofické fakulty
Číst článek
Kromě toho, že přesné důvody zadržení novináře nebyly v roce 2022 jasné, si také málokdo v Česku spojil jméno Pablo González s přednáškami na pražské filozofické fakultě v letech 2018 a 2019.
„Jestli to řešila fakulta, to upřímně nevím. Já jsem v té době už měl dostudováno, ani jsem na té škole už několik let nepracoval, takže nevím, jestli škola podnikala nějaké kroky,“ říká tehdejší student. Redakce jeho jméno zná, z bezpečnostních důvodů jej ale neuvádí.
Fakulta i univerzita Radiožurnálu potvrdily, že je ani tehdy, ani nikdy jindy o Gonzálezovi nikdo oficiálně neinformoval.
BIS píše o ruském agentovi
První, kdo prokazatelně věděl o skutečné roli Pabla Gonzáleze coby ruského agenta, byla zřejmě česká kontrarozvědka. Dokonce se o tom píše ve výroční zprávě za rok 2022.
„Jedním z cílů ruských zpravodajských operací je mimo jiné monitoring a eliminace aktivit ruské opozice v zahraničí. Objektem zájmu jsou např. konference pořádané nevládními či akademickými institucemi, jichž se účastní představitelé protikremelské opozice,“ uvádí se ve výroční zprávě. Následuje popis konkrétního agenta, kterým těžko může být někdo jiný než Pablo González alias Pavel Rubcov.
„V průběhu roku 2022 získala BIS informace o aktivitách osoby, která je podezřelá z vazeb na GRU a která v minulosti opakovaně pobývala v ČR. Na našem území se pak pohybovala v prostředí osob představujících pravděpodobný cíl sledování ruských zpravodajských služeb. Tato osoba využívala novinářského krytí k účasti na mezinárodních akcích spojených s přítomností prominentních osobností ruské opozice.“
BIS nepíše, jak k informacím přišla, pravděpodobně ale dostala varování od polských kolegů. V roce 2022 byl González zadržen v Přemyšli polskými vyšetřovateli, kteří u něj našli reporty jeho velícím důstojníkům. Mimo jiné to byly zprávy o studentech pražské Letní školy žurnalistiky v letech 2018 a 2019.
Odhalení agentů splnilo účel, říká šéf BIS Koudelka. Rusko odhadlo, o koho jde, a zastavilo činnost
Číst článek
V roce 2019 Univerzita Karlova řešila skandál s šířením čínského vlivu prostřednictvím Česko-čínského centra na filozofické fakultě. Protivlivová činnost byla v následujících letech velkým tématem a v roce 2021 univerzita zřídila post protivlivového manažera. Jak ale škola potvrdila Radiožurnálu, ani přes tuto instituci se Univerzita o agentu Gonzálezovi nedozvěděla.
Mluvčí BIS Radiožurnálu řekl, že se ke konkrétnímu případu nemůže vyjádřit. Naznačil ale, proč kontrarozvědka nemusela školu informovat. „Obecně platí, že BIS o svých zjištěních informuje zákonné adresáty. Nemusí tak ovšem učinit v případech, kdy chrání své oprávněné zájmy, tedy získávání dalších informací, ochrana zdrojů, rozplétání větší sítě, zahraniční spolupráce a podobně,“ řekl mluvčí BIS Ladislav Šticha.
‚Upozornila jsem na Pabla‘
Dalším, kdo znal detaily o roli Pabla Gonzáleze, byla Žanna Němcovová, dcera zavražděného ruského opozičního politika Borise Němcova, bývalá novinářka, zakladatelka Nadace Borise Němcova a hlavní postava Letní školy žurnalistiky Borise Němcova. González si před lety získal její důvěru a díky tomu se v letech 2018 a 2019 dostal k přednášení na půdě pražské filozofické fakulty.
Nyní je Němcovová zaměstnankyní fakulty. Spolu s historikem Markem Příhodou jsou oba spoluřediteli Akademického centra Borise Němcova a na fakultě řídí studijní program Ruská studia Borise Němcova spuštěný na podzim roku 2023.
