Maláčová: Nejdřív se musí zlepšit vymáhání alimentů, potom může nastoupit stát
Zhruba 115 tisíc lidí v Česku dluží svým dětem alimenty. Vládní koalice debatuje o tom, že by za ně výživné platil stát a následně je od rodičů vymáhal. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSD nastiňuje dvě různé varianty, na kterých se pracuje.
Rozhovor s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou z ČSSD o vymáhání alimentů a zálohovaném výživném
Podle první varianty zálohovaného výživného by na něj měly nárok jen domácnosti s příjmem do 2,7násobku životního minima. V tomto případě by se ale vymáhaly alimenty pouze rodinám, které nepracují, nebo jsou těsně nad minimální mzdou.
„Myslím si, že chudobou jsou ohroženy i pracující rodiny s dětmi, zejména ty nízkopříjmové. Proto navrhuji jako možnost k diskuzi i celkovou variantou, protože i když lidé jsou těsně nad minimální mzdou, tak přesto mají nízký příjem,“ nastiňuje Maláčová variantu, která by měla platit pro všechny.
Námitky opozice
Proti principu zálohovaného výživného se ale staví pravicová opozice. Podle ní jde o zavedení nové sociální dávky, kterou za nezodpovědné rodiče zaplatí ti zodpovědní ze svých daní. S tím ale Maláčová nesouhlasí.
„Celá debata kolem zálohovaného výživného a samoživitelských rodin je trochu zašmodrchaná,“ vysvětluje ministryně s tím, že první část připravovaného návrhu bude postavená na tom, že se musí zlepšit vymáhání alimentů. Další částí je pak zálohované výživné, pokud se nepodaří alimenty vymáhat.
„Celý návrh je postaven na zlepšení a zefektivnění vymáhání výživného, a až teprve, kdy to opravdu nepůjde, tak nastoupí stát,“ dodává Jana Maláčová.
