Prodejte jednu akcii. Ústavní soud dal státním firmám návod, jak se vyhnout veřejné kontrole
Senát ústavního soudu vedený předsedou Pavlem Rychetským v úterý rozhodl, že akciová společnost ČEZ, většinově vlastněná státem, nemusí poskytovat informace veřejnosti. A kromě toho, že rozsudek zatáhl oponu za miliardovým hospodařením energetického gigantu, zároveň poradil ostatním státním a městským firmám, jak se veřejné kontrole také vyhnout.
Chcete vědět, jak hospodaří například městský dopravní podnik s vašimi penězi? Až doteď jste tu možnost měli, podle zákona o svobodném přístupu k informacím vám musela podobná firma odpovídat na otázky, a pokud jste nebyli spokojení, mohli jste se soudit.
Soudy v průběhu let rozšířily působnost informačního zákona na sportovní kluby ve správě měst (v roce 2008) i na nejrůznější firmy, mezi které patřil kromě ČEZu třeba i pražský dopravní podnik nebo Pražská plynárenská a její dceřiné společnosti.
Doposud soudy při rozhodování, zda firma musí poskytovat informace veřejnosti, sledovaly několik kritérií: společnost musel založit stát či samosprávný celek (město, kraj), musela plnit veřejný účel (tedy například obstarávat veřejnou dopravu), v jejím vedení seděly osoby jmenované státem či obcí, které ji také kontrolovaly.
Jinak řečeno, jenom proto, že město, kraj nebo stát zřídily na „kus své práce“ firmu, neztratili občané kontrolu nad tím, co se pořizuje za jejich peníze.
ČEZ nepodléhá zákonu o svobodném přístupu k informacím, rozhodl Ústavní soud
Číst článek
A jelikož hranice mezi soukromým a veřejným někdy nebyla úplně ostrá, posuzovaly soudy, které z vyjmenovaných znaků převažují. ČEZu se pak stalo osudné zejména to, že ho více než polovinu vlastní Česká republika.
To ale dneska už neplatí. Ústavní soud v bodě 71. rozsudku napsal, že pokud společnost není celá do posledního kousku vlastněná státem, krajem nebo městem, veřejnost nemá na informace žádné právo.
„Je to zvrat v dosavadní judikatuře správních soudů, která trvala přes 10 let,“ říká k tomu Tomáš Němeček z advokátní kanceláře Rychetský, Hlaváček, Krampera, který se na přístup k informacím specializuje. Podle něj to skoro vypadá, jako by si soudci neuvědomili, že de facto nerozhodují jen o ČEZu, ale i o dalších státních a městských firmách, přes které tečou miliardy korun.
Nově tak zmíněným společnostem stačí, aby prodaly jednu akcii, a veřejnost má smůlu. „Je to velmi nešťastné,“ dodává Němeček s tím, že nápravu může zjednat zase jenom Ústavní soud. Na to si ale počkáme minimálně několik let, během kterých jistě řada státních podniků prodá nějakou tu akcii.
Slovensko 2024 ve znamení příklonu k Rusku
Kamila Pešeková
Strategický trojúhelník USA-Rusko-Čína v roce 2025
Libor Dvořák
Ruská společnost je zasažena barbarizací
Alexandr Mitrofanov
Šťastné Česko
Lída Rakušanová