Tak jak je nyní promořovaná česká populace, tak to není nikde na světě, říká imunolg Vojtěch Thon
1,3 milionu lidí - počet Čechů, kteří se během epidemie oficiálně nakazili koronavirem. Skutečný počet bude ale mnohem vyšší. Někteří nemoc zvládli sami, jiní měli bezpříznakový průběh. Ti se ve statistikách neobjeví. Vědci z centra Recetox při Masarykově univerzitě v Brně odhadují, že nemoc v Česku mělo čtyři až čtyři a půl milionu lidí. „Už to může začít fungovat jako kolektivní imunita,” řekl pro Radiožurnál imunolog Vojtěch Thon.
Jak jste došli k tomu číslu čtyři až čtyři a půl milionu lidí, tedy počtu lidí, kteří v Česku prodělali covid-19?
To byl odhad, když se celá studie začala rozvíjet. I z praxe jednoznačně víme, že když k vám přicházejí lidé do ordinace, tak říkají, že tím prošel i jejich manžel, manželka, děti, ale nebyli nikde na testech. A také mají prarodiče a i ti to podle nich měli. To je situace, kterou reflektují také ve Spojených státech a vidí mnohonásobek toho, co se zachytí PCR nebo antigenními testy.
Naprosto stejná je situace u nás a také výsledky studie, kterou jsme na podzim loňského roku mohli zahájit. Když jsme se orientačně podívali, jak to vypadá na konci loňského roku, kdy nebyly k dispozici vakcíny, tak se ukázalo, že více než jedna třetina lidí si vytváří dokonce paměťové protilátky v séru, takže skutečně ten odhad je naprosto jasný a zřetelný. Je to samozřejmě mnohonásobně více než to, co se zachytí PCR nebo antigenními testy.
Ve studii provádíte průzkum přítomnosti protilátek proti koronaviru u dobrovolníků. Otestovali jste už 16 tisíc lidí, co se z těch údajů dá vyčíst?
Je toho velmi mnoho. Pro každého z těch jednotlivých lidí to má velký význam, protože se dá vyčíst, jestli se skutečně s infekcí setkali, neboť to jsou specifické paměťové protilátky a ten člověk se s tím výsledkem dívá do minulosti.
Se studií se díváme nejen do minulosti, ale je prospektivní (zaměřená na budoucnost - pozn. red.). Budou se odebírat další vzorky za půl roku od prvního odběru, a pak za dalšího půl roku, takže uvidíme i dynamiku tvorby protilátek u konkrétního člověka. Budeme vědět, jestli přetrvávají.
A také z toho, jaká je epidemiologická situace lze odhadovat, jak se vše vyvíjí a jak skutečně v naší společnosti narůstá promořenost, se kterou nikdo nepočítá, protože tito lidé jsou chráněni. Je skutečně důležité si uvědomit, že jsou chráněni mnohem déle, než se uvádí z oficiálních míst, tedy tři měsíce. To je nepravdivý údaj.
Kdy přijde kolektivní imunita?
A ví se víc o tom, jak dlouho by protilátky měly v organismu po prodělání nemoci přetrvávat?
Je to kombinace buněčné a protilátkové imunity a je to mnohem déle než tři měsíce. Tato studie to bude v našich podmínkách dále ukazovat a prokazovat, proto je takto dizajnovaná. Ale současně máme data z původních skutečností, kdy ve světě onemocnění existuje fakticky rok, a vidíme, že i po té době jsou u lidí zachytitelné.
Očkování plodnost neovlivní, uklidňují odborníci. Reagují tak na dezinformace šířené na internetu
Číst článek
Znamená, že když někdo onemocněl už po třech měsících od prodělání první nákazy, tak se mu pravděpodobně protilátky nevytvořily?
Sledujeme to i ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO), a proto je to udělané tak, aby vyšetření bylo dostupné. Pozorujeme protilátky v séru a infekce, která prochází do našeho organismu je slizniční infekcí. Prochází vdechnutím do našeho dýchacího traktu přes sliznice a zde funguje slizniční imunitní systém a tam jsou protilátky.
Ale my je měříme jako systémové protilátky v séru. Takže ten, kdo se setkal s infekcí, je může, ale také nemusí vytvořit. A pokud je nevytvoří, tak to neznamená, že není chráněn.
Dá se říct, že čím horší průběh nemoci, tím více protilátek? A naopak bezpříznakový průběh se tedy rovná žádným protilátkám?
