Brněnská židovská obec má šanci znovu získat spolkový dům. Památka v centru města zatím chátrá
„Musíme hledat cesty, jak napravovat nespravedlnost,“ říká Židovská obec Brno, která má znovu šanci na získání bývalého spolkového domu v centru města. Je to jedna ze tří posledních nedořešených kauz v Česku, která se týká restitucí židovského majetku, jak uvádí Světová židovská organizace pro restituce.
Zchátralá budova na brněnském Kolišti sousedí s areálem Úrazové nemocnice, píše Světová židovská organizace. Býval to židovský spolkový dům propojený s dnes už neexistující synagogou. Židovská obec se o majetek roky soudí. Tentokrát se ale podle zjištění Českého rozhlasu a týmu zpravodajského podcastu Brněnská jedenáctka do záležitosti vložila vláda a po letech přetahování stát budovu židovské obci zřejmě vrátí.
Popraskané stěny, vytrhaná podlaha, oloupané nápisy, prázdné místnosti pouze s ozvěnou. Dům číslo 45 na rušné ulici Koliště v centru Brna je v žalostném stavu. Předseda Židovské obce Brno Jáchym Kanárek od něj klíče nemá.
„Je to historické sídlo naší obce, která kontinuálně existuje od druhé poloviny 19. století doposud. Byl to spolkový dům, kde jsme měli sídlo, kde sídlily desítky spolků zaměřené na vzdělávání, společenské aktivity, taneční nebo šachové,“ vypráví Kanárek, zatímco stojí ve vedlejší budově na Kolišti v areálu Úrazové nemocnice. Domy jsou propojené, dveře mezi nimi ale zamčené na řetěz.
Kauza Walderode se vrací na začátek. Šance na restituci se podle advokátů zvýšila
Číst článek
Pro židovskou komunitu má dům velkou historickou hodnotu, sídlil tam rabín, někdy se místu přezdívalo židovská radnice.
„V předválečném Brně byl Německý dům, pak Besední dům, kde se stýkali především Češi. A pak ten Židovský spolkový dům. Neustále to tam žilo. Fungovali tam brněnští sportovci, veslaři, ale i spolky židovských veterinářů, působily tam i ženy z rodů slavných rodin Löw-Beer a Placzek,“ podtrhuje význam historik Pavel Paleček, který se o minulost i současnost domu také zajímá a nazývá ho srdcem brněnské židovské komunity.
Nejdřív doktoři, pak sklad papírů
Spolkový dům takto fungoval do druhé světové války. „Po válce se sice vlastnicky vrátil židovské obci, ale od května 1945 se vlastně židovská obec do toho domu nedostala. Ten dům byl využíván ministerstvem vnitra jako ubytovna. A po několika letech byl takto předán do resortu ministerstva národní obrany,“ líčí historii domu po válce Kanárek.
Další změna přišla v padesátých letech minulého století. „A jak už to v padesátých letech bylo, tak židovská obec byla nucena tu budovu prodat jednomu z národních podniků, který do resortu národní obrany patřil. Nicméně do roka ten podnik celou budovu převedl na tehdejší brněnský městský výbor,“ dokládá Kanárek, jak se z jednoho traktu domu staly ordinace lékařů.
„Takže odůvodnění vynuceného prodeje se ve skutečnosti nenaplnilo. Bylo to jenom záminkou, jak ten převod vynutit,“ říká předseda brněnské židovské obce.
Unikátní trafostanice u Kfel se stala kulturní památkou. Od roku 1910 napájela kožedělnou továrnu
Číst článek
Budovu naposledy využívala Česká správa sociálního zabezpečení, v její menší části, která je viditelně kvůli dodatečným opravám v o něco lepším stavu než zbytek domu, měla uložené spisy. Stát dlouhé roky tvrdil, že budovu potřebuje. ČSSZ ale místo opustila a od května je budova ve správě Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
„ÚZSVM převzal prázdnou a dlouhodobě nevyužívanou nemovitost od České správy sociálního zabezpečení v květnu letošního roku. Pro činnost ÚZSVM je objekt nepotřebný, v úvahu tak připadá jeho budoucí využití pro činnost jiných státních institucí nebo jeho převod,“ potvrdila mluvčí úřadu Michaela Tesařová.