Na jaře 2023 se v ruských opozičních médiích objevily první informace o skutečné roli Gonzáleze i o jeho donášení na studenty pražské Letní školy. Němcovová nyní pro Radiožurnál uvedla, že tyto informace novinářům předala právě ona.
„V březnu 2023 jsem byla vyslýchána polskou bezpečnostní službou a získala jsem přístup k mnoha jeho hlášením. Rozhodla jsem se sdílet ten příběh s Agenstvem, ruským předním investigativním zpravodajským serverem, který jste opakovaně citovali. Protože jsem byla tehdy vázaná mlčenlivostí, server Agentstvo citoval nejmenovaný zdroj z Nadace Borise Němcova. Ten zdroj jsem byla já a udělala jsem to, protože jsem chtěla varovat ostatní,“ napsala nyní Radiožurnálu Žanna Němcovová.
Vyjádření Žanny Němcovové
Kdy přesně jste se dozvěděla, že Pablo González byl ruský špion?
Nejsem pracovník zpravodajských služeb, abych zjišťovala, kdo je špion a kdo není. Nejsem k tomu způsobilá. V roce 2022 jsem se jako kdokoliv jiný dozvěděla z médií, že byl v Polsku zadržen. Oficiální obvinění proti Gonzálezovi bylo podáno 14. srpna 2024.
Kdy a jakým způsobem jste informovala filozofickou fakultu?
Informovala jsem partnerskou stranu o zprávě, kterou si každý mohl přečíst. Nicméně v březnu 2023 jsem byla vyslýchána polskou bezpečnostní službou a získala jsem přístup k mnoha jeho (Gonzálezovým) hlášením. Rozhodla jsem se sdílet ten příběh s Agenstvo, ruským předním investigativním zpravodajským serverem, který jste opakovaně citovali. Protože jsem byla tehdy vázaná mlčenlivostí, server Agentstvo citoval nejmenovaný zdroj z Nadace Borise Němcova. Ten zdroj jsem byla já a udělala jsem to, protože jsem chtěla varovat ostatní.
Na podzim 2023 dr. Kitzlerová informovala akademický senát o možné bezpečnostní hrozbě vyplývající ze spolupráce s Nadací Borise Němcova. Proč jste si v tu chvíli nechala pro sebe, že Nadaci už několik let předtím infiltroval ruský špion?
Tuto informaci jsem netajila, bylo to v médiích. González nikdy nepracoval v Nadaci Borise Němcova a neměl přístup k citlivým informacím. Účastnil se veřejných setkání jako mnoho jiných. Nikdy nepracoval v Akademickém centru Borise Němcova při filozofické fakultě a neměl přístup ke studentům fakulty, Na naší Letní škole v letech 2018 a 2019 mluvil o své práci válečného zpravodaje.
Informace na ruském opozičním serveru si ale tehdy zřejmě nikdo nespojil s filozofickou fakultou. Škola žádné upozornění od Žanny Němcovové ani nikoho jiného nedostala. Vedení univerzity v odpovědi pro Radiožurnál uvedlo, že Němcovová tehdy zcela správně zachovala mlčenlivost.
Shodou okolností se právě v roce 2023 fakultní orgány intenzivně zabývaly otázkou, zda spolupráce s Nadací Borise Němcova nemůže znamenat bezpečnostní riziko kvůli možné infiltraci ruskými agenty. V září a říjnu se tato otázka projednávala v akademickém senátu. Ani tehdy se Němcovová se zjištěním o Gonzálezovi nikomu z kolegů nesvěřila.
„Nic jsem netajila, bylo to v médiích. González nikdy nepracoval v Nadaci Borise Němcova a neměl přístup k citlivým informacím. Nikdy nepracoval pro Akademické centrum Borise Němcova na Filozofické fakultě a neměl přístup ke studentům filozofické fakulty. Na Letní škole 2018 a 2019 mluvil o své práci válečného zpravodaje,“ odpověděla Němcovová.
