Dvojí metr úřadů? Informace o úřednících zarytě tají, data občanů ale zveřejňují
Osobní údaje občanů zveřejňovat - v rámci zákona - mohou. Když ale mají úřady poskytnout informace o svých zaměstnancích, tak je naopak úzkostlivě tají. Na základě příběhu Jana Lukeše si proto úřad veřejné ochránkyně práv posvítil na mnohdy zarážející praxi českých úřadů. A ministerstvo vnitra se nakonec rozhodlo upravit metodiku ve prospěch občanů.
Jan Lukeš z Prahy využil zákon o svobodném přístupu k informacím a na pražský magistrát poslal žádost o platy a odměny vybraných úředníků. Úřad mu informace odmítl poskytnout a toto rozhodnutí vyvěsil na úřední desku. Tam Lukeše identifikoval jménem a příjmením, datem narození i adresou trvalého bydliště. Naopak dotčené úředníky označil pouze jménem.
Pro upřesnění: podle správního řádu mohou úřady rozhodnutí doručovat prostřednictvím úřední desky, tedy takzvanou veřejnou vyhláškou, avšak za splnění určitých podmínek. Jednou z nich může být například velký počet účastníků, tak jako v případě Lukešovy žádosti, kdy se ptal na platy a odměny u několik úředníků. Podobně také zákon umožňuje, že žadatele musí úřad identifikovat včetně data narození i trvalého bydliště, ostatní účastníky jen jménem a příjmením. Správní orgán pak má na výběr, zdali rozhodnutí vyvěsí na úřední desce, či zveřejní pouze oznámení o tom, že si účastníci mohou rozhodnutí převzít. Kdy a jak konkrétně postupovat, už zákon nestanoví.
Takový postup, kdy mu úřad odmítl na základě zákona poskytnout informace, a zároveň jeho osobní údaje veřejně vyvěsil, se Lukešovi nelíbil a na pražský magistrát podal stížnost.
„Má to být přece přesně obráceně. Zveřejňovány mají být údaje o pracovnících úřadu, a to ze zákona, a osobní údaje o žadatelích o informace nemá úřad vůbec zveřejňovat. Není podstatné, kdo se ptá, ale zda mají být informace o úřadu veřejnosti přístupné," vysvětlil pro server iROZHLAS.cz sám Lukeš.
Stížnost však byla zamítnuta jako nedůvodná a postup magistrátních úředníků posvětilo i ministerstvo vnitra: k porušení zákona prý nedošlo. K podobnému závěru dospěl nakonec i Úřad na ochranu osobních údajů, na který se Lukeš také obrátil.
Občan porazil Prahu 10. Platy a odměny úředníků dostal po 822 dnech boje a 16 zamítnutích
Číst článek
Podle zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislava Křečka se ale ministerstvo a ochránci dat případem nedostatečně zabývali.
„Nelze pominout účel poskytování informací, jímž není zveřejňovat informace o žadatelích o informace, nýbrž o povinných subjektech a osobách, kterým poskytl veřejné prostředky, a proto totožnost žadatele o informace je obecně chráněna," napsal do zprávy o svém šetření Křeček.
Postup magistrátu byl podle jeho mínění po formální stránce v souladu se správním řádem a podle zákona mu nelze nic vytknout. To už dříve na dotaz uvedl také mluvčí magistrátu Vít Hofman s tím, že doručení veřejnou vyhláškou zákon umožňuje, a proto tak úřad učinil v případě Jana Lukeše.
Budoucí dobrá praxe
Nakonec se ale Křeček rozhodl svolat společné jednání úřadu ombudsmana, ministerstva vnitra a Úřadu na ochranu osobních údajů.
„Je třeba především uvážit, zda je v souladu s požadavky na ochranu osobních údajů, aby povinné subjekty důsledně anonymizovaly osobní údaje žadatelů (...), ale bez dalšího zveřejňovaly osobní údaje žadatelů při rozhodnutí o jejich neposkytnutí u více než 30 dotčených osob.“
Stanislav Křeček (zástupce veřejné ochránkyně práv)
Z této schůzky pak vzešel jednoznačný závěr: úřady při doručování rozhodnutí mají upřednostnit oznámení o tom, že si účastníci řízení mohou písemnost vyzvednout. Doručování veřejnou vyhláškou mají – s ohledem na ochranu osobních údajů – šetřit. Tento přístup ministerstvo zapracovalo do své metodiky, navrhlo ho však jen pro případy podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Zástupce ombudsmanky Křeček považuje takový závěr za dostatečný. „Řešení považuji za víc než jen dostatečné opatření k nápravě. Vnímám je především jako příslib budoucí dobré správní praxe."
„Od ministerstva a inspektorů Úřadu pro ochranu osobních údajů však očekávám víc než jen posuzování prosté zákonnosti. Očekávám, že přispějí k naplňování principů dobré správy," uzavřel šetření Křeček.
Podle Lukeše ale tento postup nic nevyřešil. „Úřady se ze všeho pouze vykroutily, že všechno bylo v pořádku, a že pouze do budoucna zváží, jestli by to snad možná mohly udělat jinak. Podstata problému nebyla vůbec vyřešena," uvedl pro server iROZHLAS.cz.
Původně požadované informace o platech a odměnách dostal po dlouhé době, a to ještě částečně. „Takhle vůbec státní správa fungovat nemá," uzavřel Lukeš.
„Ministerstvo bude ve své metodické praxi doporučovat povinným subjektům, aby při doručování dokumentů podle zákona o svobodném přístupu k informacím, prostřednictvím úřední desky, upřednostňovaly doručení formou zveřejnění oznámení o možnosti převzít si danou písemnost namísto zveřejňování stejnopisu příslušných dokumentů, obsahujících úplné identifikační údaje účastníků," napsala pro iROZHLAS.cz mluvčí resortu Hana Malá. „V oznámení by měly být žadatel i dotčené osoby, jedná-li se v obou případech o fyzické osoby, identifikovány pouze v míře nezbytně nutné, aby ony samy mohly zjistit, že takto doručovaná písemnost je určena jim. Postačí proto identifikace jménem a příjmením spolu s vymezením předmětu žádosti," doplnil mluvčí ochránců dat Tomáš Paták.