‚Stát budovu nepotřebuje‘
Zatímco úřad vymýšlí, jak s budovou naložit, na soudech leží další žaloba Židovské obce Brno, kterou se domáhá vrácení nemovitosti. V minulých soudních přích táhnoucích se od devadesátých let židovská obec neuspěla. Tentokrát by ale nakonec nemuselo dojít na verdikty, ale ke smíru. Problémem se začali zabývat členové vlády.
Premiér Petr Fiala z ODS prohlásil, že by stát měl budovu vydat. „Je to veřejný zájem ve dvojím smyslu. Jednak si myslím, že pokud stát má nějaký majetek a nepotřebuje ho, což je tento případ, tak je dobré, aby ho předal někomu, kdo to využije. A druhá věc samozřejmě je, že musíme hledat všechny cesty, i když to nejde jednoduše, jak napravovat to, kde se v minulosti stala nespravedlnost. A z tohoto hlediska si myslím, že bychom měli k nějakému dobrému řešení dospět,“ komentoval předseda vlády.
Doplnil, že jde o složitou kauzu, ale že všichni, kteří se jí zabývají, by měli celou věc posunout dle něj správným směrem. Kdy to bude, nedovedl odhadnout.
Brno, nechceš dům?
V mezidobí Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nabídl budovu Brnu v rámci jiné možné směny s Ústavním soudem.
„Objekt navazuje mimo jiné na nemovitosti ve vlastnictví statutárního města Brna, které tvoří areál Úrazové nemocnice Brno. Původně se jednalo o objekt sloužící k poskytování zdravotní péče. Ústavní soud naopak potřebuje ke své činnosti majetek ve vlastnictví statutárního města Brna, který již v současné době užívá. Proto ÚZSVM jedná o směně majetku se statutárním městem Brnem,“ zdůvodnila mluvčí úřadu Michaela Tesařová.
42:30
Nový most pod Vyšehradem bude minimalistický a městotvorný. Ten starý se přesune, ujišťuje architekta
Číst článek
Jenže Brno o nic takového nestojí. „Ten dům je zatížený sporem. Je to spor židovské obce versus stát a nám se nezdá šťastné, aby do toho zasahovalo město. Nota bene, kde bychom museli tu budovu nabývat úplatně a pak bychom zdědili ten soudní spor, takže si myslím, že je na místě, aby si to jeho aktéři dořešili vzájemně. Město nemá ambici do toho vstupovat,“ potvrdil radní Jiří Oliva ze SOCDEM.
Předseda Židovské obce Brno Jáchym Kanárek by považoval vrácení majetku za zadostiučinění. „Pokud opravdu stát vyvolal protiprávní stav, tak by z něj neměl nadále těžit, jak zaznělo i v disentním rozhodnutí jednoho z ústavních soudců, když se tím justice v minulosti zabývala. Náprava tohoto stavu je samozřejmě na místě. Může se zdát majetkově výhodná, ale bylo zcela jistě dobré, kdyby se napravily určité křivdy, kdyby stát a naše společnost nadále nenesla tíhu toho, co se tu stalo,“ míní.
Cílem židovské obce je dům, pokud ho získá zpět, využívat pro účely sociálního podniku a muzea. Postarat se o to má i historik Pavel Paleček, který v sousední budově provozuje podobný podnik s názvem Franz Kafka Spital a zaměstnává lidi především s duševními onemocněními. Židovská obec má zájem dům také opravit, rekonstrukci a projekty dalšího využití začne připravovat, až když bude vědět, že se k majetku dostane.
