Bohunce Pečeňové lékaři zjistili rakovinu před nástupem do první třídy. „Zjistili mi nádor v hlavě, v zadní části hlavy u krku, který bohužel nešel vyoperovat, a tak se léčil chemoterapií a ozářkami,“ popisuje pro Radiožurnál.

Po roce léčení nádor zmizel. Přesto na něj má „památku“ dodnes - v podobě trvalých následků, které na ní léčba zanechala.

„Bojuju hlavně s mými zuby, protože mohu kousat pouze na levé straně, na pravé straně nemám žádné zuby. Dále bojuju také se stálými bolestmi břicha a s velkou únavou,“ dodává Pečeňová.

Takových lidí je podle Tomáše Kepáka z Kliniky dětské onkologie Fakultní nemocnice Brno v Česku více než 10 tisíc.

„Z těch současných čtyřicátníků, třeba 30 nebo 40 let po léčbě, má nějaké následky léčby 80 procent z nich. Častými následky jsou třeba poruchy hormonálních funkcí, jako jsou problémy se štítnou žlázou. Můžou to být poruchy růstu, zvláště protože léčíme malé děti, můžou to být vážnější endokrinologické problémy, třeba nemožnost mít děti,“ vyjmenovává Kepák.

„Pak jsou následky hodně těžké, naštěstí hodně vzácné, což je slepota, hluchota nebo ochrnutí u lidí s mozkovými nádory,“ doplňuje.

Nedostatek specialistů

S tím, jak se zlepšuje léčba a daří se zachránit víc dětských pacientů, bude lidí s následky do budoucna přibývat. Jenže najít odbornou lékařskou pomoc pro ně bude stále těžší. Specializovaná centra v Praze a Brně, která vyléčené pacienty dlouhodobě sledují, jsou totiž už teď na hraně s kapacitami. A pro běžného praktického lékaře je péče o tyto pacienty složitá.

„Pokud má někdo více nemocí, třeba špatně slyší, má problémy s dýcháním, se srdcem, navíc s chůzí, tak taková péče je pro praktického lékaře obtížně uchopitelná, protože každý člověk má jinou kombinaci následků,“ vysvětluje Kepák.

Problémem je, že je málo specialistů z ostatních oborů, kteří by se specializovali právě na tento typ vyléčených dětských pacientů, jak upozorňuje lékař. 

S jejich větším zapojením do budoucna počítá i ministerstvo zdravotnictví. Zvýšit by se mohl i počet specializovaných center pro léčbu pozdních následků.

„Máme naplánováno, že toto budeme řešit s odbornou společností, abychom našli další cestu a novou koncepci těchto center a případně rozšíření tak, aby byla tato centra pacientům co nejblíže a byla jim tam poskytována optimální péče,“ říká ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Každoročně lékaři v Česku zjistí rakovinu u 350 až 400 dětí. Ve třetině případů jde o leukemii, čtvrtinu zaujímají mozkové nádory a časté jsou i nádory mízních uzlin.

Janetta Němcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít