Čeští řidiči jsou podle zjištění MfD velkými hříšníky
Neukázněných řidičů je na silnicích v Česku stále hodně. Podle průzkumu, který si nechala zpracovat Mladá fronta Dnes, ale motoristé slibují, že se polepší. O případu nepomuckého starosty píše Právo. Lidové noviny informují, že malé školy mají problém sehnat angličtináře. Gripeny přinesly naší ekonomice 6 miliard korun - někteří podnikatelé to však zpochybňují, konstatují Hospodářské noviny.
Už za 5 dnů začne platit nový zákon o provozu na pozemních komunikacích a bodový systém postihů neukázněných řidičů. Mnozí si od toho slibují, že poměry na silnicích by se měly první červencový den změnit jako mávnutím kouzelného proutku. Bude tomu ale skutečně tak? Mladá fronta Dnes si proto nechala vypracovat průzkum u agentury Median.
Tři čtvrtiny řidičů se v něm přiznaly, že na silnici překračují povolenou rychlost. Polovina lidí si v autě alespoň občas nezapne pásy. Třetina motoristů telefonuje za jízdy. Osmdesát procent dotázaných v průzkumu uvedlo, že je přísnější tresty po zavedení bodového systému donutí změnit chování na silnici. A více než polovina - 60 procent - si myslí, že se situace na silnicích opravdu zklidní.
Čtyři měsíce nesmí starosta Nepomuku Pavel Jiran za volant. Správní orgán ho potrestal za to, že v březnu zdemoloval v centru města služební vůz. Současně musí zaplatit pokutu 3 500 korun. Píše to dnešní Právo. Starosta nehodu neohlásil hned, z místa nehody odešel a snažil se zahladit stopy. Podle některých médií havaroval s autem poté, co se vracel z restaurace, kde údajně pil alkohol. Toto podezření se ale neptvrdilo.
Děti, které jdou v září do třetí třídy, se začnou povinně učit anglicky, upozorňují Lidové noviny. Učitelů, kteří tento jazyk zvládají, je ale velký nedostatek už teď. Hlavně malým školám na vesnicích podle deníku hrozí, že budou mít se zajištěním anglické výuky potíže. Ministerstvo školství proto pošle kantory z prvního stupně na kurz angličtiny. První dva tisíce učitelů to čeká v září, dodává list.
Některé děti sice nebudou mít kvalifikované jazykové pedagogy, všichni letošní prvňáčci ale dostanou od státu tisícovku na pastelky a penály. Právo připomíná, že až dosud museli všechny pomůcky nakupovat rodiče. Letos poprvé jim s tím pomůže stát. Sociální dávku může každé dítě dostat - pokud má jeho rodič nárok na dětské přídavky - jen jednou, dodává list.
Do září se rozhodne, zda v Česku bude americká raketová základna, píše Mladá fronta Dnes. Američané ještě oficiálně žádost o její zřízení nepodali. Podle deníku by to udělali jen v případě, že by měli jistou odpověď ano. Vše ale komplikuje současná politická situace v Česku: není totiž jasné, kdo bude vládnout.
Američané, kteří touží po takzvaném protiraketovém štítu, chtějí mít ve střední Evropě základnu s obrannými střelami země-vzduch, vysvětluje dále Mladá fronta Dnes, které dokážou včas zlikvidovat rakety potenciálního nepřítele. V Česku jsou přitom místa, kde by základna mohla poměrně snadno vzniknout. Například v Dobříši a Rapoticích u Velké Bíteše, kde byly před rokem 1989 raketové základny Varšavské smlouvy. Názory tuzemských politiků na americké základny se ale podle listu různí. ODS je prý spíše pro. Část lidovců a ČSSD říká ano, ale druhá část ne. Zelení jsou spíše proti. Rozhodovat bude parlament.
Exportní zakázky za více než 6,5 miliardy korun získaly české firmy za dva první roky fungování největšího tuzemského "offsetového" programu uzavřeného předloni mezi českým státem a výrobcem stíhaček značky Gripen. Uvádějí to dnešní Hospodářské noviny. Jenomže někteří z českých podnikatelů, kteří se na "offsetech" podílejí, tvrdí: Jde o formální akt, obchody bychom udělali i bez Gripenů.
Dohoda, připomíná deník, je součástí kontraktu, na jehož základě si česká armáda pronajala na deset let stíhačky Gripen za dvacet miliard korun. Švédský výrobce tehdy slíbil, že oplátkou zprostředkuje českým výrobcům kontrakty v hodnotě odpovídající 130 procentům ceny, kterou armáda za gripeny platí. List jako příklad zmiňuje kunovického výrobce sportovních letadel Evektor Aerotechnik. Ten ale tvrdí, že kontrakt na výrobu zařízení interiéru ruského aerotaxi M101 měl rozjednán dávno předtím, než do hry vstoupil akcionář Gripenu, společnost BAE Systems.
