Stát chystá celorepublikovou studii na protilátky a buněčnou imunitu, zapojí tisíce lidí
Ministerstvo zdravotnictví chce u Čechů prověřovat množství protilátek a odezvu buněčné imunity proti koronaviru. Resort k tomu podle zjištění Radiožurnálu připravil velkou studii, do které by se měly zapojit tisíce lidí. Hlavním cílem je poznat skutečnou míru promoření populace. Pravidelným testováním dobrovolníků chtějí ale vědci zkoumat i to, jak protilátky a buněčná imunita lidi chrání.
Do studie by se mělo zapojit několik ústavů z celého Česka. „(Studie bude probíhat) ve dvou pražských centrech, v olomouckém centru a uvidíme, jestli rozvineme dále spolupráci s dalšími velkými centry,“ potvrdila náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková.
3:43
Chlíbek: Třetí dávku potřebují lidé se sníženou imunitou i senioři, ideálně po 8 až 12 měsících
Číst článek
Podle informací Radiožurnálu půjde o Fakultní Thomayerovu nemocnici v Praze, IKEM a FN Olomouc. Studie nebude celoplošná, vědci ale začlení dobrovolníky z celé země. „Tato centra si mezi sebou rozdělí kohortu (skupinu lidí – pozn. red), která by měla jít napříč republikou,“ vysvětlil garant olomouckého ramena studie, ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Marián Hajdúch.
Ministerstvo zdravotnictví očekává, že se do studie zapojí tisíce lidí. Po určitě časové období u nich budou vědci měřit hodnoty protilátek a u některých pak i míru buněčné imunity pomocí stimulace buněk koronavirovým antigenem. Úvodní data už některé z institucí podle Vašákové mají. Hlavním účelem studie je prý zjistit promořenost populace.
Monitoring v Brně
Hladiny protilátek v Česku sleduje mimo jiné i výzkumné centrum RECETOX při Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Nedávno vědci pod vedením imunologa Vojtěcha Thona publikovali výsledky první části studie, v níž zjistili, že letos v březnu měla protilátky proti covidu více než polovina z 30 tisíc dobrovolníků.
„To, co plánujeme v rámci ministerstva, je séroprevalenční studie, která bude mít zejména epidemiologický charakter. Pokud bude sledování longitudinální (dlouhodobé po nějaký časový úsek – pozn. red.), tak pak až se s určitou pravděpodobností třeba ukáže, že když je protilátka v tom a v tom měsíci od infekce, že ještě ten člověk nedostane covid,“ uvedla Vašáková.
Pravidelné testy
Podle Vašákové je stěžejní čas od nákazy, ne hladina protilátek. Ukazuje se prý, že ve zranitelné populaci dochází k imunitnímu poklesu po šesti měsících. Olomoučtí vědci se na ochranu chtějí zaměřit podrobněji, docent Hajdúch to považuje za jeden z cílů studie.
„Prvním cílem tedy je zjistit procento pacientů, kteří mají protilátky proti koronaviru. Druhým (procento těch), kteří mají buněčnou imunitu. A třetím cílem je zjistit, do jaké míry přítomnost protilátek anebo buněčné imunity chrání před infekcí virem SARS-Cov-2,“ shrnul Hajdúch s tím, že teď shání grantové peníze na pravidelné PCR testování dobrovolníků.
Jak se měří protilátky a ‚snesou se‘ s očkováním? Přinášíme šest odpovědí k imunitě proti koronaviru
Číst článek
„Protože to množství lidí, kteří se nakazí, je extrémně ovlivněné strategií testování a tím, jaký poměr máte symptomatických a asymptomatických přenosů. Abychom měli přesná data, je potřeba, aby se ti lidé periodicky testovali,“ vysvětlil.
Mezi dobrovolníky by měli být i lidé z prvotní studie promořenosti populace Preval z loňského roku. Vědci teď znovu analyzují data v kontextu nákaz dobrovolníků za poslední více než rok. A podle Hajdúcha mají k dispozici zajímavá data: „Indikují, že osoby, které byly v té době séropozitivní, měly významně menší riziko, že se tou nemoc nakazí v průběhu dalšího roku.“
Nabírání nových vzorků Hajdúch odhaduje na zhruba tři měsíce, začít chce v říjnu. Pokud bude dostatek peněz, může studie pokračovat.
