Než šetřit, raději přenechat Francii. Babišův úsporný rozpočet na předsednictví strhaly i resorty hnutí ANO
- Nedostatečné, neodpovídající, nereálné, neadekvátní. Tak hodnotí jednotlivá ministerstva návrh na finanční a personální zajištění českého předsednictví v Radě Evropské unie v roce 2022 z pera Úřadu vlády a ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO).
- Jak zjistil server iROZHLAS.cz a Radiožurnál z připomínkového řízení, zásadní problém mají s dokumentem prakticky všechny úřady. A to včetně těch „vládních“, vedených ministry za hnutí ANO. Premiér Andrej Babiš (ANO) se totiž rozhodl náklady stlačit na minimum.
- Třeba ministerstvo životního prostředí vedené Richardem Brabcem (ANO) dokonce píše, že pokud chce Česko na předsednictví šetřit, mělo by raději organizaci předat jiným evropským zemím.
- Resort ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) zase uvádí, že se Schillerovou navrhovanými počty lidí se předsednictví „nedá kvalitně zvládnout vůbec“.
„Materiál na jedné straně upozorňuje na náročnost agendy oproti roku 2009, současně škrtá požadavky resortů, které by umožnily CZ PRES (české předsednictví, pozn. red.) kvalitně vykonávat. Úřad vlády by proto měl zastat jasnou pozici, zda je prioritou kvalitní výkon předsednictví, nebo úspora finančních prostředků,“ uvedlo v připomínkách například ministerstvo životního prostředí, které vede Richard Brabec (ANO).
Babiš chce srazit náklady na české předsednictví EU. ‚Neprosadíme důležité věci,‘ varuje Petříček
Číst článek
Premiér Andrej Babiš (ANO) totiž plánuje dát na blížící se české předsednictví v EU výrazně méně peněz než jiné státy – počítá s výdaji zhruba 1,2 miliardy korun. Šetřit hodlá hlavně na investičních nákladech a personálu, jak Radiožurnál informoval už v červenci.
Problém s Babišovým plánem ale mají nejen úřady vedené sociálními demokraty – ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) už v minulých měsících varoval, že Česko nebude mít dost lidí, aby předsednictví zvládlo – ale také ty vedené ministry za hnutí ANO.
Vyplývá to z námitek, které mají k návrhu jednotlivá ministerstva v rámci meziresortního řízení. Některé připomínky už dříve citoval také Deník N. Serveru iROZHLAS.cz se veškeré neveřejné materiály z meziresortního řízení podařilo získat a prostudovat. Zásadní výtky přitom mají prakticky všechny resorty – většině z nich přitom vadí právě to, že kvůli osekanému rozpočtu nebudou peníze na nové i stávající zaměstnance. Jednotlivé úřady totiž původně požadovaly zhruba 600 lidí, vláda ale počítá s maximálně dvěma stovkami.
Raději se předsednictví vzdát
Nejkritičtější je přitom ministerstvo životního prostředí, podle něhož by měl Babiš zvážit, zda za těchto podmínek nepřenechat předsednictví jiné evropské zemi: „V případě druhé varianty (úspory financí – pozn. red.) by měl materiál řešit předání agendy Francii, Švédsku či jiným zemím,“ píše se dokonce v připomínkách.
Ministr Richard Brabec (ANO) chtěl původně pro své ministerstvo 48 nových míst, vláda mu jich ale navrhla jen 15. „Pro ministerstvo životního prostředí je toto zcela nedostatečné a s takovým počtem nelze zajistit požadovanou kvalitu výkonu předsednictví,“ napsali k tomu jeho úředníci v připomínkách. A nabídli kompromis: spokojili by se s 28 místy.
