Česko chce přiobjednat monoklonální protilátky. Některé nemocnice je ale nestíhají podávat
Ještě v září ministerstvo zdravotnictví i lékaři nabádali k tomu, aby lidé při projevech nemoci covid-19 hned kontaktovali svého praktického lékaře, a dostali tak šanci na léčbu monoklonálními protilátkami, které dokážou zabránit těžkému průběhu nemoci. Nemocnice hlásily plné sklady a prázdné ambulance. Teď je situace opačná – ambulance jsou plné a sklady se vyprazdňují, zjistil Radiožurnál.
Ministerstvo zdravotnictví nově začalo na denní bázi sledovat spotřebu monoklonálních protilátek v Česku. Může tak odhadovat, jak dlouho vystačí současné zásoby. „Pokud by bylo tempo stále stejné, tak dejme tomu na měsíc by měly vystačit,“ říká Radiožurnálu náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková.
Za týden lékaři aplikují asi 1200 dávek. Resort proto chystá nákup dalších balení.
„Teď je na lékovém odboru ministerstva a Státním ústavu pro kontrolu léčiv, aby zjistili, jaké protilátky jsou k dispozici, abychom věděli, kdy a jaké objednat, aby byl dostatek a nedošlo k výpadku. Aby skutečně ta politika – jsi pozitivní a rizikový, jdi na protilátky – mohla fungovat,“ vysvětluje záměr Koziar Vašáková.
Podání do 24 hodin
Praktičtí lékaři však z terénu hlásí, že to tak úplně nefunguje. „Mám čerstvou zkušenost, kdy jsem se pokusil svou pacientku dostat na léčbu monoklonálními protilátkami a první termín, který jsem dostal třeba ve Fakultní nemocnici Motol, byl 8. listopadu, takže de facto za týden,“ postěžoval si praktický lékař z Prahy Cyril Mucha.
Firma Merck poskytne recepturu proticovidového léku. OSN chce, aby byl dostupný i v chudších zemích
Číst článek
Ministerstvo zdravotnictví přitom doporučuje, aby k podání došlo do 24 hodin od pozitivního testu. Někdy přitom podle Koziar Vašákové aplikace proběhne až třetí den. „To už není dobré, protože během tří dnů se ta situace u pacienta může dramaticky změnit a může být ohrožen na životě. Takových případů je ale relativně málo.“
Motolská nemocnice ústy mluvčí Pavlíny Dankové potíže připouští. „Regeneronu máme ve skladu dost, přes čtyři tisíce, je to jen o personálu a vytížení lidí. Je to dost velký problém, protože covidových pacientů přibývá. V Praze je těch aplikačních míst asi 10, takže pokud jsme my přetížení, tak je možné navštívit kteroukoli jinou nemocnici,“ uzavírá Danková. Denně tam lék Regeneron podají 15 lidem.
‚Hravě vyřešeno‘
Problémy s umístěním pacientů s doporučením na léčbu monoklonálními protilátkami ale nedávno hlásili praktičtí lékaři i u další pražské nemocnice, Bulovky. Problém se dostal až na jednání Klinické skupiny covid-19 ministerstva zdravotnictví.
„Řešili jsme to s Hanou Roháčovou (přednostkou Kliniky infekčních nemocí FN Bulovka – pozn. red.) s tím, že ona tomu místu řekla, že není dobré zdržovat podání monoklonální protilátky u pozitivních pacientů. Vše bylo hravě vyřešeno,“ přiblížila náměstkyně Koziar Vašáková.
Průlom v boji s koronavirem? Nová pilulka má snížit riziko hospitalizace i úmrtí při nákaze o polovinu
Číst článek
Podle Roháčové šlo o výjimku, jinak nemocnice situaci zvládá.
„Protilátky podáváme sedm dní v týdnu, personál má příkaz, aby je podával co nejdřív, protože to je jejich smysl. Dohodli jsme se na otevření dalšího aplikačního místa, takže kromě infekční kliniky bude i na plicní,“ vysvětluje Roháčová. Monoklonální protilátky Bulovka podává objednaným i akutním pacientům, denně jich zvládne kolem deseti.
Nedostatečné zásoby
Potíže s podáním monoklonálních protilátek ale hlásí lékaři napříč republikou. Jejich stížnosti eviduje Koziar Vašáková.
„Těch podnětů je asi do 10 týdně. Někdy proto, že místu nebyla dodána látka, ale to je třeba tím, že už tam aplikovali všechno a neměli zásobu, tak ten nemocný musel být převezen do jiného centra třeba 90 kilometrů daleko.“
Problém spočívá v tom, že léky nemají registraci a distribuce probíhá přes tři nemocnice – lék REGN-CoV2 skladuje Fakultní nemocnice Brno a FN Motol, Bamlanivimab zase Thomayerova nemocnice v Praze. „Když ta místa nemají dostatečnou zásobu, tak si ji v noci nedokážou obnovit a ten lék jinak distribuovat nejde,“ vysvětluje náměstkyně.
‚Není to švédský stůl‘
S tím, jak epidemie sílí a přibývá nakažených, bude růst i počet těch, kterým by monoklonální protilátky mohly pomoct a ochránily je před hospitalizací. I takových lidí ale přibývá a lékaři mají obavy ze zahlcení nemocnic.
„Za chvilku nebudou mít kapacity, nebude, kdo by těm lidem ty protilátky podával, protože zdravotníci také nejsou roboti,“ bije na poplach praktický lékař Igor Karen.
‚Křičela, nač je očkování, teď je na ventilátoru.‘ Lékaři z nemocnice ve Slaném popsali boj s covidem
Číst článek
„Jedna dávka monoklonálních protilátek stojí asi 40 tisíc. Vakcína výrazně méně. Náš systém zdravotního pojištění není bezbřehý, není to švédský stůl,“ pokračuje Karen.
Lidé podle něj odmítají vakcínu a doufají, že jim v případě nákazy pomůžou právě monoklonální protilátky. „Očkování zabraňuje vzniku nemoci. Jakmile člověk nemoc má, byť je mu aplikována léčba monoklonálními protilátkami, může mít následky v podobě long covidu,“ doplňuje praktická lékařka Ludmila Bezdíčková. I ona srovnává náklady na očkování a léčbu protilátkami.
„V případě obrovského nárůstu nakažených se může stát, že nebudeme mít na to, abychom všem pacientům ty protilátky aplikovali. Teď je jich dost, ale může nastat situace, kdy to tak nebude,“ uzavírá Bezdíčková.
