Mrtví civilisté, zničená města, masové hroby. Tak, jak se chová Putinův režim dneska na Ukrajině, tak se choval už před dvaceti lety v Čečensku, připomíná šéf Člověka v tísni
„Tady budeme vyměňovat vodní věž. Byla ne úplně zničená, ale byla prostřílená, takže nešla používat. My ji vyměníme, takže to bude znamenat stabilní vodu pro hodně lidí,“ popisuje Štefan.
Desetiletá éra prezidenta Václava Havla přinesla řadu neopakovatelných situací. Zatímco jedni dobu využili k růstu společnosti, jiní hrabali jen pro sebe. Jaký vliv na společnost měl prezident Havel?
Během jara došlo ke změně. Ukrajina sama produkuje hodně potravin a nemá smysl nakupovat tady, platit za dopravu. Takže jsme začali nakupovat tam a podporovat místní ekonomiku a místní farmáře.
„Cokoliv, co lze nakoupit na místě nebo objednat přes velkoobchodníky z místních zdrojů, je operativnější a rychlejší. Vlastně to i podporuje místní ekonomiku,“ říká Šimon Pánek.
„Dvacet let bojovala s rakovinou, prostě se svojí zarputilostí se rozhodla, že se pustí do léčby. Nemoc se vracela, zase bojovala,“ uvedl syn Taberyové, novinář Erik Tabery na facebooku.
„Pracujeme s částkou čtyři tisíce na první tři členy rodiny, to znamená dvanáct tisíc na základ rodiny. Většinou jsou to žena a dvě děti nebo žena a tři děti,“ říká Šimon Pánek.
Všichni ocenění lidé mají podle předsedy senátu Vystrčila (ODS) tři vlastnosti, které je spojují, a to statečnost, schopnost být příkladem a vzorem a pevnost chakteru, postojů a idejí.
Cenu letos dostala běloruská lidskoprávní organizace Vjasna, před lety ji už získal její zakladatel, disident Ales Bjalacký. Cenu udílenou organizací Člověk v tísni převzala Natalja Sacunkevičová.
Pánek poukazuje i na to, že Lukašenko neustále mění strategii. Před pár měsíci například prohlašoval, že o jeho svržení usilují promoskevské síly, které docílit většího přimknutí.
„Jaroslav Foldyna vyjadřuje názory, které neodráží postoje vedení ČSSD a hodnoty sociální demokracie. Měl by se omluvit,“ uvedl ministr zahraničí Tomáš Petříček z ČSSD.
Ruská justice označila společnost Člověk v tísni za subjekt ohrožující ústavní pořádek. Že se tak stalo až nyní, je překvapením, protože Člověk v tísni se zabývá i porušováním lidských práv.
Jak migrace změnila a mění Evropu? O tom ve veřejné debatě Českého rozhlasu Plus v Hradci Králové diskutují třeba Šimon Pánek nebo Jiří Weigl. Diváci v sále svým hlasováním ovlivňují průběh debaty.
„Pod fotografií syrských dětí nebo uprchlíků na cestě jsou třeba komentáře: všechny bychom je měli utopit. Nebo jsou komentáře vyloženě rasistické,“ říká ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Ministryně Alena Schillerová (za ANO) mírní svoje slova o seškrtání peněz pro neziskové organizace. Snížení jejich výdajů o tři miliardy korun v příštím roce je podle ní maximální možná úspora.
Šimon Pánek vysvětluje, že vláda vypisuje projekty pro neziskové organizace, a tím kupuje služby a starost o tuto zemi, kterou je potřeba nějak naplnit.
Česká organizace Člověk v tísni přišla o akreditaci nutnou pro působení v povstalecké Doněcké lidové republice na východě Ukrajiny. V tiskové zprávě o tom informovala sama humanitární organizace, která v Doněcku distribuovala humanitární pomoc od listopadu roku 2014.