10 let se soudil o data od státní správy. Za pravdu mu dal nakonec až Ústavní soud. Na jaké informace má veřejnost právo a proč by za ně stát neměl účtovat miliony?
Ústavní soud se zastal porodní asistentky, která po Ústavu zdravotnických informací neúspěšně požadovala statistiky o lékařských zákrocích prováděných při porodech.
Zákon říká, že běžní žadatelé mohou získat jen informace o struktuře dat, nikoliv tedy data samotná. Podle soudu by se však informace poskytovat měly, pokud neexistují vážné důvody pro odepření.
Ministerstvo zdravotnictví v tandemu se svým statistickým ústavem vypilovalo důvody, proč se nikdo mimo resort nesmí dostat k informacím o fungování nemocnic.
Webová inciativa Zlatý špendlík vyzývá veřejnost, aby zasypala hygienické stanice mailovými dotazy. Reálně ale pomáhá úředníkům a politikům, kteří chtějí informování veřejnosti osekat.
Praha||Lenka Kabrhelová, Barbora Sochorová, Ondřej Franta|Zprávy z domova|Vinohradská 12
Způsob, jakým Hrad informoval o prezidentově hospitalizaci, vzbudil nové otázky. Dozvídá se veřejnost o stavu prezidenta skutečně dost? Proč by měla mít právo znát jeho kondici do detailů?
Změna by rozhodovací pravomoc o tom, zda Hrad tají informace oprávněně, vrátila do rukou kancléře Vratislava Mynáře. O stížnost žadatelů by tak nerozhodoval nezávislý orgán.
Ministerstvo zdravotnictví ani po dvou týdnech nevyřídilo žádost o zveřejnění podrobných čísel, kde, kdy a kolik lidí bylo naočkováno proti onemocnění covid-19. Důvodem má být přetížení úředníků.
„Navrhovanou změnou se nic nemění na možnosti, aby se žadatel o informace, kterému nebylo vyhověno, obrátil na nezávislý soud v rámci správního soudnictví,“ napsala redakci mluvčí resortu Hana Malá.
Novela krizového zákona omezuje, na co se občané mohou státu ptát. Vláda by navíc nově mohla prodlužovat lhůty k poskytnutí informací, teoreticky až na dobu po odeznění krize.
Ústav zdravotnických informací a statistiky v tichosti publikoval informace o počtech nakažených a hospitalizovaných v jednotlivých obcích s rozšířenou působností.
Starostové dvou stovek obcí s rozšířenou působností již dva týdny dostávají souhrnná čísla o počtech nakažených. Veřejnost se k takovým informacím podle ministerstva zdravotnictví dostat nesmí.
Ani hlavní město ale nezveřejňuje všechny informace, které od zdravotnických statistiků dostává, například čísla o počtu nakažených ve školách anebo zdravotnických zařízeních.
Někteří zaměstnanci krajského úřadu brali v letech 2018 a 2019 k běžnému platu měsíční odměny 60 000 až 85 000 korun. Díky tomu si měsíčně přišli až na 150 000 korun.
Už od dubna 2015 trvá spor, zda má veřejnost právo na historické záznamy o teplotách a srážkách. Nyní soud rozhodl, že úřady nepostupovaly podle zákona.
S novým rokem získá Úřad pro ochranu osobních údajů novou pravomoc, bude posuzovat, zda úřady tají informace oprávněně. Předsedkyně úřadu Ivana Janů ale varuje, že nemá dostatek personálu.
Ministerstvo vnitra tají srovnávací tabulky o přijetí GDPR. Podle ministra Jana Hamáčka z ČSSD by zveřejnění ohrozilo zájmy Česka. Úřad vlády si to ale nemyslí, tabulky obratem publikoval.
Od ledna si Pražané budou moci zkontrolovat zpoždění městských autobusů. Pražský dopravní podnik tak začne poskytovat informace, které ostatní dopravci běžně zveřejňují.
V novele zákona o svobodném přístupu k informacím chybí definice veřejné instituce. Podle ministerstva vnitra mají zákon vykládat soudy, nejasností ale zneužívají obecní a státní firmy.
Státem stoprocentně vlastněný podnik Čepro odmítá poskytovat informace veřejnosti v režimu informačního zákona, a to navzdory pravomocnému rozhodnutí soudu.
Proč exekutoři nechtějí zveřejňovat, kde je kolik dlužníků? Kdo může za chyby v databázi exekucí? A jak se dítě zadluží? Rozhovor s autorem Mapy exekucí Radkem Háblem.
Při přípravě novely informačního zákona právníci rezignovali na nejdůležitější úkol: vyjasnit, kdo se musí s veřejností bavit. V důsledku můžeme o část práva na informace v dohledné době přijít.
Vsetínská radnice se u soudu snažila donutit jednoho z občanů, aby zaplatil přes 30 tisíc korun za informace, které pro něj městští úředníci vyhledali.
Ústavní soud zpřesnil svůj dva roky starý nález, v jehož důsledku přestaly některé státní firmy odpovídat veřejnosti na dotazy. Informace tak opět začnou poskytovat České dráhy, ČEZ se to netýká.
Co v Česku eviduje justiční statistika? A proč je veřejnosti z větší části nepřístupná? Rozhovor s výzkumníkem Ústavu státu a práva Akademie věd Jakubem Drápalem.