Konvalinka: Uznáváním protilátek nezachráníme jediný život. Jen pomůžeme odpůrcům očkování
Většina nemocných s covidem-19, kteří jsou teď s vážným stavem v nemocnicích, je neočkovaných. Průměrný věk očkovaných hospitalizovaných je 70 let, u neočkovaných je to 58 let. Aktuálně pak máme přes šest tisíc pozitivně testovaných, Ústav zdravotnických informací a statistiky odhaduje, že do konce týdne to bude až sedm tisíc. „Podle mne se přes sedm tisíc dostaneme skoro spolehlivě," tvrdí biochemik Jan Konvalinka.
„Teď máme státní svátek, což může situaci trochu zpomalit. Zpravidla o svátcích šíření viru zpomaluje,“ uvádí Konvalinka.
Ke zpomalení šíření viru v populaci ale podle prorektora Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum dojde jen za předpokladu, že se lidé nebudou navštěvovat a budou si dávat pozor.
Pokud má odhadovat, jak bude pandemie dál postupovat, říká: „Teď čtu z kávové sedliny. Myslím, že to vyletí nahoru, ale po několika týdnech se to začne stabilizovat, nebo klesat.“
„Nejdůležitější údaj, který stále máme, je, že koronavirus má k dispozici tři miliony lidí, kde se může úplně volně šířit pravděpodobně pořád. Je velmi smutné, že to nevíme přesně, ale pořád jsou to jen odhady. Pak má virus další statisíce nebo miliony, kde se může šířit o něco hůř – ti lidé jsou očkovaní nebo prošli chorobou, ale i tam se může šířit, i když jim neublíží zdaleka tak pravděpodobně.“
„Virus nezmizí a po nějakém podzimním nárůstu, který je opravdu nepříjemný zejména vinou toho, že lidé zůstávají v nemocnicích, zatěžují je a umírají, tak se to stabilizuje,“ dodává s tím, že pak to budou nízké tisícovky nebo stovky případů denně a jednotky nebo spíš desítky obětí denně.
20 procent pozitivních testů je hodně
Podle Konvalinky by nás mělo znepokojovat, že 20 procent testů vychází pozitivně.
„Je to hodně, mnohem víc, než by to mělo být. To číslo znamená, že se virus šíří komunitně, že už nedetekujeme ohniska, ale šíří se skoro nekontrolovatelně. A toto je možná to nejvíc znepokojující – spíš než číslo všech pozitivních. Byl bych klidnější, kdyby nárůst hospitalizovaných a lidí na JIP byl pomalejší. Trochu jsem doufal, že to bude méně korelovat. Ten nárůst je o něco pomalejší, ale stále je velmi nepříjemný a může nás za pár týdnů opět dostat do nepříjemné situace.“
V tuto chvíli tak vláda opět zpřísnila opatření: respirátory jsou znovu povinné na pracovištích, od začátku listopadu se pak chystá konec proplácení testů.
„Popravdě řečeno nevěřím tomu, že by nějaká další opatření měla velký efekt. V tuto chvíli má určitě smysl začít testování v nejpostiženějších oblastech a pokusit se vyřadit nakažené z kola dalších infekcí. Takže smysl a číslo jedna musí být očkování.“
O konci bezplatných testů pak říká: „Jsem z toho trochu nervózní, protože na to mám dva různé a vzájemně se vyvracející názory. Jeden – že zdravotní pojištění tady není od toho, aby lidem umožňovalo nějaká potvrzení na cesty do ciziny. A že potřebujeme motivovat lidi, aby se nenechávali testovat, ale naočkovat.“
„Na druhou stranu – tím, že budeme méně testovat, tak budeme v epidemii slepí. Potřebujeme znát ty informace. Každý pozitivně otestovaný, který potom chorobu dál nešíří, protože je někde izolovaný, je dobře. Hlavně v této kritické chvíli epidemie.“
Lockdown už není fér
Konvalinka je pak zásadně proti dalšímu lockdownu, který přirovnává k záchranné brzdě. Sice vlak zastaví, ale taky v něm vše popadá na zem.