Bez navýšení počtu nových míst se podle ministra Brabce jeho resort neobejde, ministerstvo životního prostředí totiž musí uspořádat řadu povinných akcí v zahraničí, mimo jiné by na něj mohla připadnout povinnost zorganizovat klimatickou konferenci. „Právě proto, že tam máme obrovské akce pro tisíce nebo desetitisíce lidí, tak bychom to opravdu nebyli schopni zvládnout bez nějakého navýšení. U každého konkrétního člověka jsme zdůvodňovali – proč, kam by šel, co by dělal,“ řekl Radiožurnálu Richard Brabec.
S názorem jeho resortu, že by bez navýšení rozpočtu mělo ministerstvo zvážit předání agendy jiným zemím, se Brabec neztotožňuje: „Bude to určitě úsporné předsednictví, výrazně úsporné, ale jsme přesvědčeni, že jsme schopni to udělat a všechny věci zvládnout. Možná bychom omezili některé akce v zahraničí a přesunuli je do Bruselu nebo do Česka. Ale ani při úsporné variantě neomezíme žádnou z významných akcí.“
Na tom, že ani při úsporné variantě rozpočtu nemusí Česko předsednictví vzdávat, trvá i státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková: „Nic takového se nestane. Předsednictví bude, my ho připravíme v podmínkách, které budou k dispozici. A já věřím, že proběhne bez problémů,“ řekla Radiožurnálu
Navzdory připomínkám
Kritické je k vládnímu návrhu rovněž ministerstvo průmyslu a obchodu. Navržených 16 nových pracovních míst označují jeho zástupci v připomínkách za „zcela nedostačující“ a žádají o posilu celkem 40 lidí (26 na ministerstvo průmyslu a obchodu a 14 do Bruselu). Úřad vlády podle ministerstva ignoruje, že resortu průmyslu naroste při předsednictví agenda – například má vzniknout nová Rada pro zahraniční obchod, přibyla legislativa v oblasti digitalizace či energetiky a také několik nových pracovních skupin.
„Evropa se musí zásadně změnit. Potřebujeme skutečně silnou Evropu, ale Evropu silných členských států. Musíme zásadně změnit situaci, kdy máme silnou a zpolitizovanou Evropskou komisi.“
Andrej Babiš (ANO) (květen 2019)
Sám ministr Karel Havlíček (za ANO) ale tvrdí, že přípravu jeho podřízení zvládnou. A to navzdory připomínkám. „Za ministerstvo průmyslu požadujeme 26 pracovníků, v tuto chvíli máme projednáno 16 nových míst. Ostatní budeme dávat z vlastních řad nebo úsporou stávajících pracovníků a náborem dalších. Otázka deseti lidí ve třech letech při počtu skoro 900 pracovníků na ministerstvu není žádný problém,“ napsal v SMS pro iROZHLAS.cz.
Na dotaz, proč jsou tedy zástupci jeho úřadu v připomínkách tak kritičtí, uvedl jen, že poslední slovo má on. „Jsou to původní připomínky. Za resort mluví ministr, moje stanovisko je tak, jak jsem psal,“ dodal.
'Nedá se kvalitně zvládnout'
Kritikou nešetří ani ministerstvo spravedlnosti vedení Marií Benešovou (za ANO) – podle něj vláda vůbec nezohlednila požadavky zaslané jednotlivými resorty.
Babiš chce zvládnout předsednictví s 200 lidmi, ačkoli úřady požadovaly 600. Metodiku výpočtu nemá
Číst článek
„Resorty při původním vyčíslení počtu nově požadovaných míst vycházely ze svých zkušeností s předsednictvím v roce 2009, při zohlednění současné a očekávané agendy. Požadavky byly navíc předkládány za personálního stavu resortů, jaký byl v loňském roce. Následně došlo k 1. lednu 2019 k výrazným personálním škrtům, další škrty nastanou k 1. lednu 2020,“ připomínají zástupci resortu.
