Hadí uštknutí patří podle nového výzkumu mezi nejsmrtelnější ze zanedbávaných tropických nemocí. Vědci nyní zjistili, že jako protilátku lze použít běžné léky na ředění krve, jako je heparin.
NSS napoprvé odmítl podnět s vysvětlením, že justice nemůže aktivně přidávat do opatření nové výjimky, v tomto případě pro lidi s protilátkami. Podle ústavních soudců však šlo o nesprávnou úvahu.
Čeští vědci se podíleli na objevu vzácných protilátek blokujících koronavirus. Fungují proti všem doposud známým variantám. Objev přibližuje v reportáži Radiožurnálu vědec Daniel Růžek z Akademie věd.
„V případě, že celková žádaná částka od nemocnic na nespotřebované monoklonální protilátky převýší tento rozpočet, dojde k proporčnímu krácení,“ uvedl mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.
„Teď je tato argumentace ještě silnější, protože varianta omikron, celkem úspěšně prolamuje postvakcinační i postinfekční imunitu,“ uvedl v rozhovoru pro iROZHLAS.cz Daniel Dražan.
Většina lidí má tzv. hybridní imunitu, tedy ochranu jak po očkování, tak i po prodělání nemoci covid-19. Ukázal to takzvaný neutralizační test, který zjišťuje specifické protilátky po nemoci.
Podle mluvčího resortu zdravotnictví Daniela Köppla je v Česku je v současnosti přes 8000 dávek monoklonálních protilátek, což by mělo stačit na týden.
Monoklonální protilátky se podávají nakaženým ve formě infuze. Brání šíření viru v těle a chrání před vážným průběhem nemoci. Musí se ale podat v časné fázi onemocnění.
„Nejdůležitější údaj, který stále máme, je, že koronavirus má k dispozici tři miliony lidí, kde se může úplně volně šířit pravděpodobně pořád," řekl Konvalinka.
Návrh směřoval proti opatření z 26. srpna, a to v pasáži stanovující podmínky pro vstup do některých vnitřních a venkovních prostor a účast na hromadných akcích.
Nejvyšší správní soud přijal už desítky rozhodnutí, opakovaně ministerstvo kritizoval, nejčastěji za to, že opatření jsou nedostatečně odůvodněná, případně že nemají oporu v zákonech.
Testovací sada by mohla usnadnit rozhodování, jestli a kdy jít na třetí dávku očkování, případně kdy se nechat očkovat po covidu-19. Už v září se nové testy dostanou na evropský trh.
„Chceme zjistit progres protilátek očkovaných seniorů v čase. Je zřejmé, že klesají, ale to neznamená, že ti lidé nejsou chráněni,“ popsal Radiožurnálu Eduard Ježo, který oba zdravotní ústavy vede.
Hlavním cílem je poznat skutečnou míru promoření populace. Pravidelným testováním dobrovolníků chtějí ale vědci zkoumat i to, jak protilátky a buněčná imunita lidi chrání.
„Musíme do konce srpna rozhodnout, jak to bude s přeočkováním a jak to bude s uznáváním nebo neuznáváním protilátek. Zatím to má jenom Rakousko,“ řekl premiér.
Test na protilátky ukáže, zda člověk covidem-19 prošel a jak silnou imunitu má. Existují ale tři typy protilátek a zatímco některé vyprchají po pár dnech, jiné vydrží několik měsíců až let.
Epidemiolog Roman Prymula dal v rozhovoru pro Radiožurnál také odpověď na otázky, zda bude nutné přeočkování třetí dávkou a kdy by se s ní mohlo začít. Poslechněte si nebo si přečtěte celý rozhovor.
Podle Vašákové není imunita jednoznačně zobrazitelná pouze protilátkami. I když člověk má pozitivní protilátky, může podle ní onemocnět a jsou i známy případy, kdy se to stalo.
Žádost Jágr odmítl s tím, že sám se nyní očkovat nehodlá, protože má dostatek protilátek. Množství protilátek na koronavirus by ale při rozhodování o podání vakcíny nemělo hrát roli, říkají odborníci.
Velké výzkumy z Británie a Dánska nicméně potvrdily, že ochrana po prodělané infekci trvá u většiny lidí měsíce, nejméně půl roku i více, pokud nepřijde nová varianta viru.
Vědci z centra Recetox při Masarykově univerzitě odhadují, že nemoc v Česku mělo čtyři až čtyři a půl milionu lidí. Ve statistikách se neobjeví bezpříznakoví a lidé, kteří covid-19 prodělali sami.
„Věřím, že až budeme mít výsledky pacientů po druhé dávce, měla by ta ochrana už být dostatečná,“ říká o účinnosti vakcíny proti koronaviru v rozhovoru vědkyně Irena Koutná.
Náročná práce má důležitý cíl – zjistit, jak vysoké aktivní protilátky člověk musí mít, aby ho před nákazou do budoucna ochránily, popisuje vědkyně Irena Koutná.
Singapurská žena v listopadu porodila dítě, které podle lékařů mělo v krvi protilátky na nemoc covid-19, ale nakažené koronavirem nebylo. Jejím případem se nyní zabývají vědci.