Kauza Walderode se vrací na začátek. Šance na restituci se podle advokátů zvýšila
Restituční kauza rodu Walderode se po zásahu Ústavního soudu vrací na začátek, tedy k Okresnímu soudu v Semilech. Ústavní soud vyhověl stížnosti Johanny Kammerlanderové, vdovy po Karlovi des Fours Walderode. Důvodem je porušení práva na soudní ochranu. Ve sporu jde o zámek Hrubý Rohozec v Turnově na Semilsku, lesy a pozemky.
Rod usiluje o vrácení majetku od začátku 90. let. Justice musí podle čtvrtečního nálezu respektovat rozhodnutí z roku 1947, kterým ministerstvo vnitra zachovalo Walderodemu československé občanství. Šance na restituci majetku se tak po čtvrtku zvýšila.
Na žalované straně stojí více subjektů. Jsou mezi nimi Národní památkový ústav, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo státní podnik Lesy České republiky.
Ústavní soud zamítl stížnost zpochybňující poválečnou konfiskaci majetku Lichtenštejnů
Číst článek
Walderode přišel o panství v části Semilska, Jablonecka a Liberecka po druhé světové válce jako Němec na základě Benešových dekretů. V roce 1947 mu úřady československé státní občanství vrátily, po komunistickém převratu v únoru 1948 emigroval a občanství se vzdal. Znovu se stal československým občanem v roce 1992. Zemřel v roce 2000.
Justice v kauze dospěla k závěru, že osvědčení o zachování československého státního občanství, vydané v roce 1947 ministerstvem vnitra, nesplňuje formální a obsahové požadavky. Je tedy nicotným aktem, který nemá žádné právní účinky.
Walderode tak nesplnil podmínku zachování občanství, podstatnou při uplatňování restitučního nároku.
Ústavní soud však zdůraznil, že nešlo o nicotný akt. „V restitučním řízení toto rozhodnutí o vrácení občanství již nelze přezkoumávat a je třeba z něj vycházet,“ řekl soudce zpravodaj Josef Baxa.
Zároveň Ústavní soud připomněl, že Kammerlanderová se v minulosti v jiné linii domohla navrácení části majetku, rozhodnutí tehdy potvrdil i Nejvyšší soud, který v nyní projednávané kauze změnil postoj.
