Notre-Dame tesaři vyspravili postaru středověkou sekerou. Opravy nesou podpis i české školy
Znovuotevření katedrály Notre-Dame o nadcházejícím víkendu je pro Francii jednou z největších událostí roku. Před pěti lety katedrálu výrazně poničil požár, plameny zničily střechu i úzkou věžičku z 19. století. Oheň spálil také střechu a poničil vnitřek slavné památky, včetně uměleckých děl a vitráží. Ve druhém díle seriálu představujeme tesaře, kteří při opravě Notre-Dame používali i techniky naučené v Česku.
„Podíleli jsme se na obnově středověké střešní konstrukce nad hlavní chrámovou lodí a chórem. Nejdřív jsme museli opracovat jednotlivé trámy, pak je tady zdvihnout a připevnit,“ říká tesař Matteo, jenž si s kolegy pochvaluje tvrdé dřevo z francouzských lesů.
Útroby Notre-Dame tesaři vyspravili postaru středověkou sekerou. Opravy nesou podpis i české školy
Kůru z kmenů otesávali tradičním způsobem pomocí sekyrek. Málokterý strom je totiž naprosto rovný – a sekyrka podle tesařů dokáže na rozdíl od pily lépe držet přirozenou linii dřeva.
„Čtyři měsíce jsme sekerou otesávali dubové díly. Pracovali jsme osm až deset hodin denně, občas i dvanáct, když jsme potřebovali něco dokončit,“ líčí tesař Martin. „Já mám sekeru z 15. století. Půjčilo mi ji muzeum ve městě Troyes právě na rekonstrukci katedrály Notre-Dame,“ chlubí se.
Tesař Martin obdivuje práci svých předchůdců, kteří krovy otesávali před 800 lety. Vystačit si přitom museli se silou svých paží a jednoduchými sekyrami.
Podobné techniky a pracovní postupy se ve Francii skoro vytratily, potvrzuje tesař François Callam. „Když jsem se o opracovávání dřeva sekyrou začal v 80. letech zajímat, tak jsem zjistil, že tyto postupy ve Francii úplně zanikly. V roce 1981 jsem potkal posledního žijícího člověka ve Francii, který tyto techniky znal. Byl to Chorvat a předal nám své znalosti,“ popisuje.
Dědictví tesařiny
OBRAZEM: ‚Je to ohromující.‘ Macron nahlédl do opravené katedrály Notre-Dame
Číst článek
Tesat se François Callam učil také v Česku. „Jsem moc rád, že jsem měl příležitost pracovat s českými přáteli a odborníky, mezi nimi s velkým mistrem Petrem Růžičkou. Bohužel před pár měsíci zemřel,“ mrzí jej.
„Vždy jsme spolu přátelsky spolupracovali a vyměňovali si dovednosti a znalosti. Založil jsem skupinu, která se jmenuje Tesaři bez hranic a vychází z bohatství všech národů. Dá se říct, že tady na staveništi Notre-Dame má své zastoupení i česká tesařská škola,“ tvrdí Callam.
Český tesařský mistr Petr Růžička, na kterého François Callam vzpomínal, zemřel loni na jaře. Specializoval se na rekonstrukce historických krovů a stal se oceňovaným znalcem historických řemeslných postupů.
François je přesvědčený, že techniky, které se využívaly při rekonstrukci katedrály Notre-Dame, najdou užití i při dalších přestavbách. Ostatně už dostal další pracovní nabídku ze střední Evropy. „Obrátili se na mě kolegové ze Slovenska, se kterými teď spolupracuji na rekonstrukci části budovy Bánské Štiavnici. Její centrum je zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO,“ dodává tesař.
Do otevření katedrály Notre-Dame zbývá necelý rok. Tesaři při práci využívají i techniky naučené v Česku
Číst článek
Francouzští řemeslníci doufají, že i díky těmto starým technikám krovy vydrží minimálně tak dlouho jako jejich předchůdci, tedy 860 let.
Ve třetím díle reportážního seriálu u tesařské práce zůstaneme. Zaměříme se ale na rekonstrukci úzké věžičky katedrály, tzv. sanktusníku, který v 19. století navrhl architekt Eugène Viollet-Le-Duc. Dozvíte se, jak projektování nové věžičky ovlivnily klimatické změny a jak se k této práci dostal i tesaři ze Spojených států.
