O svých ztrátách, zažitých hrůzách i obavách z nových krizí ve světě v areálu německého vyhlazovacího tábora Auschwitz mluví nejmladší generace pamětníků.
Fenomén antisemitismu ale proniká i do Česka. Podporují ho sociální sítě a internet, říká pro Radiožurnál Tomáš Kraus, ředitel Institutu terezínské iniciativy.
„Pokud se při kritice Izraele, která může být legitimní, objeví představa, že Stát Izrael nemá sám o sobě právo na existenci nebo je zdrojem absolutního zla, tak to je démonizace,“ říká Charvát.
Izraelka si je jistá, že by jí babička, která přežila koncentrační tábor v Osvětimi, vynadala za rozhodnutí zde žít. „Osvětim má za sebou 800 let historie a dnes je to dobré místo k životu,“ říká.
50:44
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Před šesti lety zemřel Jiří Brady. V Česku známý především kvůli kauze se státním vyznamenáním. Tento článek se ale zaměřuje na jeho dětství, zatčení rodičů a následný život v internačních táborech.
Pozemek v braniborském městečku Wandlitz severně od Berlína koupily v roce 1932 dvě Židovky, které na místě následně provozovaly rekreační zařízení pro židovské děti. Nacisté je donutili dům prodat.
Několik lidí uvedlo, že vidělo maskované muže hodit do komplexu zápalné lahve nebo vylít hořlaviny. Jeden člověk byl zraněn a budova synagogy byla značně poškozena.
Některé berlínské čtvrti nejsou pro Židy a homosexuály bezpečné, říká šéfka tamní policie Barbara Slowiková. Mezi rizikové oblasti řadí hlavě ty, kde je převaha obyvatel s arabskými kořeny.
Rasistická hesla nebo strhávání vlajek je nepřijatelné, ať se ho dopustí kdokoli. Jenže pokusy o propojení mezi tím, co dělali na zápase Izraelci, a tím, co se pak dělo jim, mohou vyvolat rozpaky.
Pro Židovskou obec Liberec je získání svitku velkou událostí. V modlitebně totiž mají jenom jednu tóru, přitom správně má mít každá židovská komunita minimálně tři.
Po skončení archeologických prací se prostor dočká další proměny. Na místě bývalého parkoviště vznikne nové náměstí, které navrhli architekti jako klidovou a odpočinkovou zónu.
47:07
Praha||Adam Drda, Lukáš Květoň|Historie|Příběhy 20. století
V roce 1934 se v Adlerově vile v Ústí nad Labem narodila pozdější veterinární lékařka Hana Adlerová, která vzpomíná v nových Příbězích 20. století. V roce 1949 se vystěhovala do Izraele.
V prosinci 1942 musela většina členů rodiny Kafkových nastoupit do transportu do Terezína a do rodného města se už nevrátili. Zahynuli v koncentračních táborech.
Česká kina promítají snímek Rodinný poklad. Svérázný otec a jeho dcera se v něm vydávají ze Spojených států do Polska pátrat po rodinných kořenech. Radiožurnál mluvil s oběma hlavními představiteli.
Obraz pocházející z období okolo roku 1534 bude prodán v lednové dražbě aukčního domu Christie’s v New Yorku. Muzeum a rodina se rozdělí o výtěžek podle dohody, jejíž podrobnosti jsou důvěrné.
Na svět přišla jen několik týdnů před vypuknutím Slovenského národního povstání. Na rozdíl od mnoha jiných novorozenců to v jejím případě znamenalo velmi tenkou hranici mezi životem a smrtí.
Provozovatel malého podniku poblíž švýcarského lyžařského střediska Davos u soudu dostal pokutu za to, že odmítl pronajmout lyžařské vybavení židovské rodině.
Izraelský nejvyšší soud v červnu rozhodl, že výjimka z povinné vojenské služby nemá oporu v zákoně. Izraelská prokuratura tak armádě nařídila, aby začala odvádět i ortodoxní židy.
Armáda v úterý v prohlášení oznámila, že od neděle 21. července začne „proces vydávání prvotních příkazů k prvnímu předvolání a k posouzení a zhodnocení procedur před náborovým cyklem“.
Ženě je 69 let, žije střídavě v Praze a na Šumavě, kde pomáhá s programem v hartmanické synagoze a za člena Židovské obce ji doporučil i rabín Karol Sidon.
„V Jeruzalémě to nikdy není čistě zábava. Lidé mají dokonce trochu strach. Nikdo neví, co se semele. Je to protest. Demonstrujeme za své místo ve společnosti,“ říká jedna z účastnic pochodu.
Smažené artyčoky (Carciofi alla Giudia) jsou skvělým příkladem toho, jak židovské komunity dokázaly využít i to, co bylo považováno za odpad. Tento pokrm se stal symbolem židovské kuchyně v Itálii.
Židovská obec v Brandýse nad Labem vznikla před pěti sty lety, ale její konec přišel během nacistické okupace Československa. Dnes na ni pamatují v dublinské synagoze, kde mají tóru z Brandýsa.