‚Nemusíme odpovídat.‘ České dráhy se vyhýbají dotazům veřejnosti, nahrály jim mimoběžné rozsudky
České dráhy přestaly odpovídat na nepohodlné dotazy občanů. Odvolávají se přitom na loňská rozhodnutí Ústavního a Městského soudu v Praze. „Je politickou odpovědností resortu zajistit transparenci ČD,“ je přesvědčen expert na informační právo Oldřich Kužílek. Ministerstvo dopravy by podle něj mělo drahám vyřizování dotazů občanů přikázat, resort ale odpovědnost odmítá.
„České dráhy vyhodnotily nález Ústavního soudu a rozsudek Městského soudu v Praze tak, že jsou obchodní společností, na níž se zákon (o svobodném přístupu k informacím, pozn. red.) nevztahuje,“ napsali firemní právníci novinářům Radiožurnálu v odůvodnění, proč nezveřejní smlouvy na poradenské služby, které si dráhy v minulosti platily.
V praxi to znamená, že státní firma, která loni ze státního rozpočtu čerpala provozní dotaci ve výši necelých 14 miliard korun, si bude vybírat, na které otázky veřejnosti odpoví, a na které nikoli.
Nezákonný ‚ping-pong‘. České dráhy v případě Radmily Kleslové vědomě obcházely zákon, vyplývá z rozsudku
Číst článek
V minulosti tomu tak ale nebylo. Jelikož jsou České dráhy plně vlastněny i řízeny státem, informace musely poskytovat, což v roce 2011 autoritativně potvrdil i Nejvyšší správní soud.
Situaci ale změnil loňský nález Ústavního soudu z pera jeho předsedy Pavla Rychetského. Ten z působnosti zákona vyňal polostátní energetický gigant ČEZ a zároveň nastavil nová pravidla pro určení, kdo musí, či nemusí veřejnosti odpovídat.
Změnilo se i rozhodování nižších soudních instancí, Nejvyšší správní soud zbavil povinnosti bavit se s veřejností operátora na trhu s energiemi OTE, který zajišťuje obchod s emisními povolenkami (věc nyní čeká, až ji přezkoumá plénum Ústavního soudu).
Výjimka pouze pro ČEZ? Veřejnost přišla o právo ptát se na informace i obecních firem
Číst článek
A ve světle předchozích změn na vrcholných soudech změnil svou praxi i Městský soud v Praze, který rozsudkem ve sporu Českých drah a soukromého dopravce RegioJet rozhodl, že se dráhy s veřejností bavit nemusí. A na postoji národního dopravce nic nezměnil ani nález Ústavního soudu ke společnosti Pražská plynárenská Servis distribuce, který podmínky pro poskytování informací opět zpřesnil ve prospěch žadatelů o informace.
„Jsme v mezifázi, kdy na jednu stranu ČD mají platný rozsudek Městského soudu v Praze, že nejsou povinný subjekt, ale zároveň je k dispozici nalez Ústavního soudu, ze kterého plyne, že typově povinný subjekt jsou,“ řekl serveru iROZHLAS.cz expert na informační právo Oldřich Kužílek.
Podle něj je běžné, že se soudní soustava „iteračně přibližuje výsledku“, přičemž v mezičase by mělo zasáhnout ministerstvo dopravy.
„Nastupuje politické hledisko. Jestliže jsou dráhy stoprocentně vlastněny státem a stát do nich vkládá gigantické dotace, je politickou odpovědností resortu zajistit transparenci ČD,“ vysvětlit Kužílek s tím, že ministerstvo dopravy by mělo drahám vyřizování dotazů občanů přikázat.
Vydat dluhopisy a zmizet z registru smluv. Pražská plynárenská obešla zákon, kritizují Piráti
Číst článek
Ministerstvo se k takovému kroku ale nechystá. „ČD podle rozhodnutí soudu nejsou povinný subjekt a informační povinnost prostě nemají,“ napsal serveru iROZHLAS.cz ministr dopravy Dan Ťok (ANO).
Zákon o svobodném přístupu k informacím nicméně není jediný kontrolní mechanismus, kterému se dráhy vyhýbají. Díky vydání dluhopisů firma využívá i výjimku ze zveřejňování smluv, není tedy známo, s kým obchoduje.
Celé rozhodnutí Českých drah si můžete přečíst zde:
