Rusko dokončilo druhou fázi testování upravené vakcíny Sputnik. Je jednodávková a určená na export
Rusko chystá další vakcínu vlastní výroby proti novému koronaviru. Tentokrát ne tak úplně novou. Dokončilo druhou fázi testů upravené vakcíny Sputnik V. Informoval o tom tamní ministr zdravotnictví Michail Muraško.
Upravená verze se oproti dosavadnímu Sputniku V liší v první řadě v tom, že zahrnuje jenom jednu dávku vakcíny místo dvou. Ujalo se pro ni proto označení Sputnik Light.
U Sputniku V, který Rusko na svém území zaregistrovalo loni v srpnu, se přitom podávají dvě rozdílné dávky, ta druhá s odstupem tří týdnů.
‚Model otloukánka se vyčerpal.‘ Rusko se svým Sputnikem V spustilo další kolo vakcínové diplomacie
Číst článek
V případě Sputniku Light mají ale lidé dostat jenom tu první. Ta je podle dostupných informací na výrobu jednodušší, jak už na podzim, při startu masové výroby, uváděly zdroje blízké celému procesu například pro agenturu Reuters nebo některá ruská média. Právě s tou druhou dávkou byly podle nich určité těžkosti.
Odborný časopis Lancet začátkem února zveřejnil výsledky třetí fáze testování Sputniku V s tím, že je účinný z téměř 92 procent. To se ale počítalo s dvěma dávkami. Jak připustil Kirill Dmitrijev, šéf státního Ruského fondu přímých investic, který vývoj vakcíny financuje, tak účinnost jedné dávky by se měla pohybovat mezi 73 a 85 procenty.
Nicméně i když ochrana po jedné dávce nebude tak vysoká jako po dvou, tak i tak to může pomoci snížit počet úmrtí nebo těžkých případů. A řadě zemí pomoci vůbec získat přístup k očkování.
Jen na čtyři měsíce
Jedna dávka vakcíny ale taky chrání kratší dobu než dvě. Alexandr Gincburg, ředitel moskevského Gamalejova výzkumného ústavu, který Sputnik V vyvinul, uvedl, že u té takzvané light verze by měl mít člověk protilátky jenom tři až čtyři měsíce.
Evropská léková agentura začala se schvalováním vakcíny Sputnik V. Žádost přišla z Německa
Číst článek
Sputnik Light by měl být určený primárně na export. V samotném Rusku se přitom má dál očkovat dvěma dávkami. V tomto případě jde o export už hotových vakcín. Některé země se totiž s Ruskem dohodly na nákupu výrobní technologie a plánují si vakcínu podle ruského postupu vyrábět přímo na svém území. To je případ třeba Jižní Koreje.
Sputnik V teď prověřuje i Evropská léková agentura. Ta ve čtvrtek zahájila takzvaný průběžný přezkum, který předchází případnému povolení jeho použití na unijním trhu.
Žádost o přezkum podala německá pobočka ruské farmaceutické společnosti R-Pharm. Ta získala výrobní závod v německém Illertissenu už v roce 2014 díky akvizici od firmy Pfizer, aby mohla expandovat právě na unijní trh.
Dva miliony očkovaných
Jak ve čtvrtek uvedl prezident Vladimir Putin, tak Rusko doteď oběma dávkami naočkovalo přes dva miliony lidí. To odpovídá necelému jednomu a půl procenta obyvatel. Přibližně další dva miliony Rusů podle něj už dostali aspoň první dávku vakcíny. Jak ale zároveň připustil, tak v devíti z 85 ruských regionů se doteď ještě vůbec nezačalo očkovat.
Dosud největší krize. Nákup ruských vakcín Sputnik V otřásá slovenskou vládní koalicí
Číst článek
Rusko doteď zaregistrovalo na svém území celkem tři vakcíny, všechny jsou domácí výroby. Kromě Sputniku V je to takzvaná EpiVakKorona a KoviVak. Očkuje se ale stejně reálně víceméně jen Sputnikem, ty další v masovém měřítku nasazené ještě nejsou.
Rizikové skupiny se mohly přihlásit na očkování od prosince a od poloviny ledna pak může kdokoliv. Nicméně podle únorového průzkumu nezávislého sociologického centra Levada je ochotných nechat se naočkovat Sputnikem V jen asi 30 procent oslovených Rusů.
Poměrně velká část z těch, kteří si tuto vakcínu dát nechtějí – nějakých 37 procent – uvádí, že je to kvůli obavám z vedlejších účinků. Necelá čtvrtina pak poukazuje na neukončené klinické testy. Souběžně ale roste i počet těch, kteří uvádějí, že se nebojí nákazy. V Rusku se teď epidemická situace zlepšila a nakažených je podle oficiálních statistik nejméně od října.
