Občan porazil Prahu 10. Platy a odměny úředníků dostal po 822 dnech boje a 16 zamítnutích
Jan Lukeš podal na Prahu 10 žádost, kterou musí úředníci vyřídit do 15 dnů. Z několika dnů se ale nakonec stal dva roky trvající souboj. Lukeš překonal i 16 odmítavých stanovisek úředníků, aby se po 822 dnech konečně dostal k informacím o platech a odměnách vedoucích odborů.
„Informace jsou vám poskytovány z důvodu následného poskytnutí souhlasu dotčených osob,“ zní klíčová věta z dopisu Úřadu městské části Prahy 10, který ke konci ledna obdržel Jan Lukeš.
Jeho spor s tamní radnicí se táhl neuvěřitelných 822 dnů. V říjnu roku 2014 zažádal Lukeš o přehled platů a odměn tajemníka a vedoucích odborů na Úřadu městské části Prahy 10 (viz BOX Časová osa na konci textu).
Pak ale následovalo déle než dva roky trvající byrokratické kolečko: úřad informace odmítal poskytnout. Lukeš se proto odvolával k pražskému magistrátu coby nadřízenému orgánu, který vždy rozhodnutí Prahy 10 zrušil a nařídil případ znovu projednat. Praha 10 totiž podle magistrátu opakovaně postupovala nezákonně.
Byrokratické kolečko
Částečně pak desátá městská část ustoupila loni v listopadu, kdy Lukešovi poskytla anonymní data. Až letos v lednu mu pak zaslala platy a odměny přiřazené ke konkrétním jménům. Shodou okolností poté, co se o případ začala zajímat média.
'Šikana a nezákonnost'. Praha 10 mu 15x odmítla vydat informace. Po dvou letech částečně ustoupila
Číst článek
Úřad se hají tím, že až nyní získal souhlas od většiny zaměstnanců na Lukešově seznamu. „Předložili (ho) sami, z vlastní iniciativy. V poslední době zaznamenali mnoho mediálních útoků, směřujících na zdejší úřad a osobu jejího tajemníka (…), a tak pravděpodobně dospěli k závěru, že díky žadatelově přístupu nemá celý případ vyhlídky na brzké ukončení,“ popsal pohnutky úředníků Tomáš Kosmel, vedoucí odboru kontroly a komunikace.
Zákon o svobodném přístupu k informacím a poté i Nejvyšší správní soud ve svých judikátech upozorňují, že u vysokých státních úředníků má právo na informace přednost před ochranou osobních údajů. A to z prostého důvodu: aby měla veřejnost možnost kontrolovat, jak instituce nakládají s veřejnými prostředky. Proto ani zpravidla není třeba souhlasu dotčených osob.
„Úředníci, na jejichž plat se žadatel ptá, mají právo být informováni o tom, že se na jejich plat někdo ptá. Pak mají možnost vyjádřit svůj nesouhlas se zveřejněním konkrétnímu žadateli, který by měli podložit konkrétním důvodem. Například že jim hrozí šikana nebo vydírání,“ vysvětluje právník Marek Zelenka ze sdružení Oživení.
Poté musí úřad posoudit, nakolik jsou úředníky uváděné důvody závažné. „Automaticky tedy nedochází k neposkytnutí informace o platu, pokud si to kterýkoli úředník jednoduše nepřeje,“ doplnil Zelenka a upozornil, že pro žadatele ztrácí informace na hodnotě právě v průběhu času. I proto jsou v zákoně o svobodném přístupu k informacím relativně krátké lhůty pro vyřízení.
Přehnaný optimismus
I proto Lukeš, přestože se informací nakonec domohl, nehodnotí krok Prahy 10 s přehnaným optimismem. „Jedná se pouze o pokračování pohrdání zákony a Nejvyšším správním soudem, což dokonce i sám úřad ve svém sdělení fakticky píše. Takový přístup státního úředníka je zcela nepřípustný,“ myslí si.
"Povinný subjekt (Úřad městské části Praha 10; pozn. red.) nedostál své zákonné povinnosti poskytnout informace (...). Žádost na platy je pouze jedna, a kdyby povinný subjekt postupoval dle zákona, byla by vyřešena již v patnáctidenní zákonné lhůtě a nezatěžoval by se úřednický aparát," zkritizoval postup radnice i pražský magistrát.
Totiž: Lukeš naráží na větu z posledního odstavce dopisu Prahy 10, kde konkrétně stojí: „Povinný subjekt se však nadále neztotožňuje s paušálními závěry Nejvyššího správního soudu.“
"Zdejší Úřad městské části Praha 10 nadále zastává názor, že tolik zmiňovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu ve své podstatě popírá nejen dosavadní judikaturu Ústavního soudu, týkající se obligatorního provádění testu proporcionality v případě střetu dvou ústavně zaručených práv, ale též judikaturu Evropského soudu pro lidská práva a Evropského soudního dvora, která taktéž hovoří ve prospěch provádění tohoto testu vždy, pokud dojde k výše uvedené kolizi," vysvětluje mluvčí Kosmel, proč se desátá městská část rozhodla - jak ostatně zkritizoval i pražský magistrát - ignorovat současnou judikaturu.
Podle jeho slov Praha 10 respektuje autoritu všech českých soudů. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o poskytování informací je prý ale jen rozhodnutím v konkrétní věci, nikoli „základním pramenem práva“.
Přitom právě tento rozsudek podle právníka Zelenky pro úředníky de facto znamená, že jejich platy a odměny jsou veřejné. „Pokud s tím mají tak zásadní problém, pak bych doporučoval nepracovat ve veřejné správě,“ doplnil. „Úředníci samozřejmě s rozsudky nejvyšších soudů polemizovat mohou, ale nesmí tím ohrozit výkon práva žadatele jako v tomto případě. Praha 10 zde nejenom že ignorovala judikaturu, ale ignorovala i nadřízený orgán, a to snad dva roky! Je to ohromně nebezpečné jednání.“