„Další důvod je morálně etický. Očkovaní udělali to, co od nich společnost žádala, vystavili se přitom určitému nepohodlí, u nějakého procenta případů dokonce ke značnému nepohodlí, protože mít dva dny horečku není úplně příjemné. A teď jsou do značné míry chráněni a udělali, co mohli, aby ochránili i své okolí, i když ani to není stoprocentní.“
Tripartita nesouhlasí s Hamáčkovým návrhem. Odmítá omezení neočkovaných zaměstnanců na pracovišti
Číst článek
A pokračuje: „Teď by jim měl někdo zakazovat cestovat a chodit do práce, protože část spoluobčanů toto neudělala? To není fér. Politicky a řekněme eticky se dá nový lockdown obtížně zdůvodnit. Loni, když jsme neměli očkování a šlo opravdu o to ochránit ty, které jsme jinak ochránit neuměli, tak to bylo právně, logicky, eticky a odborně v pořádku. Teď už se to asi bude zdůvodňovat obtížně,“ uvažuje Konvalinka.
Opakuje vláda tedy stejné chyby jako loni? „Dělaly se tady chyby ještě před volbami, kdy se situace bagatelizovala, očkovací kampaň a přesvědčování lidí v zásadě usnulo. Očkovací centra byla potichu zavřena a zbylo jich jen velmi málo,“ vypočítává.
„Zase jsme jednou vyhlásili, že už je to celé za námi. Že žádný problém nemáme. A teď reagujeme pozdě – až po volbách. Navíc jsme, bohužel, v nešťastné situaci, kdy se současná vláda tváří spíš jako opozice a budoucí vláda ještě nevznikla. Takže máme teď dlouhé, podle mě nezodpovědně absurdně dlouhé období, kdy ještě nezasedl parlament, nemůžeme mít novou vládu, ale ta stará se trochu tváří, jako že s tím nemá nic společného.“
30 procent očkovaných v nemocnicích?
V nemocnicích se je sice 70 procent neočkovaných, ale i 30 procent naočkovaných.
„Velmi často se to bohužel na sociálních sítích používá jako argument, že očkování nefunguje. A tady se až zlobím na Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a ministerstvo zdravotnictví, že tato čísla nekomentují a překládají je způsobem, kdy si člověk musí říct, k čemu vám to očkování pak je,“ tvrdí Konvalinka.
Komentátor Čaban: Kolem očkování se tu rozjela kulturní válka, v takové situaci je povinné očkování neprůchozí
Číst článek
„Jediný správný způsob počítání očkovaných i neočkovaných v nemocnici je počet takzvaných kohort a počítání, kolik je v nemocnici očkovaných ze 100 tisíc očkovaných v té populaci. A tuto docela jednoduchou úvahu, jednoduché obrázky, grafy bohužel až donedávna ministerstvo vůbec neukazovalo.
Teď to spočítal Marek Lutonský ve Vědě a technice mládeže. A na síti to teď koluje skoro jako ilegální věc, přitom to je základní informace. A z ní vyplývá: Proti nakažení vás očkování chrání podle věkové kohorty stále ještě třikrát. Takže je to sedmdesátiprocentní pravděpodobnost, že budete ochráněni, pak to pomalu klesá s věkem. Čili u těch nejstarších už je to jen dvakrát, ale i to je pořád hodně,“ uzavírá Konvalinka.
Na diskusi o tom, zda uznávat míru protilátek jako druh bezinfekčnosti, je biochemik už lehce alergický.
„Trochu mě to rozčiluje – protože tím, že začneme uznávat protilátky, tak nezachráním jediný lidský život. Vůbec nikomu tím nepomůžeme před hospitalizací. Ano, pomůžeme lidem, kteří se nechtějí nechat testovat a očkovat. To je pravda a bude to celé férovější na základě současných poznatků, ale nikoho tím nezachráníme,“ dodává závěrem Jan Konvalinka a apeluje:
„Po prodělané chorobě očkování dramaticky zvýší vaši imunitní odpověď. Všem bych poradil, aby neřešili protilátky a nechali se naočkovat, i když nemocní byli.“
Celý pořad Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.