To ale není přesné. Podle informací, které Radiožurnálu poskytla filozofická fakulta, dostal González za přednášení na Letní škole zaplaceno od Nadace Borise Němcova. Žanně Němcovové podle polské prokuratury ukradl z počítače e-mailovou korespondenci jejího otce, zavražděného opozičního politika.
Studenti filozofické fakulty se na Letní škole podíleli jako organizátoři a někteří Radiožurnálu popsali, jak s ruským agentem kvůli tomu přišli do styku. Kromě toho fakulta kurz zaštítila, čímž na sebe vzala přinejmenším morální zodpovědnost za mezinárodní účastníky, na které González ve svých reportech donášel.
Špion zjišťoval detaily z jejich osobního života, které mohl ruský režim využít k vydírání. O jednom z účastníků González napsal svým velícím důstojníkům, že ho podezírá ze spolupráce s CIA.
Kromě toho Rusko zařadilo letos na jaře Nadaci Borise Němcova mezi takzvané nežádoucí organizace. V praxi to znamená, že jakákoliv spolupráce s touto organizací je v Rusku trestná. Tehdejší účastníci, kteří často pochází z Ruska či mají v Ruské federaci rodiny nebo jiné vazby, se tak snadno mohou dostat do problémů. A zároveň mohl ruský agent mezi studenty, které sám pomáhal vybírat, vytipovat možné spolupracovníky GRU.
Podobný argument – tedy že nešlo o studenty filozofické fakulty – uvedl i Marek Příhoda, spoluředitel Akademického centra Borise Němcova, který už roky zastřešuje spolupráci fakulty s nadací. Pro Radiožurnál potvrdil, že skutečnou roli Pabla Gonzáleze s vedením fakulty neřešil. A to ani na jaře 2023, když se ze zahraničního článku dozvěděl detaily o Gonzálezově donášení na studenty Letní školy.
Organizátoři podle Příhody informovali účastníky Letní školy prostřednictvím společného chatu, tuto komunikaci nakonec smazali a odstranili fotky účastníků ze sociálních sítí. Na webu fakulty se dnes dají najít pouze slovní reporty z let 2018 a 2019, kde jsou uvedená jména přednášejících, včetně Gonzáleze.
Polsko obvinilo novináře ze špionáže. Propustilo ho při nedávné výměně vězňů mezi Ruskem a Západem
Číst článek
Několik dní poté, co Příhoda popsal postup organizátorů, se Radiožurnálu sám znovu ozval: „Nesouhlasím s tím, abyste cokoli ke kauze González publikoval pod mým jménem a s odvoláním na mě, se všemi otázkami se prosím v budoucnu s důvěrou obraťte na vedení fakulty.“
Ruská infiltrace
Po pěti ročnících Letní školy Borise Němcova se v roce 2023 na fakultě chystalo spuštění plnohodnotného akreditovaného studijního programu s názvem Ruská studia Borise Němcova. Marek Příhoda a Žanna Němcovová byli jeho hlavními iniciátory.
Spuštění nového studijního programu mělo ve škole i své kritiky. Nejvíce slyšet byli lingvisté Ilja Lemeškin a Jana Kitzlerová.
Ta se obrátila na akademický senát a do svého podnětu napsala: „Je potřeba položit si otázku, zda zapojení nových akademiků a akademiček, jež za sebou nemají jasně čitelnou vědeckou kariéru, nemůže představovat bezpečnostní hrozbu infiltrace FF UK osobami, jež mohou potenciálně představovat bezpečnostní riziko pro celou ČR.“
Akademický senát zasedl na podzim. Během jednání vystoupil Lemeškin, který řekl, že Ruská studia Borise Němcova přitáhnou pozornost ruské rozvědky. Jeho slova zůstala zachycená na audiozáznamu.
„Z pohledu Moskvy jde o opoziční aktivitu. Postava Němcova je významná, je to oběť putinovského režimu. To je všechno v pořádku, ale z hlediska Ruska se jedná o opoziční aktivitu a filozofická fakulta se tak jednoznačně stává opozičním střediskem. Toto středisko zcela přirozeně přitahuje pozornost ruské rozvědky, jinak to nemůže být. To je věc, kterou si musíme uvědomovat,“ řekl Lemeškin.