Ta druhá část otázky takto nefunguje, že by nemusel mít žádné protilátky. Ale když někdo měl těžší průběh onemocnění a došlo k virémii a virus se dostal prakticky do celého organismu a prolomil tu slizniční bariéru, tak musel celý imunitní systém zareagovat. A tam vidíme, že u těch, kteří měli velmi těžký průběh - ale ne takový, že by to sotva přežili - tak jsou skutečně hladiny protilátek tak vysoké, že může být tento člověk i dárcem plazmy.
Imunita? Více než 9 měsíců
Pokud je tu čtyři až čtyři a půl milionu lidí, kteří prošli covidem-19, při jaké promořenosti by se to mělo začít ukazovat na číslech nakažených? Kdy by měla začít klesat čísla z toho důvodu, že se tu začíná projevovat kolektivní imunita?
Čísla budou klesat podle toho, jaká je virová nálož a zátěž v populaci. Pokud bychom nenechali celou tu epidemiologickou situaci tak špatně, a jsme skutečně v katastrofální situaci, tak by se to už brzdilo fakticky nyní.
Už první desítky, už těch třicet procent, mohou začít fungovat jako kolektivní imunita a ona se vytváří někdy mezi 70 a 80 procenty, protože tady máme nové varianty viru. A ta může být dosažena jak tím, že se člověk s infekcí setkává, tak také tím, že bude naočkován první dávkou vakcíny, která za tři týdny začíná chránit proti klinickému průběhu této zákeřné infekce.
Nemůže se stát, že jak bude s postupujícím časem lidí s protilátkami ubývat, protože bude rok od toho, kdy byli nakaženi, tak že se ten efekt promoření vlastně ani nemusí dostavit?
Dostaví se, protože tak jak je v současné době promořovaná česká populace, tak to není nikde na světě. Takto to v České republice nemělo být. Jsme schopní chránit lidi právě vakcinacemi.
Ale když dosáhne imunita - a to je právě špatná interpretace oficiálních míst z ministerstva, kteří nemají imunologické znalosti - paměťové odpovědi, tak neklesá ze dne na den. Nefunguje to tak, že by 90 dní byl člověk imunní a 91. by nebyl imunní. Tak to není.
Přetrvává to dlouhodobě a máme k tomu studie, které jsou v nejprestižnějších magazínech typu Lancet, a také data z reálného života. Přetrvává to osm, devět a více měsíců. Samozřejmě záleží na tom, v jaké podobě člověk nemoc měl a v jaké kombinaci buněčné a protilátkové imunity a zejména slizniční imunity, ze které to všechno vychází.
Vakcíny v boji s mutací
V Česku se už objevila nová varianta viru, tedy jihoafrická mutace. Jak účinné jsou protilátky získané v minulosti na tuto variantu?
Když vezmeme varianty, tak jsou to skutečně varianty. Mutují na několika místech a jedním z nich může být bohužel i ten takzvaný spike protein, který využívá receptorů, aby přešel do našich buněk.
Jihoafrická mutace koronaviru se objevila v brněnské školce. Laboratoř potvrdila tři případy
Číst článek
Pokud je tam ta varianta nějakým způsobem změněná - a to není jen jihoafrická mutace, ale i brazilská a další ve Spojených státech - tak pokud jsme měli jinou variantu viru, tak protilátka na změněné místo fungovat nebude, ale budou fungovat a fungují ostatní protilátky polygonální, neboť máme vytvořený - a je to i ve vakcínách - spike protein, který má více vazebných míst. Ta vakcína může být o něco méně účinná, ale pořád velmi dostatečně účinná, takže i na tyto varianty fungují jak přirozené infekty, tak vakcinace.
Pokud je teď v Česku devět diagnostikovaných případů jihoafrické mutace, dá se odhadnout, kolik jich může být v české populaci ve skutečnosti?
Můžeme to zjistit jedině měřením a pak určitou aproximací (odhadem - pozn. red.). V rámci České republiky nemáme tak dobrá měření jako to měli ve smyslu sekvenace ve Velké Británii, kteří tím pádem zachytili britskou mutaci.
V naší republice teď začíná převládat britská mutace, a když převládá jedna, tak vlastně vytěsňuje druhé. Samozřejmě přivést takovou zákeřnou mutaci - tedy jihoafrickou - ze Zanzibaru to nebyl nejlepší nápad. S tímto se potýkat budeme, musíme o tom vědět a být na to připraveni, ale nemůžeme teď říct, kolik jí zde skutečně je. Ale víme, že tady je.
