Čepro tají analýzu obchodů s Agrofertem. Navzdory soudu tvrdí, že se na něj informační zákon nevztahuje
Státem stoprocentně vlastněný podnik Čepro odmítá poskytovat informace veřejnosti v režimu informačního zákona, a to navzdory pravomocnému rozhodnutí Městského soudu v Praze. Tají i právní analýzu, kterou si nechal zpracovat kvůli možnému střetu zájmů a na jejímž základě dál obchoduje s holdingem Agrofert.
Pokud občan či novinář pošle státem vlastněnému obchodníku s palivy Čepro žádost o informace, nepochodí.
Podle firemních právníků „soukromoprávní akciová společnost není povinným subjektem“ ve smyslu informačního zákona, a s veřejností se tedy bavit nemusí.
Firma proto odmítá zveřejnit právní analýzu, již si nechala zpracovat kvůli obchodům s holdingem Agrofert. Podle českých zákonů se totiž veřejných zakázek nesmějí účastnit firmy ovládané členem vlády. Čepro právníky požádalo o radu v červnu poté, co do Česka dorazily předběžné závěry k auditům Evropské komise k možnému střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
Společnosti z holdingu Agrofert, jenž Babiš začátkem roku 2017 převedl do svěřenského fondu, Čepru dodávají biopaliva. Od roku 2017 se přitom jednalo o veřejné zakázky v objemu 5,3 miliardy korun – jedná se o největší objem tendrů pro holding ze všech státních podniků.
„Ze závěrů právní analýzy jednoznačně vyplývá, že oprávnění společnosti Čepro vylučovat společnosti z koncernu Agrofert z výběrových řízení může vzniknout pouze v případě existence pravomocného rozhodnutí soudu,“ uvedl dříve podnik, nicméně celé znění analýzy tají.
Odpověď Čepra na žádost o analýzu:
Novější rozsudek, nebo starší usnesení?
Firma se opírá o neveřejné usnesení Městského soudu v Praze z listopadu 2018, podle něhož „žalovaného (Čepro, pozn. red.) nelze považovat za povinný subjekt ve smyslu […] zákona o svobodném přístupu k informacím, kterému by byla uložena povinnost poskytovat informace vztahující se k jeho působnosti.“
Městský soud se ale otázkou povinnosti poskytovat informace zabýval i později, a pravomocným rozsudkem z letošního dubna naopak rozhodl, že Čepro informace poskytovat musí. Proti tomu se firma brání u Nejvyššího správního soudu, který zatím nerozhodl. Soudci nicméně odmítli „pozdržet“ platnost stávajícího rozsudku, a navíc napsali, že na první pohled se Čepro jeví jako někdo, kdo by informace poskytovat měl.
„Přednost by mělo mít to pozdější rozhodnutí,“ vysvětlil pro iROZHLAS.cz advokát Jan Vobořil. Podle něj je relevantní i vodítko, které ve svém čerstvém usnesení poskytl Nejvyšší správní soud, a to už proto, že obě zmíněná rozhodnutí jsou, na rozdíl od staršího usnesení městského soudu, veřejná.
Soud vyjasnil, kdo se musí bavit s veřejností. České dráhy a další už tak nedrží ‚bobříka mlčení‘
Číst článek
Že Čepro informace poskytovat musí, si myslí i advokátka Petra Bielinová, která se právu na informace dlouhodobě věnuje. „Čepro, jehož jediným akcionářem je České republika, je podle mého názoru jednoznačně povinným subjektem,“ napsala s tím, že rozhodující je podle ní dubnový nález Ústavního soudu ve věci obchodníka s emisními povolenkami OTE.
Firemní regule versus zákon
Samotná firma sice tvrdí, že informační zákon bere v potaz, nicméně její postup tomu neodpovídá, pokud informaci neposkytne, ani o tom nevydá rozhodnutí s odůvodněním. Případný žadatel tak de facto nemá, proti čemu a kam se odvolat.
Výjimka pouze pro ČEZ? Veřejnost přišla o právo ptát se na informace i obecních firem
Číst článek
Stoprocentním akcionářem Čepro je ministerstvo financí. Podle vyjádření Jakuba Vintrlíka z tiskového oddělení resortu firma při vyřizování žádostí o informace „bere v úvahu další obecně závazné právní předpisy a vnitřní předpisy, kterými je Čepro vázáno a jejichž ustanovení se mohou dostat do kolize se zákonem o svobodném přístupu k informacím.“
Na otázku, zda ministerstvo zakročí a například zajistí, aby se interní regule společnosti nedostávaly do konfliktu se zákony, Vintrlík uvedl, že ministerstvo „věnuje pozornost přístupu společností s majetkovou účastí státu k tzv. informačnímu zákonu.“
Resort nyní vyčkává na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Čepro na dotazy neodpovědělo.
Nejde přitom o jediný případ, kdy se státem ovládané firmy snaží najít mezery v rozhodování soudů, aby se zbavily dohledu veřejnosti. Kromě výše zmíněné státní firmy OTE po jistý čas neposkytovaly informace ani České dráhy. Po korekci ze strany Ústavního soudu ale zase začaly.
KOMENTÁŘ: Ministerstvo vnitra si zahrává s právem na informace nás všech
Číst článek
Aktuální nejistotu vyvolal nález z pera předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, který zbavil veřejného dohledu polostátní energetický gigant ČEZ.
Dohady měla ukončit chystaná novela informačního zákona, kterou měla v červenci projednat vláda. Na její program se ale nakonec nedostala, jelikož legislativci ministerstva vnitra nebyli schopní „rozseknout“ otázku, kdo bude muset veřejnosti poskytovat informace. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) proto návrh stáhl.
