Ministerstvo plánuje nákupy dronů i munice do děl v roce 2022. Vyřešit musí i zakázku na bojová vozidla
Ministerstvo obrany plánuje v roce 2022 uzavřít smlouvy za desítky miliard korun. Chce nakoupit lehká útočná vozidla, taktické bezpilotní prostředky nebo munici do nových děl. Nad největší zakázkou moderní historie armády, novými bojovými vozidly pěchoty za 50 miliard korun, stále visí otazník.
Ministerstvo obrany původně chtělo podepsat smlouvu na nákup bojových vozidel už v roce 2019. Obří zakázku ale doprovází průtahy. Od upřesňování podmínek tendru pro jednotlivé zájemce, prodlužování lhůt na podání nabídek až po zpomalení celého nákupu kvůli pandemii koronaviru.
Ministerstvo obrany musí v roce 2022 vyřešit zakázku na nákup bojových vozidel pěchoty. Více si poslechněte v reportáži Jany Magdoňové
Ještě na konci října tehdejší ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) plánoval zveřejnit, čí nabídka dopadla nejlépe, do konce roku: „Myslím si, že expertní skupina už bude finalizovat závěr a že v nejbližších dnech mě se závěrem seznámí a budu vědět, jaký je stav a jaké je hodnocení jednotlivých potencionálních dodavatelů, protože je to oficiální krok. Až to budou mít oficiálně vyhodnocené, tak mě s tímto seznámí a já seznámím veřejnost s těmito závěry.“
Jenže týden na to bylo všechno jinak. Ministerstvo obrany zveřejnilo tiskovou zprávu, že žádný z uchazečů podmínky tendru nesplnil. Ani jedna ze tří firem nebyla z výběrového řízení vyloučena, ale komise nebude jejich nabídky dál posuzovat.
Ministr Metnar nepodepíše největší armádní zakázku na vozidla bojové pěchoty. Nechá to na svém nástupci
Číst článek
Nedostatky se podle obrany týkaly třeba chybějících nebo nepřesných údajů k technickým vlastnostem nabízených vozidel nebo neúplných informací ke spolupráci s českým obranným průmyslem.
Od začátku listopadu tak tendr stojí. Nová ministryně Jana Černochová z ODS nákup bojových vozidel pěchoty podporuje. Jednat o tom bude v lednu. „Čeká nás klíčové rozhodnutí ohledně osudu zakázky, kterou mám na stole a o které budeme diskutovat hned v prvním lednovém týdnu. Jsme si vědomi toho, že rozhodnutí bychom neměli příliš dlouhou dobu odkládat,“ řekla.
Bojová vozidla pěchoty jsou součástí těžké brigády. Česko se zavázalo, že 1. 1. 2026 bude těžká brigáda plně funkční. Do té doby potřebuje mít alespoň část vozidel už u jednotek.
Pomoc Polsku
Původně mělo na konci prosince a hlavně začátku roku 2022 pomáhat na 150 vojáků na polské hranici s Běloruskem kvůli migrační krizi. Vláda schválila vyslání vojáků 8. prosince.
Česko zatím vojáky do Polska nepošle. Situace na hranici s Běloruskem se podle Metnara stabilizovala
Číst článek
Oznámil to tehdejší ministři obrany a zahraničí Metnar a Jakub Kulhánek (ČSSD). „Žádá o pomoc se splněním úkolů jak výstavby, tak kontroly, oprav ženijních hraničních zábran. Potom požádala jednotky o monitoring,“ popsal Metnar.
„Stále se na běloruském území nachází podle odhadů a informací nějakých sedm tisíc migrantů, které Lukašenkův režim může pustit dále do Evropy. Polští kolegové denně evidují stovky pokusů o nelegální překročení hranice,“ dodal Kulhánek.
Podporu mělo toto rozhodnutí i v Parlamentu. Po pěti dnech ale polská strana vzkázala, že pomoc teď nepotřebuje, že se situace stabilizovala.
Aktivní zálohy
‚Ochranu našich vojáků bereme vážně.‘ Armáda kvůli koronaviru pozastaví cvičení aktivních záloh
Číst článek
S novým rokem se také mění situace pro vojáky aktivních záloh. Kvůli pandemii koronaviru teď na podzim měli opět cvičení formou e-learningu. Poprvé si to vyzkoušeli už v roce 2020.
Podle mluvčí generálního štábu Magdaleny Dvořákové je pro Aktivní zálohy důležité ale opět cvičit zase v terénu. „S přijatými hygienickými opatřeními, a především s tím, že větší část armády i populace už je proočkovaná, tak jsme přijali opatření, že od Nového roku se opět spouští polní výcvik,“ řekla Radiožurnálu.
V roce 2022 také čeští vojáci znovu převezmou v rámci sil NATO Air Policing v Pobaltí – tedy střežení vzdušného prostoru Litvy, Lotyšska a Estonska. V této misi využívá česká armáda letouny Gripen.
