Česko je k antisemitismu méně náchylné než zahraničí. Podporují ho sociální sítě, říká expert
Česká republika podle představitelů židovských obcí zůstává zemí, kde se židé cítí bezpečně, řekl předseda Federace židovských obcí Petr Papoušek, který se v pondělí v Osvětimi účastní připomínkové akce k 80. výročí jeho osvobození. Pamětní den si svět připomíná v době sílících antisemitských nálad. Že je Česko k antisemitismu méně náchylné, potvrzuje v rozhovoru pro Radiožurnál i Tomáš Kraus, ředitel Institutu terezínské iniciativy.
Souhlasíte s tím, že antisemitismus u nás nedosahuje takové intenzity jako v mnoha jiných zemích?
Rozhodně ano. Je to trend, který jsme zaznamenali dlouhodobě. A díky za něj, protože česká společnost je vůči těmto jevům v zásadě imunní.
Fenomén antisemitismu ale proniká i do Česka. Podporují ho sociální sítě a internet, říká pro Radiožurnál Tomáš Kraus, ředitel Institutu terezínské iniciativy
Samozřejmě, zaregistrovali jsme antisemitské události, incidenty, které se objevují v ročním výkazu zprávy o projevech antisemitismu, kterou vydává Federace židovských obcí vždycky po skončení čtvrtletí. I za minulý rok, co bylo toto monitorování prováděno, tak u nás ve srovnání s ostatními nejenom evropskými zeměmi je ta statistika daleko nižší.
Ale přesto se i u nás projevy nenávisti zvolna zvyšují. Čím si myslíte, že to může být?
Nežijeme v úplném vakuu, přece jen globální záležitosti pronikají i k nám. Bohužel současná forma antisemitismu se zaštiťuje izraelsko-palestinským konfliktem. Je to určitá racionalizace, ale v zásadě já vždycky říkám:
7:27
Pro krajně pravicové strany je dnes otevřený antisemitismus tabu, popisuje expert Charvát
Číst článek
„Nedejme se mýlit, je to pořád onen starý stejný antisemitismus, který bohužel židovská komunita zažívala po staletí a vrchol této nenávisti skončil tam, kde dnes (v pondělí) shodou okolností je ono pietní shromáždění, tedy v plynových komorách Auschwitz-Birkenau.“
Ale v zásadě lze říci, že ten globální antisemitismus má projevy poněkud jiné, protože dnes už jsme svědky toho, že každá událost se dá sledovat prakticky v přímém přenosu, a tím pádem především sociální sítě tady hrají dost velkou roli. Lidi, kteří se úplně neorientují, svádí jednoduchá řešení z internetu a sociálních sítí k určitému názoru a objevuje se i ten současný antisemitismus.
Komunistická propaganda
A čím si vysvětlujete, že existuje poměrně vysoké procento populace, které nezná pojem holokaust?
Tak u nás doufám, že tomu tak není, možná do určité míry u mladší generace, ale v zásadě se nám od 90. let podařilo tuto problematiku nějakým způsobem implementovat do povědomí české společnosti.
1:58
Osvětim jako vstup do pekla. Největší vyhlazovací tábor nacistů osvobodila Rudá armáda před 80 lety
Číst článek
Na začátku to nebylo úplně jednoduché, protože ty události byly překryty čtyřmi desetiletími komunismu. A bylo velmi obtížné potom prakticky představit veřejnosti události tak, jak se skutečně odehrály, protože komunistický režim si zakládal na tom, že perzekuci, i židovského obyvatelstva, prezentoval jakožto antifašistický boj vedený komunistickou stranou, což byl samozřejmě nesmysl, ale myslím si, že se nám to docela podařilo.
Existují ještě z pohledu historika nějaká bílá místa, pokud jde o koncentrační tábory, konkrétně třeba o Osvětim-Březinku?
Nemyslím si, že by byla přímo bílá místa, ale jsou pořád někde události, které se objevují. Mohou to být třeba jednotlivé epizody, které potom ukazují v kontextu příčiny celého toho fenoménu. Je to určitá mozaika. Vždycky je co objevovat i po těch 80 letech. A proto je také důležité připomínat taková výročí, jako je to dnešní.
Není to jenom historické bádání. Měli bychom si z toho vzít poučení. A jak víme, tak pravděpodobně my jakožto lidstvo jsme si z toho poučení pravděpodobně nevzali. Alespoň ty dnešní projevy tomu nasvědčují. Nicméně je to jako boj s větrnými mlýny. Prostě musíme neustále bojovat, i když víme, že někdy je to velice těžké.