Ruský špion půjde na rok a půl do vězení, rozhodl slovenský soud. Garbár neplnil dohodu o vině a trestu
Číst článek
A dokonce zmínil i podezření, že ruský agent už školu infiltroval. „Karlova univerzita musí nově počítat s eventualitou, že se ruská strana pokusí infiltrovat svého člověka. A my nevíme, třeba se to už stalo. A je otázka, jestli musíme tím pádem z bezpečnostních důvodů žádat BIS o prověrku každého vyučujícího z Ruska, který je placen ze zahraničí, anebo každého studenta? A už samotná formulace tak šílené otázky snad svědčí o tom, že byste měli popřemýšlet, jestli to za to stojí,“ ptal se Lemeškin v akademickém senátu.
Proděkan Milan Žonca na zasedání tyto obavy odmítl s tím, že spolupráce s nadací byla do té chvíle bezproblémová. „Já si skutečně myslím, že to je úkolem rozvědky sledovat bezpečnostní hrozby, ne naším. My ty hrozby nevyhodnocujeme. Navíc… Univerzita má svoji bezpečnostní manažerku, která je s těmito bezpečnostními složkami v kontaktu. Pokud by zde existovala nějaká reálná hrozba, tak toto je jeden z kanálů, kterým bychom se o tom mohli dozvědět. Ale není naším úkolem si tady dělat na koleně nějakou rozvědnou akci,“ řekl proděkan.
Fakt, že ani v tuto chvíli lidé z Akademického centra Borise Němcova o jejich zápletce s agentem Pablem nepromluvili, dnes Lemeškin označil za „šílenost, která ho ale už nepřekvapuje“.
Podobně dnes mluví Kitzlerová: „Já jsem samozřejmě nevěděla, že ta nadace už tehdy tuto zkušenost udělala. Ale lhala bych, kdybych řekla, že mě to dnes při zpětném pohledu překvapuje. Bude se něco dále v té věci dít? Bude to nějak zastaveno? Budou zodpovězeny ty otázky, jestli se nemůžou infiltrovat další podobné osoby, jako byl pan González?“
Vízum stačí
Podle vedení univerzity i vedení fakulty je program Ruská studia Borise Němcova bezpečný a není důvod v něm nepokračovat.
„UK a FF UK se touto situací (tj. zjištěním o ruském agentovi) již zabývá. Nejen vyhodnocením uplynulé události, ale především preventivními kroky, např. školeními odpovědných osob či přípravou metodických postupů. Pokud jde o realizaci studijního programu Ruská studia Borise Němcova, ten bude realizován podle platných studijních předpisů. Vyučující a studující v tomto studijním programu i v obdobných programech musejí mít (a mají) pro pracovní či studijní pobyt vízum – takový stupeň prověření považujeme za adekvátní, navíc překračuje veškeré nástroje ověření, jimiž disponuje UK či FF UK,“ napsala Radiožurnálu mluvčí fakulty Ina Palacká.
Otázkou spolupráce s Nadací Borise Němcova se nicméně bude letos v září znovu zabývat akademický senát. Podnět tentokrát podal doktorand Aliaksandr Parshankou. Tento student slovanské filologie je zároveň členem Koordinační rady Běloruska, zastupitelského orgánu běloruského exilu.
„Obavy, že by Nadace Borise Němcova a některé aktivity, které na naší akademické půdě organizuje, mohly představovat krom jiného i bezpečnostní riziko, jak bylo konstatováno v roce 2023, se bohužel nejen potvrdily, ale závažnost zveřejněných informací tyto obavy výrazně předčila,“ píše se v jeho podnětu.
Škola by podle běloruského studenta měla znovu přezkoumat profil ruských učitelů, kteří díky nadaci nyní v Praze vyučují. Parshankou pokládá otázku, zda tito akademici nejsou bezpečnostní hrozbou pro Českou republiku „jako v případě zapojení Pavla Rubcova do Letní školy Borise Němcova“.
