Důlních havárií je v Česku méně než v jiných oblastech. Výbuch metanu může způsobit jedna jiskra
Počet důlních havárií je v Česku mnohem nižší než v jiných srovnatelných důlních oblastech ve světě, řekl v pátek Juraj Franců z České geologické služby. Proti výbuchu plynu různého typu je dlouhodobě budován systém prevence, který zahrnuje čidla, varovné signály a vše, co patří k odčerpání hořlavých plynů z podzemí.
Důlní plyny v pórech uhelné hmoty vznikají tím, že se v hlubinách země mění rašelina na hnědé uhlí a to následně na černé uhlí. „Nejdřív se vlivem tepelné přeměny tvoří oxid uhličitý a v černouhelném stadiu prouhelnění metan. Uhlí je velmi silným sorbentem a dovede ve svých pórech uchovat plyny řadu milionů let,“ vysvětlil Franců.
Při výbuchu v dole na Karvinsku zemřelo 13 lidí. Koncentrace metanu byla čtyřnásobně vyšší
Číst článek
Metan se hromadí pod zemí v sorbované formě v uhlí nebo vytváří samostatná ložiska, například v písčitých vrstvách, uvedl geolog. „Metan se v podzemí pohybuje, zejména tam, kde jsou vrstvy porušené puklinami a zlomy. Tak se metan objeví i v místech, kde by se původně neočekával. Toto všechno musí důlní geologové poznat, změřit a zanést do map, řezů a databází,“ poznamenal Franců.
Metanové plyny se při hornické činnosti snaží uvolnit z uhelných slojí, někdy i velkou rychlostí. „Stačí, aby přitom vznikla malá jiskérka, třeba dva kousky křemene narazí do sebe a metanová směs se vzduchem exploduje,“ vysvětlil Franců, jakým způsobem může nastat výbuch metanu v dole.
‚Priroitou je dostat lidi ven‘
Při mimořádné události dostane ústředí signál a podle prvních informací se na místo vysílá záchranná skupina. „Všechno šetření probíhá ‚za jízdy‘, první prioritou je dostat lidi ven a zabránit dalším nehodám,“ napsal Franců. K prevenci proti výbuchům se používají také vrty, zejména do stropů budoucích porubů. „Plyn je odsáván, řádově ve dnech a týdnech. Nepřetržitě probíhá větrání chodeb,“ doplnil.
Otázce, zda může mít výbuch metanu vliv na stav důlních chodeb a zda může hrozit v návaznosti nějaký „sesuv“, se věnují důlní inženýři. „Vyhodnocují dosah poškození, včetně možných ‚horských otřesů‘ a poklesů terénu na povrchu. Důležité je shrnout, že při vší důkladnosti přípravy a prevence jsou někdy geologické podmínky složitější, než se předpokládalo,“ dodal Franců.
Při neštěstí v Dole ČSM na Karvinsku zemřelo ve čtvrtek 13 horníků, z toho bylo 12 Poláků a jeden Čech. Dva zranění zůstávají v nemocnici, jeden z nich bojuje o život. Místo neštěstí už navštívil polský premiér Mateusz Morawiecki, na místo tragédie přijel i český premiér Andrej Babiš (ANO). Důl ČSM je součástí OKD. Majitelem těžební společnosti je prostřednictvím státního podniku Prisko stát.
