Motivační podpora hostitelským rodinám běženců? Okolo dvanácti tisíc, vypočítává šéf Člověka v tísni
Jak pokračuje charitativní sbírka Člověka v tísni na pomoc Ukrajině? Co je tam v současné době nejvíce potřeba? Dokáže Česko přijmout až 400 tisíc uprchlíků z Ukrajiny? A mají charitativní organizace odmítat dary, pokud mají pocit, že jejich odesílatel v minulosti sympatizoval s Vladimirem Putinem? Tomáš Pancíř se ptá Šimona Pánka, ředitele humanitární organizace Člověk v tísni.
Praktickým problémem v mnohých krajích Česka je už teď ubytování. Co by v tom podle vás stát, ale také kraje, města a obce měly udělat?
Já si myslím, že to má řešení, byť ne absolutní. Vždy ta řešení musíme vnímat tak, že se vyřeší část toho problému. Tomu nejlepšímu řešení, které ze světa známe, se v našem slangu se tomu říká host families, což znamená hostitelské rodiny – a je to nejlepší způsob, jak se řeší ubytování uprchlíků v cizí zemi. Je to daleko lepší než kempy, o nichž snad ani nemluvíme, ale i lepší než nějaká kolektivní ubytování, protože ti lidé pak daleko lépe přijdou do kontaktu s ostatními.
Převis pomoci teď nehrozí. Ukrajina dostává zlomek toho, co potřebuje, říká Šimon Pánek
Když máte někde v jednom domě jednu rodinu, některé další rodiny jí třeba nabídnou pomoc. Když máte někde 300 lidí v hotelu, tak zvenčí nikdo nepřijde nabízet pomoc. Proto je potřeba, aby stát – a má to být určeno vládou a řešeno vládním nařízením – stanovil, jak velká dávka bude na podporu ubytování v soukromí.
Tedy ta finanční motivace, kterou v pátek schválila sněmovna?
Ale neschválila kolik, to musí ještě prodiskutovat vláda. Na měsíc to myslím leckdo zadotuje. Má-li to ale být udržitelné a má-li to být pro ty majitele funkční a trochu motivační, tak je to potřeba, protože my tady máme desetitisíce prázdných bytových jednotek. Asi to nebude tolik, co by bylo tržní nájemné.
Kolik by to tedy podle vás mělo být?
Závisí na tom kde. Praha je něco úplně jiného než západní Čechy, jižní Čechy. My jsme na to dělali průzkum spolu s Danem Prokopem, co by bylo motivační pro majitele bytových jednotek nebo domků. Pracujeme s částkou čtyři tisíce na první tři členy rodiny, to znamená dvanáct tisíc na základ rodiny. Většinou jsou to žena a dvě děti nebo žena a tři děti. Čili by to bylo třeba dvanáct až čtrnáct tisíc korun, ovšem včetně energií a tak dále, to je spíše podtržní cena.
4:16
‚Tady je ticho a mohli jsme se i projít.‘ Uprchlíci z východu Ukrajiny nacházejí azyl v milionovém Dnipru
Číst článek
Ti lidé jsou ale uprchlíci a myslím, že i počítají s tím, že nemohou čekat standard, ke kterému směřují lidé, kteří tady žijí. Takže i byt o jedné místnosti nebo 1+1 je pro ně na nějakou dobu funkční. To dobré ubytování bude jakoby difuzní, to znamená jdoucí proti koncentraci ve velkých centrech, což je hrozně důležité i pro umístění do školy, pro možnost najít si práci, pro vztahy s českou společností. Ač se řeší teď x věcí najednou, tak si myslíme, že dobře vyřešit ubytování je klíčové.
To vyřeší část případů. Další část nejspíše zůstane přece jen v nějakých kolektivních ubytováních. Asi ne v hotelech, ale mohou to být ubytovny, internáty, možná nějaké sportovní ubytovací kapacity a podobně. Tam je potřeba, aby ten příspěvek dostal kraj. Ten ho má ostatně, zatím je schváleno 180 korun na dospělého na den. To je poměrně slušná částka a když to dáte dohromady a přidáte ty děti, tak se vlastně dostáváte k podobné částce, jako je ten náš návrh pro ty hostitelské rodiny.
Dohromady je to hodně peněz. Evropská unie už ale řekla: ‚to, co nespotřebováváte z evropských fondů a měli byste vracet, rovnou převeďte na uprchlíky.‘ Vyhlásila, že dá k dispozici poměrně velký obnos peněz a dobré ubytovávání uprchlíků, ať už půjde o půl roku nebo o tři roky, které je základem pro dobré fungování i vztahy většiny s těmi uprchlíky, tam určitě bude spadat. I Spojené státy vyhlásily, že na podporu zemí, které přijímají uprchlíky, vynaloží také velké prostředky. Takže pokud si včas požádáme, tak tu relativně vysokou částku, třeba mezi deseti a patnácti miliardami korun na rok, dokážeme snížit třeba na třetinu.
A na druhé straně, prostě je válka a jde o to to vyřešit tak, aby to nejen pro ty uprchlíky, ale i pro českou společnost to neznamenalo zdroj nějakého neuralgického napětí, ale jednak pomoc a jednak možná v něčem i nějakou šanci. Naše ekonomika potřebuje pracovní síly. Samozřejmě většina těch, kteří přichází, jsou děti. Přesto tam budou a jsou desítky tisíc lidí, kteří budou hledat práci.
Které věci lidé na Ukrajině momentálně potřebují nejvíc? A proč organizace Člověk v tísni odmítla přijmout výtěžek z koncertu Jaromíra Nohavici? Poslechněte si celý rozhovor vedený Tomášem Pancířem.
