Jak vyjít s minimální mzdou? Jen za jídlo dají lidé 19 procent příjmu, zjistila studie
Za nejnižší výdělek v současnosti v Česku pracuje přibližně 150 tisíc lidí. Právě ti platí podle průzkumu společnosti Picodi za jídlo větší část ze svého příjmu než třeba v sousedním Polsku. Útraty za jídlo jim spolknou každý měsíc skoro 19 procent z jejich čistého příjmu. Tématu se věnuje Radiožurnál.
Analytici vybrali celkem osm základních potravin – chléb, mléko, vejce, rýži, sýr, maso, ovoce a zeleninu. Ukázkový nákupní košík naplnili s ohledem na měsíční spotřebu. Celkem za 2132 korun.
Právě takovou průměrnou částku platí za jídlo Češi s nejnižším výdělkem. Měsíčně jde skoro o pětinu jejich čistého příjmu, dodává obchodní manažerka společnosti Picodi Ewa Čepcová.
„Z hlediska poměru cen jídla k minimální mzdě se Česká republika řadí na 21. místo z 52 srovnávaných zemích. Jsme těsně za Polskem a Litvou. Slovensko skončilo dvaadvacáté a třeba Maďarsko ještě o čtyři pozice níže,“ popsala Čepcová Radiožurnálu.
Menší část ze svého příjmu než Češi vydají za jídlo Němci, Řekové nebo třeba Britové. Vůbec nejlépe jsou na tom Australané, kde nákup potravin ukrojí necelých sedm procent z jejich nejnižšího čistého výdělku. Naopak třeba v Nigérii nestačí minimální mzda ani na nákup základních potravin.
Vláda schválila další růst minimální mzdy, od ledna se zvýší na 13 350 korun
Číst článek
Výdaje na jídlo
Třicetiletá Zuzana žije v centru hlavního města. Na místní poměry dostává podprůměrný plat. Aby měla přehled, kolik utratí, hlídá si veškeré svoje výdaje. Hned po nájmu dá právě za jídlo nejvyšší částku.
„Největší výdaj měsíčně dám určitě za bydlení. Můj měsíční nájem dělá kolem 8000 a další velký výdaj je za jídlo, kde jsou jak běžné nákupy, tak i návštěvy restaurací. To vychází kolem 8000 měsíčně,“ přiblížila.
Jen tyto dvě položky jí tedy z účtu seberou 16 000 korun měsíčně – což je víc než současná minimální mzda. Ta se letos dostala na 13 350 korun hrubého.
Situace v Evropě
Ne všechny země ale minimální mzdu mají, dodává Ewa Čepcová. „Z evropských zemí není minimální mzda přímo stanovena v severských státech, Itálii, Rakousku, Švýcarsku a na Kypru. V zemích Skandinávie nejnižší výdělek není sice přímo zákonem stanoven, ale je sjednáván kolektivními smlouvami. V těchto státech totiž velkou úlohu hrají odbory, které vyjednávají se zaměstnavatelem nejnižší odměnu za práci,“ říká.
Maláčová chce zvýšit minimální mzdu o 1500 korun. Věří, že dohoda o růstu platů bude do konce srpna
Číst článek
Nejnižší možný výdělek letos v Česku stoupl o 1150 korun. Šlo tak o druhé největší navýšení od roku 1991. Tedy od doby, kdy byla minimální mzda zavedena. Přesto je ale suma dlouhodobě pod hranicí takzvané příjmové chudoby. Na to už loni upozorňovala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSD.
„Pokud chceme, aby se v Česku vyplatilo pracovat, tak musí růst minimální mzda. Máme jednu z nejnižších – patříme do čtyř nejnižších minimálních mezd v Evropě. Myslím si, že lidé, kteří pracují, by neměli mít existenční starosti a měli by na tom být lépe než lidé, kteří nejsou aktivní na trhu práce, nesnaží se a pobírají sociální dávky,“ uvedla tehdy.
Problém samoživitelek
Největší problém vyjít s příjmy mají podle údajů Českého statistického úřadu hlavně samoživitelky, říká mluvčí Tomáš Chrámecký.
„Jedná se zejména o neúplné rodiny, tedy domácnosti tvořené pouze jedním rodičem s jedním či více dětmi. Nejvíce zatěžují domácnosti výdaje za jídlo a náklady spojené s bydlením. Za tyto dvě skupiny utratí domácnosti zhruba 40 % ze svého rozpočtu,“ popsal.
Podle předběžných odhadů Českého statistického úřadu byl loni příjmovou chudobou ohrožen víc než jeden milion a dvě stě tisíc lidí.