Je proto podle nich nutné přijmout tolik lidí, kolik jednotlivé úřady požadovaly už v loňském roce s tím, že i to nemusí být dostačující. „A v počtu, jaký nyní předpokládá navrhovaný materiál, který i původní návrhy dramaticky snižuje, se předsednictví nedá kvalitně zvládnout vůbec,“ píšou dokonce v připomínkách. Sama ministryně Marie Benešová (za ANO) na zaslané dotazy nereagovala.
Kompromis?
Dalším úřadem, který označil navržené počty za nedostatečné, je ministerstvo školství. „Realizace a zajištění všech plánovaných akcí, jednání a výkonu předsednické funkce příslušným pracovním skupinám v roce 2022 s menším počtem nově přijatých pracovníků, než je navrhovaný a již snížený počet 15 nových zaměstnanců, je zcela nereálný,“ píše v připomínkách.
Kolik daly jiné státy?
Státy, které předsedaly unii ve srovnatelné době, daly na předsednictví výrazně více peněz.
Slovensko v roce 2016 investovalo do svého vůbec prvního předsednictví o polovinu více, než kolik plánuje utratit premiér Babiš, konkrétně necelých 70 milionů eur, tedy zhruba 1,8 miliardy korun. S podobnou částkou hospodařilo o rok později také Estonsko.
Lucembursko v roce 2015 dalo na své předsednictví dokonce 93 milionů eur, tedy zhruba 2,4 miliard korun. Hlavní město Lucemburk je přitom coby jedno ze sídel EU na vrcholné schůzky lépe uzpůsobené než Praha a jiné evropské metropole.
Ministr školství Robert Plaga (ANO) nicméně věří, že se v příštím roce podaří najít kompromis. „Věříme, že navrhovaný rozpočet a personální pokrytí je pouze bazální a že o něm bude v příštím roce podrobněji jednáno, podobně jako o plánovaných prioritách,“ vzkázal pro iROZHLAS.cz prostřednictvím své mluvčí Anety Lednové.
Že se podaří vyjednat zvýšení, věří i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). „V současné době je návrh minimalistický. Nicméně jsme na pracovní úrovni. Budeme dále jednat a věřím, že dojdeme ke kompromisu,“ uvedl pro iROZHLAS.cz. Jeho úřad původně žádal osm nových míst, vláda mu ale zatím přiklepla jen pět postů. To označilo ministerstvo v připomínkách za „zcela neodpovídající“.
Problém má s návrhem i ministerstvo dopravy, které žádalo celkem patnáct míst - deset na resort dopravy a pět na Stálé zastoupení v Bruselu. Vláda ministerstvu ale navrhuje pět míst s tím, že otázka posílení Stálého zastoupení je nadále otevřená.
Resort obrany zase upozorňuje, že s takto nastavenými finančními prostředky bude Česko plnit jen ty nejnutnější požadavky. „V navrhovaném formátu nebude možné uvažovat o obraně jako o prioritě našeho předsednictví. Rovněž tak bude obtížné, ne-li nemožné, navázat na tempo předchozího ambiciózního francouzského předsednictví,“ píše se v připomínkách obrany.
Na aktuálně zaslané dotazy serveru iROZHLAS.cz premiér Babiš nereagoval. Na konci července ale Radiožurnálu napsal, že navrhované rozšíření považuje za dostatečné. „(Navrhované rozšíření) by mělo být adekvátní pro zajištění všech úkolů, které s předsednictvím souvisejí. Naprostou prioritou této vlády je úspornost státního rozpočtu,“ uvedl. Mluvčí vlády Jana Adamcová redakci napsala, že materiál je ve fázi vypořádání a na vládu bude zařazen, až budou rozpory vypořádány.
Státní tajemnice Hrdinková ale připouští, že rozpočet nemusí být ani ve své maximálně úsporné variantě konečný. „Záleží teď na členech vlády, jak pojmou rozpočet, který potřebujeme schválit – zda jej budou považovat za základ pro přípravy a zda budou připraveni jeho plnění pravidelně hodnotit. V důsledku toho se rozpočet může měnit, a to oběma směry, částka pravděpodobně finální není.“
