„Nevím, co to znamená politická nezisková organizace, to je nálepka, kterou vymysleli někteří politici,“ zdůrazňuje v rozhovoru pro Radiožurnál s tím, že podobně neexistují političtí vědci, politické firmy nebo školy.

Převzato z Radiožurnálu

Připomíná také, že Člověk v tísni podporuje lidi, kteří se v demokratických státech zabývají sociálními věcmi, právy menšin, životním prostředím. „Nepodporujeme politiky, žádné politické strany ani žádné politické proudy, podporujeme občanskou společnost,“ dodává.

Vysvětluje zároveň, že vláda vypisuje projekty pro neziskové organizace, a tím kupuje služby a starost o tuto zemi, kterou je potřeba nějak naplnit.

„Kdyby si nekupovala služby od neziskových organizací, tak by museli nastoupit buď státní úředníci, nebo by vláda musela poptat firemní dodání služeb, což by bylo dražší,“ nastiňuje s tím, že firmy oproti neziskovkám chtějí zisk.

Kontrola by měla směřovat i do firem

Člověk v tísni podle Pánka dostává ze státního rozpočtu 150 milionů korun, zhruba 40 milionů korun pak z krajských rozpočtů, což představuje 10 procent rozpočtu organizace jako celku.

„Přesto jsme intenzivně kontrolováni. Myslím si, že je to v pořádku. Jenom bych si přál, aby alespoň trochu podobná kontrola směřovala do firem, které hospodaří se stáními penězi,“ podotýká s tím, že stát by tak ušetřil pravděpodobně miliardy nebo desítky miliard.

Prokop Havel, Marie Bastlová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít