Vládní přílepek sněmovnou neprošel. ‚Silně by narušil právo občanů na informace,‘ říká pirátský poslanec
Sněmovna ve středu finálně hlasovala o možnosti omezit právo na informace. Pokud by vládní přílepek k návrhu zákona o GDPR prošel, veřejnost by ztratila přístup k dílčím rozhodnutím soudů. Poslanci však nakonec podpořili kompromisní řešení pirátského poslance Ondřeje Profanta. Proti byli pouze zákonodárci SPD, komunisté se zdrželi.
„Jsem velmi rád, že prošla má úprava, která například nebere veřejnosti právo na informace o probíhajících trestních řízení politicky exponovaných osob. Vládní návrh by silně narušil právo občanů na informace,“ uvedl pro server iROZHLAS.cz Profant.
‚Nemusíme odpovídat.‘ České dráhy se vyhýbají dotazům veřejnosti, nahrály jim mimoběžné rozsudky
Číst článek
Zákon o svobodném přístupu k informacím se podle vládního návrhu neměl vztahovat nejen na poskytování údajů o probíhajícím trestním řízení, ale také na „informace týkající se trestního řízení“ s výjimkou pravomocných rozsudků. Ministerstvo vnitra změnu hájilo s tím, že informace bude možné získat postupem podle trestního řádu od policie nebo státního zastupitelství.
Právo na spravedlivý proces
Pirátský zákonodárce podal v souvislosti s možným osekáním práva na informace hned tři pozměňovací návrhy. Doporučující stanovisko ústavněprávního výboru i ministerstva vnitra coby předkladatele novely získal pouze jediný.
Jde totiž o kompromisní řešení. Podle něho informace nebudou poskytnuty pouze v případě, pokud by to mohlo zmařit účel trestního řízení, „zejména zajištění práva na spravedlivý proces“.
Pro daný návrh zvedlo ruku celkem 146 poslanců, vedle opozice to byli i vládní zákonodárci. Proti bylo 18 poslanců z hnutí SPD, komunisté se zdrželi. Na hlasování sněmovny se můžete podívat ZDE.
Ochrana zájmů Česka
Přijaté zmírnění se týká také vládou navrhovaného odepření informací, které by mohly „ohrozit ochranu zájmů České republiky v zahraničí". Úřady by tak podle kritiků mohly nově odmítnout údaje z řízení o porušení závazků ČR vůči EU, například i informace o vyšetřování kauzy Čapí hnízdo. Podle přijaté sněmovní verze by se ale zveřejňování netýkalo pouze údajů, jejichž poskytnutí „významně nebo přímo ohrožuje výkon zahraniční služby při ochraně zájmů České republiky a jejích občanů v zahraničí“. Vztahovalo by se tedy jen na diplomatická vyjednávání či řešení problémů českých občanů v cizině.
Návrh Profanta dále připouští výjimku ze zákona o svobodném přístupu k informacím alespoň pro osoby s přístupem k utajovaným informacím „pro stupeň utajení Přísně tajné a Tajné, pokud by to mohlo ohrozit ochranu utajovaných informací.“
Novela jako celek totiž podle ministerstva reaguje především na požadavky zpravodajských služeb a Bezpečnostní rady státu. „Posiluje ochranu práce s utajovanými skutečnostmi a informacemi citlivými z hlediska bezpečnosti České republiky a jejích občanů, zejména v kontextu hybridních hrozeb,“ uvedlo ministerstvo vnitra.
Novela je rovněž reakcí na závěry sněmovní vyšetřovací komise k únikům informací z vyšetřovacích spisů. Sněmovna tehdy vyzvala vládu mimo jiné k úpravě informačního zákona tak, aby nebyla prolamována zásada neveřejnosti přípravného trestního řízení.
Dolní komora rovněž novelou rozšířila pravomoci Úřadu pro ochranu osobních údajů o možnost použít informační příkaz, který by pomohl odstranit obstrukce úřadů s poskytováním požadovaných informací. Stejnou pravomoc, kterou nyní mají jen soudy, mají získat rovněž nadřízené úřady.
Změny musí ještě posoudit Senát.
