Ústavní soud ve středu podruhé vyhověl stížnosti podané jménem dětí, které nemoc prodělaly a měly laboratorně potvrzené protilátky. Sporné opatření ale výjimku pro lidi s protilátkami neobsahovalo, děti se tak musely dvakrát týdně testovat.

Rozhodnutí vyhlásil předseda Ústavního soudu Josef Baxa. Jde o první nález, který připravil jako soudce zpravodaj od svého červnového příchodu. Paradoxně nález ruší rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, což je Baxovo bývalé působiště.

„Nejvyšší správní soud pochybil tím, že považoval odůvodnění mimořádného opatření za dostatečné, přestože pouze parafrázuje jeho samotný text a nijak se nevyjadřuje k vědeckým poznatkům u vymezených výjimek. Ministerstvo zdravotnictví přitom odůvodnění přesvědčivě nedoplnilo ani v následném soudním řízení o návrzích na zrušení mimořádného opatření,“ poukázal Baxa. 

Doplnil, že Ústavní soud se neztotožnil se závěrem Nejvyššího správního soudu, že opatření odpovídalo době, kdy bylo přijato.

„Mimořádné opatření neobsahovalo žádné odůvodnění výjimek z testování žáků ve školách a Nejvyšší správní soud nedostál ústavnímu požadavku na jeho přezkum, jestliže jej i přesto shledal zákonným. Zároveň nerespektoval ani vlastní rozhodovací praxi,“ uvedl Baxa.

Ústavní soud se problematikou zabýval už v roce 2021. Tehdy zkritizoval Nejvyšší správní soud za to, že se návrhem podaným jménem školáků věcně nezabýval a svou pravomoc při přezkoumávání mimořádného opatření vyložil příliš úzce, ačkoliv jiné, podobné návrhy směřující proti koronavirovým opatřením řešil detailně, opatření rušil nebo alespoň konstatoval nezákonnost.

Nejvyšší správní soud napoprvé odmítl podnět s vysvětlením, že justice nemůže aktivně přidávat do opatření nové výjimky, v tomto případě pro lidi s protilátkami. Podle ústavních soudců však šlo o nesprávnou úvahu.

Nedostatečná úprava výjimek v mimořádném opatření se může stát důvodem k zásahu Nejvyššího správního soudu, podobně jako když Ústavní soud ruší zákony nebo jejich části. Právě proto, že nemůže přidávat nové výjimky, musí ustanovení zrušit, aby vytvořil prostor pro novou právní úpravu.

Poté, co Ústavní soud rozhodnutí poprvé zrušil, zabýval se Nejvyšší správní soud návrhem podruhé a opět jej odmítl jako zjevně neopodstatněný. Ztotožnil se s argumentací ministerstva zdravotnictví, podle kterého protilátky automaticky neznamenají bezinfekčnost nebo imunitu proti covidu-19. Povinné testování ve školách označil za legitimní, přiměřené a rozumné opatření vzhledem k tehdejší mimořádné pandemické situaci.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít