České předsednictví v EU má stát zhruba 1,24 miliardy. Pro Babišův návrh nehlasovali ministři z ČSSD
České předsednictví v Evropské unii v druhé polovině roku 2022 by mělo stát zhruba 1,24 miliardy korun. Na pondělním zasedání to schválila vláda. Podle informací ČTK pro materiál předložený premiérem Andrejem Babišem (ANO) a ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) nehlasoval žádný z ministrů nominovaných sociální demokracií. ČSSD považuje plánované výdaje za podhodnocené.
Za nedostatečný považuje rozpočet i plánované personální zabezpečení předsednictví ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), výdaje jsou podle něj zhruba o půl miliardy nižší, než byly v poslední době u obdobně velkých zemí.
Šéf ČSSD Jan Hamáček řekl, že jeho ministerstvo vnitra zase materiál v současné podobě nemůže schválit kvůli rezervám v zajištění bezpečnosti.
Než šetřit, raději přenechat Francii. Babišův úsporný rozpočet na předsednictví strhaly i resorty hnutí ANO
Číst článek
Jednotlivá ministerstva kritizovala návrh už v připomínkovém řízení. Jak zjistil na začátku října server iROZHLAS.cz, problém s ním měly i resorty vedené ministry z hnutí ANO.
Například ministerstvo životního prostředí vedené Richardem Brabcem (ANO) dokonce napsalo, že pokud chce Česko na předsednictví šetřit, mělo by raději organizaci předat jiným evropským zemím.
„Materiál na jedné straně upozorňuje na náročnost agendy oproti roku 2009, současně škrtá požadavky resortů, které by umožnily CZ PRES (české předsednictví, pozn. red.) kvalitně vykonávat. Úřad vlády by proto měl zastat jasnou pozici, zda je prioritou kvalitní výkon předsednictví, nebo úspora finančních prostředků,“ uvedlo v připomínkách například ministerstvo životního prostředí, které vede Richard Brabec (ANO).
Resort ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) zase uvedl, že se Schillerovou navrhovanými počty lidí se předsednictví „nedá kvalitně zvládnout vůbec“.
Kolik daly jiné státy?
Státy, které předsedaly unii ve srovnatelné době, daly na předsednictví výrazně více peněz.
Slovensko v roce 2016 investovalo do svého vůbec prvního předsednictví o polovinu více, než kolik plánuje utratit premiér Babiš, konkrétně necelých 70 milionů eur, tedy zhruba 1,8 miliardy korun. S podobnou částkou hospodařilo o rok později také Estonsko.
Lucembursko v roce 2015 dalo na své předsednictví dokonce 93 milionů eur, tedy zhruba 2,4 miliard korun. Hlavní město Lucemburk je přitom coby jedno ze sídel EU na vrcholné schůzky lépe uzpůsobené než Praha a jiné evropské metropole.
Kritika od ČSSD
Hamáček před zasedáním kabinetu uvedl, že z hlediska vnitra rozpočet není dostatečný. „My tam vidíme velké rezervy v personální oblasti, oblasti zajištění bezpečnosti. Já na to pana premiéra upozornil. Tak, jak to je, tak s tím ministerstvo vnitra nesouhlasí,“ uvedl.
Bývalý šéf diplomacie a nynější ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) dodal, že podpoří Petříčkovy požadavky. „Je to prestižní věc a možnost sebepropagace země. Když na tohle rezignujeme, je to spíš k naší škodě,“ vysvětlil.
Babiš minulý týden kritiku šéfa diplomacie odmítl, podle něj má Petříček v rozpočtu rezervy a není zvyklý šetřit. Premiér také uvedl, že Česko chce pojmout předsednictví jako přátelské vůči klimatu, a proto omezit lety do Bruselu a některá osobní jednání nahradit internetovými voláními a virtuálními kancelářemi.
Noví zaměstnanci
V letech 2007 až 2009 bylo na přípravu a dosud poslední české předsednictví vyčleněno 3,75 miliardy korun, v současných cenách zhruba 4,32 miliardy. Babiš na začátku roku uvedl, že chce zkrátit alespoň na polovinu původní návrh, podle kterého mělo předsednictví stát 2,6 miliardy. Podle návrhu, který poslal vládě, připadne 584 milionů korun na akce spojené s předsednictvím.
Náklady na nové pracovníky mají činit 215 milionů, náklady na vysílání pracovníků do stálého zastoupení České republiky v Bruselu 250 milionů. Celkem by mělo Česko zaměstnat kvůli předsednictví 200 lidí, z toho 58 v Bruselu.
